Cesty a památky

Kolínsko » Kouřim » domy v ulicích centra

domy v ulicích centra

Kouřim, Městské domy, Město Kouřim

Ptačí ryneček

Působivé malé náměstí pod kostelem sv. Štěpána, jehož název je odvozen od vyhlášených trhů drůbeže a zpěvného ptactva, které se zde konaly v minulosti. Náměstí obklopují ze tří stran typické maloměstské domy, v dnešní podobě z 18. a 19. století; na západě ho uzavírá mohutná kamenná zeď bývalého hřbitova u kostela.

Pražská ulice

Vedle náměstí se jednalo o nejdůležitější prostor vnitřního města, kudy se do Kouřimi vstupovalo ve směru od hlavního města království. Z tohoto důvodu si zde stavěly domy nejbohatší kouřimské rodiny a ulici dodnes lemuje řada výstavných měšťanských domů, vesměs středověkého původu. V minulosti se ji také říkala "Panská".

1. Dům čp. 82

Původně středověký nárožní dům, dochovaný v podobě po přestavbě na konci 18. století.

Komenského ulice

1. Dům čp. 143 „U zeleného stromu"

Původně středověký řadový dům snížený o jedno patro a přestavěný po požáru v roce 1811. Dochoval se v podobě po této poslední přestavbě.

2. dům čp. 144 "Tobiášovský"

Rohový dům** původně gotického založení, přestavěný renesančně na přelomu 16. a 17. století Tobiášem Kožešníkem († 1606); z této doby se dochovala renesanční brána se znakem cechu kožešníků ve štítě. Obytné části domu byly přestavěny v 1. polovině 19. století. Charakter vrcholně středověkého domu dokládá jeho půdorysné a prostorové uspořádání, zejména různě úrovně podlaží. Suterénní a polosuterénní partie jsou převážně pozdně středověké, klenby přízemí pocházejí ze 17. a 19. století. 

3. Dům čp. 209 „Dívčí škola“ (bývalá)

Vysoká budova, postavená v roce 1888 nákladem místní Občanské záložny, v současné době je po úpravách pro potřeby sociálních služeb.

Židovská ulice

Název ulice připomíná zdejší židovskou komunitu, doloženou na počátku 14. století. V roce 1338 však byl učiněn na zdejší Židy pogrom po rozšíření zprávy, že znesvětili hostii. Židé byli z Kouřimi vyhnáni a až do roku 1848 pro ně byla Kouřim zakázaným městem. V 2. polovině 19. století zde vzniká první modlitební spolek, změněný v roce 1893 na náboženskou obec, která byla v roce 1920 sloučena s náboženskou obcí v Kolíně.

1. Dům čp. 400 zvaný "Židovna"

Patrový barokní dům** zhruba čtvercového půdorysu postavený v 18. století na místě staršího domu středověkého. Do současné podoby byl přestavěn v roce 1857, do 30. let 20. století byl krytý mansardovou střechou. Podle tradice byla jedna z místností využívána jako židovská modlitebna. Přes svůj havarijní stav je dům jednou z nejautentičtějších staveb v rámci městské památkové zóny se stavebně historickými, historickými, estetickými i urbanistickými hodnotami. Dům se svému okolí vymyká tím, že je patrový a také svým výstavným uličním západním průčelím s klasicistním štukovým dekorem, tvořeným v přízemí pásovou rustikou a v patře čtyřmi pilastry, ukončenými toskánskými hlavicemi. Kromě základních stavebních konstrukcí a původní dispozice se zde dochovala řada cenných stavebně historických prvků (pískovcový vstupní portál s letopočtem 1857 ve frontonu, klenby, okna v líci zdiva, původní okenní mříže, část okenic a výplní tvorů, aj.), pocházejících jak z původní barokní výstavby, tak z úpravy v 19. století. Dům je spolu s židovským hřbitovem významným dokladem zaniklého židovského osídlení v Kouřimi. Předsazení západního průčelí do uliční fronty dle Mgr. Rišlinga souvisí s uzavřením severní strany Židovské ulice (někdejšího ghetta), úzká proluka (soutka) podél jižní strany domu je původní průchod do parkánu středověkého opevnění.

Ulice Na Schodech

V ulici se zachovala autentická kamenná dlažba a schody z roku 1885, na jejím začátku stála až do roku 1859 „Katova fortna“, kterou jako jedinou z městských bran mohl do města vcházet městský kat. Po levé straně cestou dolů je řada domků charakteristické předměstské zástavby z 18. a 19. století, poškozených bohužel novodobými úpravami.

