Cesty a památky

Obytné stavení je přízemní, podélného půdorysu, kryté sedlovou střechou s jednoduchým krovem, jehož přesahy vytvářejí výrazně vyložené okapní hrany. Konstrukčně jde o kombinaci roubené a mazaninové (hlína rozmíchaná s plevami) architektury, stavby tak zvaně "v kožichu". Ve hmotě domu jsou patrné zbytky roubení z vodorovných trámů, v nárožích vázaných na přeplátování, přičemž výplň mezi prvky i vnější povrch tvoří hliněná mazanina. Ta byla tradičně omítána a bílená, což dokládají dochované fragmenty vápenné omítky. Na mnoha místech je však tato vrstva opadaná a odhaluje vlastní konstrukci i plastickou strukturu hliněných výmazů.

Výrazným prvkem je dochovaný přesah střechy podepřený profilovanými dřevěnými konzolami, které mají nejen statickou, ale i estetickou funkci. Štítové průčelí je pobito svislými prkny, jejichž tmavá patina kontrastuje s bílými plochami omítky. Okenní otvory jsou malé, s osazenými dřevěnými rámy, odpovídající původnímu obytnému standardu venkovského domu. V detailu konstrukce je dobře patrná technologie lidového stavitelství: střídání trámů a hliněných výplní, použití přírodních materiálů i postupná degradace způsobená povětrnostními vlivy. Na fasádě se dochovaly i jednoduché hospodářské prvky, například konstrukce pro vedení popínavých rostlin. 

Součástí areálu je i menší hospodářský objekt (vejminek či komora), stojící v sousedství hlavního domu, který dokládá tradiční uspořádání venkovské usedlosti.

Celek představuje autentický obraz stavební kultury 18.–19. století na Kolínsku, v němž se odráží místní materiálové možnosti i řemeslné postupy. Dnes je dům cenný především jako ukázka postupně mizícího typu hliněného a roubeného stavění, jehož dochování je z hlediska památkové péče mimořádně významné.