Cesty a památky

Kolínsko » Nesměň » kruhová cihelna (zaniklá)

kruhová cihelna (zaniklá)

Nesměň, Industriál, Továrny

Počátky cihelny v Nesměni lze klást do června roku 1929, kdy Stavební kancelář Václava Štěpána ze Zásmuk vypracovala projekt 12 komorové kruhové pece pro Václava Urbana. Součástí projektu byl i 35 metrů vysoký komín se světlostí 120 centimetrů. Na pozemku již krátce před tím stála malá žárová pec, kterou Václav Urban využil na výrobu cihel pro stavbu nové cihelny.

Živnostenskoprávní schválení cihelny bylo uděleno Okresním úřadem v Kolíně 28. června 1930, jelikož ale v projektu chyběl statický výpočet komína, v povolení se hned na prvním místě objevilo několik podmínek pro jeho stavbu včetně té, že dřík i sokl je nutno vyzdít z ostře pálených cihel na maltu nastavovanou a ře komín musí být opatřen vnitřními stupadly a hromosvodem. I když si okresní úřad vymínil, že povolení ke stavbě komínu bude možné udělit teprve až po posouzení statického výpočtu, komín byl postaven i bez něj a navíc byl oproti původnímu plánu postaven i menší – finální výška činila 27 metrů a světlost 90 centimetrů. Statický výpočet vypracovaný stejnou stavební kanceláří předložil majitel až koncem května 1932 na místním šetření, při kterém se jednalo o povolení užívání hotové kruhové pece a komína. Tento dokument již obsahoval náčrt komína o realizovaných rozměrech (tedy s výškou 27 metrů). Následně Okresní úřad Kolín poslal výpočet technickému oddělení u Okresního úřadu Poděbrady k přezkoušení. Ten sice shledal výpočet bez závad, ale potvrdil ho o více než rok později.

Kruhová pec měla dvanáct komor a sloužila k pálení cihel, střešních tašek a drenážních trubek. Kouřové tahy byly spodní a vedly do centrálního kouřovodu, který se nacházel v ose pece a ústil do komína. Jeho hmota byla architektonicky stroze pojatá. Podstavec oktogonálního půdorysu o šířce 300 centimetrů (dle plánu ale 320 centimetrů) byl prost jakéhokoliv architektonického členění, však také byl jednak součástí pece a jednak schován pod střechou. Jen dřík vyzděný z plných cihel byl ukončen mírně rozšířenou hlavicí. S ohledem na typologii a použitý stavební materiál se dnes dle současného stavu bádání jedná o nejmladší známý u nás stojící polygonální komín vyzděný z plných cihel.

Cihelna skončila svůj provoz již za druhé světové války a ani po ní již nebyl obnoven, po roce 1948 byla již bývalá cihelna využívána jako sklad brambor a řepy a chátrala. Současný majitel nechal kolem roku 2004 pec zbourat, protože byla zchátralá a klenby byly ve velké míře propadlé. Komín majitel ponechal stát z důvodu, že se mu líbil a také kvůli na něm umístěnému čapímu hnízdu.

Okolí komína je dnes upraveno, pozemek ja zatravněný a doplněný o několik stromů. Podstavec komína je omítnutý, jeho obvod je osazen lavičkami a celý prostor pro posezení je zastřešen. Střecha mimo jiné chrání prostor posezení před znečištěním od čapích exkrementů. Komín bohužel trpí vlhkostí, což je patrné na povrchu cihel dříku. Na pozemku je poměrně vysoká hladina podzemní vody, která se při tání sněhu a vydatných deštích vyskytuje až u povrchu. Čapí hnízdo navíc zabraňuje provětrávání komína přirozeným tahem, což by daný problém mohlo zlepšit.

I když se jedná o soukromý pozemek, majitel kolemjdoucím umožňuje na prostranství s komínem vstoupit, což je kromě čapího koloritu další a významnou přidanou hodnotou této stavby připomínající cihlářský průmysl obce.