1. Dům čp. 241

Jeden z domů charakteristické předměstské zástavby z 18. a 19. století se zachovaným portálem z roku 1846 z červeného nučického pískovce.

Zlická ulice

1. Dům čp. 31 „Aupicův dům"

Patrový, původně středověký dům z počátku 14. století dominuje tzv. Kozímu plácku (součást Zlické ulice, určené k prodeji koz a ovcí). Z doby založení se zachovala spodní část sklepení, které je, podobně jako v dalších středověkých domech v Kouřimi, ve dvou úrovních. Základ dnešní podoby domu se zformoval během pozdně gotické přestavby v době kolem roku 1500. Z té doby se zachoval sklep pod východní částí, který je ve vyšší úrovni než starší sklep pod jihozápadní částí domu a pozdně gotický, půlkruhově zaklenutý portál průjezdu v západním průčelí z červeného pískovce, který dodnes nese zbytky polychromie. Dnes je z větší části zakrytý pod novodobou zazdívkou (majitel plánuje jeho odkrytí a zrestaurování). V domě se dále zachovala druhotně použitá pozdně gotická ostění pravoúhlých oken původně s dělícím středovým křížem, která jsou rovněž zhotovena z červeného pískovce. Po třicetileté válce byl dům opuštěný a ve zříceninách, k jeho opravě došlo snad až na konci 17. století. Dnešní podobu domu určila klasicistní přestavba z počátku 19. století, kdy byl v majetku rodiny Aupicovy. Tehdy dům získal klasicistní fasádu, která byla zničena při opravě v 60. letech 20. století, a zcela zásadním způsobem byl upraven interiér, do něhož bylo vloženo nové klenuté schodiště do patra. V přízemí i v patře je základem dispozice vždy hlavní obytná světnice, na níž navazuje alkovna a další jedna či dvě komory. V obou alkovnách se zachovala původní klasicistní okna s kovanými pocínovanými závěsy a přítuhami. V přízemí tuto sestavu směrem do dvora doplňuje další rozlehlá obytná místnost, která v případě potřeby sloužila jako samostatný byt. V přízemí je hlavním komunikační prostorou průjezd, v patře pak rozlehlá hala, která funkčně navazuje na pozdně středověké a raně novověké mázhauzy. V zadní části dvora se dále nachází původní mydlářská dílna z přelomu 18. a 19. století, která s největší pravděpodobností stojí v místech jedné z věží vnitřní městské hradby z druhé poloviny 13. století. Uvnitř se nacházejí dvě místnosti, které byly původně zaklenuty valenými klenbami s lunetami a v severní místnosti se zachoval pozůstatek topeniště, užívaného při provovozu dílny. Na přelomu 19. a 20. století byla tato budova přestavěna na chlévy, původní klenby byly odstraněny a nahrazeny soustavou nízkých kleneb na traverzách. V současnosti probíhá postupná historická obnova domu.

Prohlášení za památku

Dům čp. 144 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 50880/2–4361.

Dům čp. 400 byl v lednu roku 2014 navržen na zápis do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Fotogalerie

Kouřim - Pražská ulice, dům čp. 82, pohled z náměstí (2018)Kouřim - Pražská ulice, dům čp. 82, průčelí do ulice (2017)Kouřim - Komenského ulice, dům čp. 144, renesanční znak kožešníků nad bránou (2014)Kouřim - Židovská ulice, dům čp. 400, tzv. Židovna, západní průčelí (2018)Kouřim - Židovská ulice, dům čp. 400, tzv. Židovna, pohled od jihu (2018)Kouřim - Židovská ulice, dům čp. 400, tzv. Židovna, fronton vstupního portálu (2018)Kouřim - ulice Na Schodech, dům čp. 241, portál (2009)Kouřim - ulice Na Schodech, dům čp. 241, detail portálu (2009)Kouřim - Zlická ulice, dům čp. 31 \Kouřim - Zlická ulice, dům čp. 31 \

Zdroj informací

Rišlink V.: Kouřim a okolí – průvodce po kulturních památkách. Kouřim 2000.

Mapa

Poloha

Domy jsou v ulicích historického jádra města (za hradbami).

GPS: 50°0'8.472"N, 14°58'35.996"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK