Cesty a památky
mlýn Nouzov
Nesměň, Industriál, Mlýny
Nejstarší písemná zpráva o mlýně Nouzov je z roku 1666, kdy se v zásmucké matrice uvádí křest dcery Daniela Sobotky, mlynáře z Nouzova, náležejícího k obci Nesmienj (Nesměň). Na přelomu 17. a 18. století zde hospodařil rok Veverkových, v písemných dokumentech se o něm dočasně píše jako o mlýně Veverkovském. Za mlynáře Jakuba Veverky v roce 1721 mlýn vyhořel, v souvislosti s jeho opravou požádal "opata a celý konvent kláštera svatoprokopského, aby mu dali nový zápis na mlýn tak, jak jej po otci byl nastoupil, protože zápis ohněm zmařen byl". Poté došlo k majetkovým změnám, protože ve výčtu živností ve Vavřinci k roku 1758 je uváděn mlýn Nouzov, který tehdy tedy patřil rodu Kinských a panství Rataje nad Sázavou. Po roce 1764, kdy Rataje kupují Lichtenštejnové, se mlýn vrací do majetku zásmuckých Šternberků. V roce 1930 zde byl mlynář Ing. Jan Hurta, v tédobě měl mlýn jedno kolo na vrchní vodu se spádem spád 4,5 m a výkonem 5,4 HP.
Náhon odbočuje z Vavřineckého potoka doprava ve vzdálenosti cca 500 metrů nad mlýnem a ústí do rybníka, z kterého byl odtok ke mlýnu regulován stavidlem. Odtok pod mlýna ústil zpět do potoka ve vzdálenosti asi 100 metrů.
Zdroj informací
Pejša J., Rus I., Vonička P.: Vavřinecké údolí, Průvodce po přírodních lokalitách Kolínska. Vydal MÚ Kolín 2019.
Mapa
Poloha
Mlýn čp. 45 stojí na samotě v zalesněném údolí Vavřineckého potoka (Výrovky), na jeho pravém břehu v nadmořské výšce 366 metrů. Ke mlýnu vede cesta, odbočující ze silnice do Církvice vlevo za vsí Nesměň.
GPS: 49°55'12.681"N, 15°1'9.545"E
Přístupnost
Nepřístupné
