Cesty a památky

Kolínsko » Libenice » toleranční modlitebna

toleranční modlitebna

Libenice, Kostely, synagogy a modlitebny, Modlitebny

Architektonicky i urbanisticky cenný areál zahrnující soubor ojedinělých stavebních památek z doby náboženské tolerance. Modlitebna dochovaná s minimem pozdějších úprav je jednou z posledních dochovaných památek svého druhu v rámci celé České republiky. Hodnotnou součást modlitebny tvoří rovněž její zachovaný historický mobiliář.

První písemný doklad o přijímání podobojí v Libenicích je z výslechu libenických občanů v Kutné Hoře 1. ledna 1736. Tehdy se společné modlitby konaly v domě u Jiřího Kantůrka. Když císař Josef II. udělil v roce 1781 svobodu vyznání, přihlásila se většina obyvatel Libenic k evangelické víře. V roce 1826 byl založen první samostatný sbor a započalo se se stavbou modlitebny, která byla v září 1827 vysvěcena. Modlitebna byla postavena podle přísných tolerančních pravidel, tedy nesměla se nijak podobat katolickému kostelu, a naopak se musela co nejvíce podobat venkovskému stavení. Stavba musela být bez věže a zvonu, okna musela být ukončena pravoúhle a vchod směl být výhradně v boční stěně. Po uvolnění přísných pravidel byla v roce 1880 modlitebna částečně upravena, přičemž jihovýchodní průčelí obrácené k obci bylo opatřeno vysokým pseudogotickým štítem, byl v něm proražen nový hlavní vstup a okna dostala půlkruhové záklenky. Poslední úprava proběhla v letech 1945-46, kdy byl zazděn již nepoužívaný boční vchod a dveře z něj byli přeneseny na novostavbu márnice na hřbitově.

Toleranční modlitebna je neorientovaná jednolodní obdélná stavba se štítově řešeným průčelím a půlkruhovou apsidou v závěru. Průčelí, dnes s hlavním a jediným vchodem, je orientováno směrem k místní přístupové cestě z obce. Střecha lodi je sedlová. Hladce omítané průčelí se stupňovitým trojúhelníkovým štítem a zrcadly z hrubé omítky je zdobeno nárožní rustikou a profilovanou korunní římsou. Dnes jediný pravoúhlý vstup s profilovaným ostěním má nadpražní římsu krytou pultovou stříškou, vstupní dveře jsou dřevěné, dvoukřídlé, rámové konstrukce s klasicistními slunci. Nad vstupními dveřmi se nachází kruhové okno, osvětlující v interiéru prostor varhanní kruchty, s kruhovou šambránou se čtyřmi v omítce provedenými klenáky. Nad portálkem a kruhovým oknem je ve štítě nad římsou vsazena obdélná pískovcová deska s nápisem: PRAVDA BOŽÍ ZVÍTĚZÍ / L(ÉTA) P(ÁNĚ) 1827. Nad deskou se nachází okénko s hrotitým záklenkem a probranou šambránou, které osvětluje půdní prostor. Trojúhelníkový stupňovitý štít vrcholí plastickým pískovcovým kalichem. Na nároží štítu jsou osazeny malé pylony. Apsida a boční strany lodi jsou rytmizovány pouze okenními osami a profilovanou korunní římsou. Všechna okna jsou stejného typu, pravoúhlá s půlkruhovými záklenky s jednoduchým štukovým rámováním. Na severní straně lodi je v exteriéru v omítce dobře čitelný zazděný boční pravoúhlý portál s profilovanou nadpražní římsou.

Interiér lodi je plochostropý, apsida je sklenuta konchou. V zadní části lodi je vložena dřevěná varhanní kruchta s bedněnou poprsní s laťováním, nesená dvojicí válcových sloupků. Podlaha je z režných pálených dlaždic. Na stěnách jsou obnovené nápisy švabachem (citáty z Bible).

