Cesty a památky
archeologické nálezy
Ohaře, Archeologická naleziště, Ostatní archeologické nálezy
Archeologické nálezy z katastru Ohař dokládají, že území obce ležící v úrodné sídelní krajině východního Kolínska bylo využíváno opakovaně od závěru pozdní doby kamenné až do pozdní doby římské, respektive počátku doby stěhování národů. Význam zdejších nálezů spočívá především v tom, že zachycují několik odlišných pravěkých horizontů a také neobvyklou keramiku s kolkovanou výzdobou ze 4. století n. l. Důležitou roli při jejich evidenci sehrál meziválečný regionální archeolog MUDr. František Dvořák, který zásadně rozšířil pravěkou sbírku kolínského muzea a jehož soupis pravěkých památek Kolínska a Kouřimska patří k základním pracím regionální archeologie. Ve vztahu k Ohařům je důležité chápat všechny nálezy nejen jako jednotlivé muzejní předměty, ale jako doklady širší archeologické krajiny, v níž mohou být další dosud neodkryté situace zachovány pod povrchem polí, v okrajích sídelního intravilánu i v okolí historických komunikací.
1. Nálezy z pozdní doby kamenné (pozdní eneolit)
Nejstarším doloženým archeologickým horizontem v Ohařích je nález celé nádoby kultury zvoncových pohárů z období pozdního eneolitu, tedy z rozmezí let 2500–2200 př. n. l. Název kultury je odvozen od typických keramických nádob připomínajících obrácený zvon, často s bohatou pásovou výzdobou; právě takový charakter má i ohařská nádoba, dochovaná jako výrazný keramický tvar s rozšířeným hrdlem a rytou, horizontálně uspořádanou výzdobou. Nález je uložen v Regionálním muzeu v Kolíně a představuje významný doklad zapojení Ohař do širšího sídelního a kulturního okruhu pozdně eneolitických komunit, jejichž památky jsou ve středních Čechách doloženy zejména keramickými a pohřebními nálezy.
2. Nálezy z mladší doby bronzové (kultura knovízská)
Do mladší doby bronzové náležejí nálezy spojované s knovízskou kulturou, tedy s jednou z významných kultur okruhu popelnicových polí ve středních Čechách. Ve 30. letech 20. století nalezl František Dvořák v Ohařích několik vejčitých nádob datovaných přibližně do let 1300–1050 př. n. l. Tyto nádoby jsou dnes bohužel nezvěstné, a proto je lze hodnotit pouze na základě staršího popisu a regionální archeologické evidence. Přesto mají pro dějiny obce značný význam, protože dokládají, že zdejší krajina byla využívána i v období mladobronzového osídlení, kdy se v Polabí a na Kolínsku prosazovaly zemědělské komunity spojené s žárovým pohřebním ritem a vyspělou keramickou produkcí. Skutečnost, že předměty nejsou dochovány, omezuje možnost jejich nového odborného posouzení, ale jejich záznam zůstává důležitou součástí archeologické paměti obce.
3. Nálezy z mladší doby železné (doba laténská)
Významný nálezový horizont představují doklady laténského osídlení, tedy období spojeného s keltským obyvatelstvem mladší doby železné. V meziválečném období byly podle popisu Františka Dvořáka v poloze „Na Kopci“ nalezeny blíže nespecifikované bronzové keltské předměty z období mladšího laténu; tyto nálezy jsou dnes nezvěstné a jejich interpretace proto zůstává závislá na starších zprávách. V roce 1998 však byly na severovýchodním okraji obce zjištěny dvě chaty datované do 3.–2. století př. n. l., které již představují konkrétní sídlištní doklad keltské přítomnosti v Ohařích. Ve stejném roce byl na poli vlevo od silnice do Jestřábí Lhoty vyorán panem Michálkem bronzový náramek z 3.–2. století př. n. l., dnes uložený v Regionálním muzeu Kolín. Jde o výraznou spirálovitou bronzovou ozdobu se zelenou patinou, tvořenou dvěma kruhovými závity spojenými středovým esovitým přechodem, která dobře ilustruje estetiku a kovolitou dovednost laténského období. Tyto nálezy jsou pro Ohaře mimořádně důležité, protože spojují starší, dnes již ztracené doklady z polohy „Na Kopci“ s nověji ověřenými sídlištními objekty a movitým nálezem z konce 20. století.
4. Nálezy z doby stěhování národů (doba římská)
Nejmladší pravěký horizont známý z Ohař je ve starší místní tradici označován jako sídliště z doby stěhování národů, avšak dochované keramické zlomky s unikátní kolkovanou výzdobou jsou datovány do 4. století n. l., tedy přesněji do pozdní doby římské, případně na práh následujícího období stěhování národů. O sídlišti se ve 30. letech 20. století zmiňoval František Dvořák a z celku se dochovalo několik střepů, jejichž výzdoba je pro regionální archeologii cenná právě svou neobvyklostí. Tento nálezový horizont naznačuje, že krajina Ohař neztratila sídelní význam ani v pozdně antickém období, kdy se střední Čechy nacházely v prostoru kontaktů mezi domácím barbarským prostředím, pozdně římskými vlivy a pohyby obyvatel, které později vyústily v období označované jako stěhování národů. Protože jde o informaci částečně založenou na starší zprávě a omezeném souboru dochovaných střepů, je třeba ji uvádět s touto mírou opatrnosti, ale zároveň ji nepodceňovat, protože právě tyto fragmenty představují jeden z nejzajímavějších a nejméně běžných archeologických dokladů z katastru obce.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
GPS: 50°5'51.770"N, 15°17'41.170"E
