Hradiště Na Skále, Kounice
Typ: výšinné hradiště (ostrožné)
Datace: mladší doba kamenná až raný středověk
Kultura: jordanovská kultura, řivnáčská kultura, doba halštatská, raně středověká slovanská kultura
Rozloha: 5,1 ha
Hradiště Na Skále se rozkládá na výrazné, široké jazykovité ostrožně, která byla pro pravěké i raně středověké osídlení mimořádně výhodná svou přirozenou ochranou i strategickou polohou. Z jihu, západu a severu ji obtéká Kounický potok, jehož hladinu převyšuje přibližně o čtyřicet metrů. Poloha poskytuje daleké rozhledy do širokého okolí, od Posázaví a Brd přes České středohoří až k Ještědu, Jizerským horám, Krkonoším a Orlickým horám. Plocha vymezená fortifikací zaujímala úctyhodných 5,1 hektaru, což z lokality činí jedno z významnějších pravěkých a raně středověkých opevněných sídel na Českobrodsku.
Osídlení lokality sahá hluboko do pravěku. Nejstarší stopy pocházejí z neolitu, kdy zde existovalo sídliště jordanovské kultury kolem roku 4200 př. n. l. Následovalo osídlení lidem kultury řivnáčské přibližně kolem roku 3000 př. n. l. a později zde bylo i sídliště z doby halštatská okolo roku 750 př. n. l. Významné období představuje raný středověk, kdy na ostrožně stálo slovanské hradiště v 8.–9. století. Povrchový průzkum provedl již v 50. letech 20. století Jaroslav Kudrnáč při výzkumu hradišť v oblasti Pošembeří, na nějž navázaly systematické archeologické práce v letech 1979–1984 vedené Jaroslavem Kudrnáčem a později F. Markem a M. Vávrou. Výzkum odkryl objekty z pozdního neolitu i raného středověku a přinesl cenné poznatky o stavebním vývoji i hospodářském zázemí lokality.
Dnes je hradiště dochováno především ve formě terénní a archeologické lokality. Původní opevnění již není v reliéfu krajiny výrazně patrné, přesto archeologické výzkumy prokázaly existenci rozsáhlého fortifikačního systému. Při severní hraně ostrožny byl zachycen příkop o šířce až pět metrů, který tvořil součást pravěkého opevnění. Za ním se nacházely další obranné prvky dnes blíže neurčené konstrukce. V období raného středověku bylo hradiště chráněno dřevěnou hradbou, jejíž pozůstatky byly při výzkumu rovněž zachyceny.
Mimořádnou hodnotu mají nálezy dokládající každodenní život zdejších obyvatel. Ve dvou zásobních jámách byly nalezeny keramické nádoby, pražnice určené k pražení obilí a zlomek žernovu, tedy rotačního mlýnku na mletí zrna. Velký význam měl také rozbor zuhelnatělých rostlinných zbytků, mezi nimiž byla zjištěna zrna ječmene, ovsa, prosa, vikve a bobu. Nálezy potvrzují zemědělský charakter osídlení a dokládají, že hradiště plnilo nejen obrannou, ale také hospodářskou a správní funkci. Díky dlouhé kontinuitě osídlení od neolitu až po raný středověk představuje Na Skále jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Českobrodska a důležitý doklad vývoje osídlení ve středních Čechách.
Areál hradiště Na Skále není památkově chráněný.
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 134. VPraha: Libri 2001.
Čtverák V. a kol.. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003.
Hradiště Na Skále se rozkládá na západním výběžku táhlého návrší Zálužník (285 m n. m.) mezi Kounicemi a Českým Brodem. Přístup na hradiště je po silnici směr Černíky, u cihelny odbočit vlevo po hrázi rybníka na Kounickém potoce na ostrožnu.
GPS: 50°6'15.800"N, 14°50'23.430"E
Volně přístupné