Urbanistické a architektonické hodnoty toleranční modlitebny jsou významně obohaceny o cenný zachovaný interiér s kaligraficky provedenými nápisy s biblickými citáty ze Starého a Nového zákona a o z velké části zachovaný historický mobiliář**, který byl většinou pořízen v průběhu 19. století nákladem nebo přispěním jednotlivých členů evangelického sboru. Celodřevěný klasicistní stůl Páně* s polychromií imitující šedomodrý mramor, datovaný dedikačním nápisem do roku 1827. Stůl Páně má neobvyklou formu plného stolu na půdorysu čtverce s nárožními sloupky, které spočívají na předsazených obdélných soklících s koulemi, vrchní deska je kruhová o průměru 110 cm. Uvnitř stolu je úložný prostor, který je přístupný jednokřídlými dvířky, na kterých je z vnitřní strany nalepen dedikační nápis na papíře psaný česky kurentem (obdoba gotizující kurzívy). Na západní straně lodi po levé straně apsidy je zavěšena celodřevěná kazatelna* v klasicistních formách, datovaná dedikačním nápisem do roku 1827. Zdobená je polychromií imitující šedomodrý mramor se zlacenými detaily (bronzem či metálem). Jedná se o ustálený typ sestávající se z řečniště a akustické stříšky, kopírující tvar řečniště. Přístupná je po krátkém dřevěném schodišti s plným parapetem. Charakteristickým prvkem válcového řečniště jsou pilastry a bohatě profilované zalamující se římsy. Pilastry mezi sebou vymezují dvě hladká obdélná pole se zrcadly s rozetami v rozích. Ve středu zrcadla obráceného do prostoru lodi je reliéfní řezba kalicha spočívajícího na Bibli, druhé zrcadlo zdobí jednoduchá větší rozeta. Zadní stěnu kazatelny tvoří reliéfní motiv aranžované draperie (lamberkýn), která vymezuje prostor pro obdélné nápisové pole s citací z Nového zákona, druhého listu Timoteovi (kapitola 4, verš 2): KAŽ SLOVO BOŽÍ PONOUKEJ VČAS NEB NE VČAS TRESCI ŽEHŘI NAPOMÍNEJ VE VŠÍ TICHOSTI A UČENÍ. Na zadní stěnu s biblickým citátem navazuje deska s datovaným dedikačním nápisem o zhotovení kazatelny MDCCCXXVII NAKLADEM MATĚGE JELINKA. Stříška kazatelny kopíruje půdorys válcového řečniště s bohatě profilovanými zalamovanými římsami a je po svém obvodu zakončena volným obloučkovým okrajem a vrcholí kalichem. Novogotická kamenná křtitelnice* z 2. poloviny 19. století kalichového tvaru je vysoká 95 cm a sestává se z polygonální (osmiboké) nohy s plaménkovými motivy a profilované mísy o průměru 60,5 cm. Dvě hladká obdélná pole na míse zdobí dedikační nápis: ALŽBĚTA NOVÁK(OVÁ) PANNA NEVINNÁ OBĚTUJE NEVINNÝM. V lodi se nachází původní klasicistní lavice* z roku 1827, 10 z nich je určeno pro věřící a jedna pro presbytery (členy voleného orgánu sboru, tzv. staršovstva, kteří zodpovídají za chod společenství). Jedná se o truhlářskou práci místní provenience s modrým nátěrem. Plné čelo je rozděleno na tři pole, vyplněná reliéfními klasicistními slunci s přímými paprsky. Bočnice lavic vycházejí ještě ze starší barokní tradice a jsou v obrysu konvexně-konkávně tvarované. Dvě dřevěné protějškové obdélné tabule* pro vkládání čísel písní jsou klasicistní truhlářskou prací místní provenience z roku 1827. V lodi jsou také původní litinová kamna z přelomu 19. a 20. století s pseudorenesančním dekorem, vrcholící plnoplastickou vázou, výrobce továrna na Meidingerova kamna a domácí náčiní H. Heim v Praze. Na kruchtě jsou varhany z roku 1912 od kutnohorského varhanáře Jana Tučka, vložené do starší klasicistní varhanní skříně pocházející z 2. třetiny 19. století.