Cesty a památky

Kolínsko » Kounice » pivovar a sladovna

pivovar a sladovna
**

Kounice, Industriál, Pivovary

Renesanční pivovar vznikl zřejmě již po roce 1555 za Jáchyma Vachtla z Pantenova, kdy Kounice prodělávaly značný hospodářský rozkvět. Poprvé je ale doložen až roku 1590, kdy ho spolu s celým kounickým panstvím získal Prokop Dvořecký z Olbramovic od Jana Rudolfa Trčky. V letech 1667–79 byla budova sladovny přestavěna barokně pravděpodobně pražským stavitelem Kryštofem Lehnerem, který přestavoval pro hraběte Arnošta Ferdinanda Leopolda de Suys místní zámek. V roce 1772 panství i s pivovarem získávají Lichtenštejnové, ale na jaře roku 1775 byl pivovar vydrancován vzbouřenými sedláky z okolí, přičemž ředitel pivovaru Vojtěch Doubrava byl spoután a musel přihlížet tomu, jak vzbouřenci vypili veškerou produkci piva (událost barvitě popsal písmák Jan František Vavák ). Kníže František Josef z Lichtenštejna nechal v letech 1778-79 budovu sladovny opravit, přičemž ji zvýšil o jedno patro a do současné podoby nechal upravit její štít, což dokládá letopočet 1779 na portálu jednoho z oken. V té době se jednalo o typický venkovský vrchnostenský pivovárek, který dosahoval roční výstav okolo 1300 hektolitrů piva. V první polovině 19. století byl provoz rozšířen a jeho výstav vrostl až na 4000 hektolitrů piva, takže se zařadil k větším pivovarům v okolí.

V roce 1884 pivovar odkoupili bratři Antonín a František Klusáčkové, jejichž rodina byla do té doby již po dvě generace nájemcem pivovaru v Českém Brodě. V tomto období dosahoval roční výstav piva 3500 až 5000 hektolitrů. V roce 1885 je již zapsán jako jediný majitel František Klusáček, který ale pod tlakem konkurence okolních pivovarů (Nymburk, Český Brod, Kostelec nad Černými lesy) v roce 1900 výrobu piva ukončil a přestavěl celý objekt na sladovnu. To se ukázalo jako prozíravé řešení, protože sladovnictví rodinný podnik zachránilo. V roce 1930 pak nechal budovu staré sladovny František Klusáček opravit, což dokládá nápis na fasádě. Až do roku 1948, kdy byla sladovna znárodněna, vyráběla slad zejména pro pivovary v Praze a roční produkce činila 1500 tun sladu. Po znárodnění byl provoz začleněn do národnímu podniku Obchodní sladovny a slad se zde produkoval i nadále.V roce 1977 sladovna vyhořela, načež byla provedena její oprava, v rámci které byl zrušen malý hvozd a kotelna s parním generátorem, ukončená elegantním komínem. V roce 1992 byla komunisty ukradená sladovna v rámci restitucí vrácena zpět do vlastnictví Ing. Karla Klusáčka, který v zápětí provedl nákladnou rekonstrukci fasády historické sladovny do původní podoby z doby kolem roku 1779 a obnovu celého výrobního, takže sladovna záhy produkovala 2300 tun sladu za rok.

Opravdovým unikátem je to, že v Kounicích je slad stále vyráběn humnovou technologií, což je tradiční původní způsob získávání toho nejkvalitnějšího sladu, vyráběný v přírodě blízkých podmínkách. Dnes sladovna tímto způsobem produkuje za rok okolo 2 300 tun ječného sladu plzeňského a mnichovského typu a v menší míře také sladu pšeničného. Humnová technologie výroby sladu probíhá na tak zvaných humnech, což jsou velké prostory ve spodních částech sladovny, kde je dosaženo optimální teploty pro klíčení ječmene, tedy cca 8 až 16 °C. Nejprve je potřeba ječmen tři dny máčet ve štocích, aby získal přibližně 45 % vody. Po máčení následuje tak zvané vymáčení, což znamená rozprostření mokrého ječmene do slabé, 10 až 15 centimetrů vysoké vrstvy na podlahu humen. A tady pokračuje proces klíčení, který trvá další čtyři až pět dnů. Od samého začátku je potřeba vznikající slad několikrát denně provzdušňovat a aby nedošlo k poškození prvních kořínků a klíčků, je potřeba první provzdušnění (tak zvanou „orbu“) provádět ručně dřevěnými oračkami nebo nástrojem zvaným wolgemuth. V dalších fázích klíčení se již může k obracení použít mechanizace, v Kounicích můžete při této činnosti vidět jednoúčelový elektrický vozík zvaný maltomobil. Když skončí proces klíčení, následuje sušení sladu na hvozdu, tak zvané hvozdění. Ve sladovně mají dvoulískový hvozd, kde na vrchní lísce probíhá pozvolné předsoušení a na dolní lísce vlastní dosušení při dotahovací teplotě 82 - 115 °C v závislosti na druhu sladu.

