Cesty a památky

Kolínsko » Nesměň » mlýn Nouzov

mlýn Nouzov

Nesměň, Industriál, Mlýny

Mlýn Nouzov, Nesměň
Druh památky: technická památka
Datace: doložen 1620
Sloh: hospodářská architektura
Materiál: zdivo, kámen, cihla, dřevo, omítka
Vodní tok: Vavřinecký potok (Výrovka)
Majitel: soukromá osoba

Mlýn Nouzuov patří k nejstarším hospodářským objektům v okolí. Nejstarší známá písemná zmínka pochází z roku 1620 a prvním známým mlynářem byl Daniel Sobotka, připomínaný roku 1669 v zásmucké matrice při narození dcery Veroniky. O rok později je na mlýně doložen mlynář Matěj Votruba se synem Matoušem. Tragickou událost připomíná zápis z roku 1671, kdy byla Anna Votrubová, dcera jednoho z nich, popravena v Kostelci nad Černými lesy za vraždu vlastního dítěte. Na počátku 18. století zde hospodařil Václav Beránek, po němž následoval Václav Veverka. Jeho syn Jakub mlýn převzal a v písemnostech se tehdy krátce objevuje označení „Veverkovský mlýn“. Roku 1721 objekt vyhořel a Jakub Veverka musel požádat opata Sázavského kláštera o nový zápis, protože původní doklady byly zničeny požárem. V 18. století docházelo k několika změnám vrchnostenské příslušnosti. Zatímco ještě roku 1750 náležel mlýn k zásmuckému panství, v roce 1758 je uváděn v držení Kinských jako součást panství Rataje nad Sázavou. Po roce 1764, kdy ratajské panství získali Lichtenštejnové, se Nouzov opět vrátil do majetku zásmuckých Šternberků. Ještě v roce 1930 byl mlýn plně funkční. Pohánělo jej jedno kolo na vrchní vodu se spádem 4,5 metru a výkonem 5,4 HP, což odpovídalo menším regionálním mlýnům zpracovávajícím obilí pro okolní vesnice. Zásadní změna nastala roku 1939, kdy mlýn zakoupil významný český funkcionalistický architekt Pavel Moravec (1891–1979). Od té doby přestal sloužit mlynářství a byl přeměněn na obytné stavení. Osudy mlýna výrazně poznamenaly události 20. století. V roce 1949 byl areál rodině Moravcových komunistickým režimem zabaven. Nejprve sloužil k ubytování rodin označovaných režimem za „kulaky“, kterým byl zabaven majetek, později se změnil na rekreační středisko Lidových milicí. V restituci roku 1991 byl navrácen pravnučce posledního soukromého majitele Tereze Škorpilové. Ta zde založila terapeutické a vzdělávací centrum Usedlost Naděje, zaměřené na osobní rozvoj a sebepoznání.

Areál mlýna je situován v malebném lesnatém údolí, stranou historických sídelních tras. Současnou podobu tvoří rozsáhlejší hospodářský komplex s obytnou částí a bývalými provozními objekty. Budovy jsou převážně zděné, kryté sedlovými střechami. Objekt si navzdory novodobým úpravám zachoval charakter tradičního venkovského mlýnského hospodářství, jehož hmoty organicky vyrůstají z údolní krajiny. Významnou součástí areálu je dochovaný vodohospodářský systém. Náhon odbočuje z Vavřineckého potoka asi 500 metrů nad mlýnem a přivádí vodu do rybníka, odkud byla prostřednictvím stavidla regulována k mlýnskému kolu. Voda se následně vracela odpadním kanálem zpět do toku přibližně 100 metrů pod objektem. Tento systém umožňoval vytvořit potřebný spád i v období nižších průtoků. Původní mlecí technologie se nedochovala. V době, kdy mlýn sloužil svému původnímu účelu, obsahoval veškeré zařízení potřebné pro zpracování obilí. Po ukončení mlynářského provozu byly prostory postupně přizpůsobeny obytnému a později rekreačnímu využití. 

Mlýn Nouzov představuje pozoruhodný doklad kontinuity osídlení a hospodářského využívání Vavřineckého údolí. Na jeho příběhu lze sledovat vývoj venkovského mlynářství od raného novověku přes období vrchnostenských panství až po dramatické změny 20. století, které z tradičního výrobního objektu vytvořily místo s novou společenskou a kulturní funkcí.

Prohlášení za památku

Mlýn Nouzov není památkově chráněný,

Zdroj informací

Pejša J., Rus I., Vonička P.: Vavřinecké údolí, Průvodce po přírodních lokalitách Kolínska. Vydal MÚ Kolín 2019.

Vodní mlýny.

Odkaz

www.usedlostnadeje.cz

Mapa

Poloha

Mlýn čp. 45 stojí na samotě v zalesněném údolí Vavřineckého potoka (Výrovky), na jeho pravém břehu v nadmořské výšce 366 metrů. Ke mlýnu vede cesta, odbočující ze silnice do Církvice vlevo za vsí Nesměň.

GPS: 49°55'12.681"N, 15°1'9.545"E

Přístupnost

Nepřístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK