Cesty a památky

Kolínsko » Kounice » fara

fara

Kounice, Fary

Fara, Kounice
Druh památky: církevní obytné a správní stavby
Datace: 1762
Sloh: baroko
Materiál: smíšené zdivo, pískovcové architektonické články, omítky, dřevěné konstrukce, šindelová mansardová střecha
Majitel: Římskokatolická farnost Český Brod

Nejstarší zprávy o kounické faře pocházejí z roku 1352, kdy je doložen kněz Beneš, po něm krátce Petr a od roku 1357 František z Chotýše. Ve středověku byla fara sídlem místních duchovních spravujících zdejší farnost, později zde působili utrakvističtí kněží. Nejznámějším z nich byl Jan Laetus Čáslavský, který v Kounicích působil v letech 1582–1591 a je autorem spisů Otázky křesťanské pro mládež a sprostý lid a Naučení o pokání. Po vypovězení posledního utrakvistického faráře Václava Jakeše roku 1622 byla fara zrušena a Kounice byly nejprve přifařeny k Českému Brodu, od roku 1665 pak k nově zřízené farnosti v Bříství. Obnova samostatné farnosti nastala až roku 1762 zásluhou majitelky panství Marie Terezie Savojské, která nechala současně vystavět také novou faru. Dne 24. září 1762 byl do obnovené farnosti ustanoven první farář P. Václav Růžička z Kostelce nad Černými lesy. Současná budova tak představuje hmotný doklad obnovy katolické duchovní správy v Kounicích ve druhé polovině 18. století.

Fara stojí v historickém jádru obce západně od kostela sv. Jakuba Většího, od něhož je oddělena komunikací vedoucí před západním průčelím chrámu. Jde o kompaktní patrovou stavbu na obdélném půdorysu, krytou výraznou mansardovou střechou, která jí spolu s pravidelně členěnými fasádami dodává malebný barokní charakter. Delší průčelí mají tři okenní osy, kratší dvě. Hlavní pohledová fasáda obrácená do návsi je zvýrazněna mělkým středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem. Dům si přes dílčí opravy zachoval původní hmotovou skladbu i charakteristickou siluetu, která v sousedství kostela vytváří jeden z nejpůsobivějších historických pohledů v obci. K severovýchodnímu nároží přiléhá sloupková brána s kvalitními kovovými vraty z 19. století, která je rovněž součástí památkově hodnotného prostředí.

Architektonické řešení budovy vychází z vrcholně barokních venkovských far. Fasády jsou členěny lizénovými rámci a vpadlými poli, završeny mohutnou korunní římsou a doplněny pravidelně rozmístěnými okny. Okna v přízemí rámují šambránami s charakteristickými ušima a dochovaly se u nich původní barokní železné mříže. Okna v patře jsou bohatší, doplněná páskovými ornamenty a volutovými motivy. Na západní straně se dochoval vstup s pískovcovým ostěním a profilací. Výrazným prvkem je vysoká mansardová střecha, původně krytá šindelem, jejíž elegantně zalomené plochy doplňují drobné vikýře s půlkruhovými otvory. Dochované popisy interiéru zmiňují valené klenby v přízemí, schodiště s podestami, plochostropé patro, sklepní prostory se segmentovými klenbami i původní konstrukce krovu. Stavba si tak uchovala řadu autentických detailů, které dokládají vysokou řemeslnou úroveň venkovské barokní architektury 18. století.

Kounická fara patří k nejcennějším historickým stavbám obce, svou polohou vedle kostela vytváří spolu s chrámem, zámkem a okolní zástavbou historické jádro městyse. Jedná se o pozoruhodné patrové barokní stavení netypické dispozice s charakteristickou mansardovou střechou, které zaujímá pohledově exponované místo v centru obce. Právě spojení historické hodnoty, dochované architektury a úzké vazby na více než šest století trvající církevní tradici činí z kounické fary významnou součást obrazu obce i její kulturní paměti.