Na začátku roku 2011 se rozhodl Ing. Karel Klusáček společně s Janem Žižkou pro vybudování minipivovaru a založili firmu Kounický pivovar s.r.o. Současně byla pro tento účel realizována rekonstrukce budovy původního středověkého pivovaru, která byla od roku 1900 využívána jako skladiště. V srpnu roku 2012 pak byla uvařena první várka Kounického ležáku a tím byla obnovena po 112 letech tradice vaření piva v Kounicích. Dnes minipivovar produkuje několik druhů piv, především tradiční české ležáky (světlý 12 %, tmavý 14 %), polotmavý speciál Rauch (14 %), svrchně kvašený speciál IPA (15 %), svrchně kvašený speciál Ginger (12 %) s přídavkem čerstvého strouhaného zázvoru, svrchně kvašené single beer (15 %) a také tmavý svrchně kvašený speciál Porter (17 %). Veškerá produkce pivovaru, která představuje roční výstav cca 900 hektolitrů piva, se v podstatě stačí vytočit v pivovarské hospůdce v Kounicích.

Z původní stavby se dodnes se dochovalo zejména bohatě zdobené východní průčelí sladovny s nikou, ve které je umístěna socha sv. Václava. Náročně řešená fasáda o pěti okenních osách je členěna vysokými jónskými pilastry a plochými lizénami, na kterých spočívá výrazná korunní římsa. Obrys štítu rozčleňují symetricky uspořádané obelisky, piniové šišky a koule. Na fasádě sousedního domu čp. 241 z 20. let 20. století, který je součástí areálu pivovaru a slouží jako obydlí majitelů, je druhotně zazděný renesanční portál ze 16. století, který pochází ze vstupu do sklepa pod sladovnou. V areálu je dále po přestavbě zachovaná budova původního středověkého pivovaru, kde je dnes umístěn minipivovar, administrativní budova s fasádou z doby po roce 1920 a pivovarská hospoda.

Místní název „Na chmelnici“ dokládá, že se v Kounicích v minulosti pěstoval chmel pro pivovar.

Provozy sladovny a pivovaru lze navštívit v rámci komentované prohlídky na základě předběžné písemné nebo telefonické objednávky. Na prohlídku se můžete předem objednat na tel. čísle 321 695 274 nebo na e-mailu exkurze@sladovnakounice.cz.

 

Prohlášení za památku

Průčelí sladovny je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 35508/2–1840.

Fotogalerie

Kounice - pivovar a sladovna, celkový pohled od východu (2017)Kounice - pivovar a sladovna, celkový pohled od západu (2017)Kounice - obytný dům majitele pivovaru, v pozadí štít sladovny (2017)Kounice - pivovar a sladovna, obytný dům majitele pivovaru (2017)Kounice - pivovar a sladovna, renesanční portál (2017)Kounice - pivovar, správní budova (2008)Kounice - pivovar, původní středověká budova pivovaru v areálu (2017)Kounice - pivovar a sladovna, štít sladovny (2016)Kounice - pivovar a sladovna, štít sladovny, polodetail (2017)Kounice - pivovar a sladovna, štít sladovny od jihu (2017)Kounice - pivovar a sladovna, vstup do sladovny (2008)Kounice - pivovar a sladovna, datování přestavby (017)Kounice - pivovar a sladovna, hvozd sladovny od severozápadu (2017)Kounice - pivovar a sladovna, hvozd sladovny od jihozápadu (2016)Kounice - pivovar a sladovna, vymáčení ječmene na humnu (2017)Kounice - pivovar a sladovna, sladový ječmen na humnu (2016)Kounice - pivovar a sladovna, humna v nejstarší části sladovny (2017)Kounice - sladovna pivovaru, humnová výroba sladu, ruční obracení sladu (2016) Kounice - sladovna pivovaru, humnová výroba sladu, strojové obracení sladu (2016) Kounice - pivovar a sladovna, váha na sušený slad (2017)Kounice - sladovna pivovaru, napytlovaný slad (2016)Kounice - pivovar a sladovna, vstup na hvozd (2017)Kounice - pivovar a sladovna, výsypky hvozdu (2017)Kounice - pivovar, kvašení piva na spilce (2017) Kounice - pivovar, tmavé pivo Kounický mouřenín (2016)Kounice - pivovar, produkce (2017)Kounice - pivovar a sladovna (po roce 1930, sbírka Jana Psoty)Kounice - sladovna a vjezd do areálu (1934)Kounice - stadovna ze dvora (okolo 1890)Kounice - sladovna, František Klusáček (1862 - 1934)Kounice - sladovna, patent Františka Klusáčka, dobový plakát

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.

Odkaz

www.kounickypivovar.cz

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Pivovar  a sladovna čp. 52 se nacházejí na západní straně náměstí proti zámku.

GPS: 50°6'30.020"N, 14°51'15.950"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V tomto městysi ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK