Cesty a památky
kostel sv. Václava
Pečky, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní
Spolek pro stavbu kostela v Pečkách byl ustanoven roce 1892, do té doby byly Pečky bez vlastního kostela (v roce 1901 byla zřízena ve školní budově kaple). Současný pseudorománský kostel v duchu secesního eklektismu byl postaven v letech 1906–12 podle plánů Bohumila Štěrby z Prahy stavitelem Janem Sklenářem z Kolína, slavnostně byl vysvěcen 12. října 1913. Kostel byl postaven za štědrého přispění knížete Jana II. z Lichtenštejnu, který byl majitelem pečecké rafinérie cukru. Na stavbu kostela daroval pozemek v centru Peček a značnou hotovost. V roce 2001 byly provedeny důkladné opravy střechy a fasád.
Neorientovaný jednolodní kostel na půdorysu řeckého kříže s nevýrazným příčným ramenem a s dominantní hranolovou věží v jihozápadním průčelí. Na severovýchodním konci je kostel ukončen nižším čtvercovým presbytářem s půlkruhovou apsidou. Po stranách presbytáře je sakristie a komora s bývalou kotelnou Věž a kůr kostela jsou přístupné venkovním schodištěm. Hlavní vstup přízemím věže je zdoben dekorativním ústupkovvým portálem, lemovaným sloupky s korintskými hlavicemi, ukončeným půlkruhovým tympanonem. Mimo to je kostel opatřen ještě dvěma vstupy, a to v jižní a severní fasádě v ose zakončení transeptu, zdůrazněného trojicí oken a trojúhelným štítem. Všechno okna jsou půlkruhová sdružená zasazená do lizenových rámců s obloučkovým vlysem. Střecha lodi a presbytáře je sedlová, krytá bobrovkami, částečně glazovanými.
Monumentálně pojatý interiér je koncipován jako hala s dvojicí protilehlých arkád v místech naznačeného příčného ramene půdorysného kříže a působí jednoduchým až strohým pojetím. To však není záměrné, neboť se počítalo s pozdějším dovybavením, ke kterému však vlivem nepříznivých okolností nedošlo. Výrazným prvkem interiéru je do prostoru lodi otevřený vyřezávaný dřevěný krov podle návrhu stavitele Sklenáře, který přepracoval původní návrh architekta Štěrby, počítající s krovem kovovým. Zajímavostí jsou dochované teplovodní rozvody v kostelních lavicích, které byly napojeny na kotelnu v místnosti naproti sakristii (dnes skladiště), takže kostel byl již v době svého vzniku vytápěný.
Oltář se sochami sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha pochází z roku 1943 a jeho autorem je řezbář František Charvát z Kutné Hory, lavice jsou ze 30. let 20. století. Vnitřek kostela byl vymalován místním malířem Kazdou geometrickými vzory a obrazy ze života sv. Václava podle návrhu Františka Urbana, který rovněž navrhl vitráže v presbytáři, znázorňujících sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Ludmilu. V západní části jsou za polokruhovým výklenkem varhany z roku 1901 od kutnohorského varhaníka Antonína Mölzera st., opravené v roce 1945 Josefem Líbalem. Ve věži visí zvon Maria z roku 1926, opatřený reliéfem Panny Marie a nápisem: SVATÁ MARIA MATKO BOŽÍ / PROS ZA NÁS I NYNÍ V HODINU SMRTI NAŠÍ / L.P. 1926.
Farní kostel katolické farnosti Pečky Kolínského vikariátu, bohoslužby se konají v úterý, středu, 3. čtvrtek v měsíci a pátek v 17:00 hodin a v neděli v 8:00 hodin.
Prohlášení za památku
Kostel sv. Václava byl 20. dubna 1991 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 10080/2–4267.
Fotogalerie
Zdroj informací
Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.
Odkaz
TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA
Mapa
Poloha
Kostel sv. Václava stojí na Masarykově náměstí v severní části města.
GPS: 50°5'29.804"N, 15°1'55.893"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
