Cesty a památky
kostel sv. Václava
Pečky, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní
Kostel sv. Václava, Pečky
Druh památky: farní kostel
Datace: 1906–1912
Autor: architekt Bohumil Štěrba, stavitel Jan Sklenář
Materiál: zděná stavba, omítky, kámen, dřevo, pálená krytina (bobrovky)
Spolek pro stavbu kostela v Pečkách byl založen roku 1892 v době, kdy rychle se rozvíjející městečko postrádalo vlastní sakrální stavbu. Bohoslužby se proto konaly provizorně, od roku 1901 v kapli zřízené ve školní budově. Vlastní chrám byl vybudován v letech 1906–1912 podle plánů pražského architekta Bohumila Štěrby kolínským stavitelem Janem Sklenářem. Významným donátorem se stal kníže Jan II. z Lichtenštejna, majitel místní cukrovarnické rafinérie, který poskytl stavební pozemek v centru Peček i značnou finanční částku. Kostel byl slavnostně vysvěcen ve dnech 12.–13. října 1913. V roce 2001 prošel kostel důkladnou obnovou střechy a fasád.
Neorientovaný jednolodní kostel je vystavěn na půdorysu řeckého kříže s jen nevýrazně vystupujícím příčným ramenem. Dominantou hmoty je hranolová věž v jihozápadním průčelí, zakončená jehlancovou střechou. Na severovýchodní straně navazuje nižší čtvercový presbytář, uzavřený půlkruhovou apsidou, k němuž přiléhají po stranách sakristie a další provozní místnost s bývalou kotelnou. Hlavní vstup je veden přízemím věže a tvoří jej dekorativní ústupkový portál lemovaný sloupky s korintskými hlavicemi a zakončený půlkruhovým tympanonem. Další vstupy se nacházejí v severní a jižní fasádě v ose příčného ramene, zvýrazněné trojicí sdružených oken a trojúhelným štítem. Fasády jsou členěny lizénovými rámci a obloučkovým vlysem, okna mají polokruhové záklenky a jsou sdružená. Střechy lodi i presbytáře jsou sedlové, kryté bobrovkami, místy glazovanými. Celek představuje neorománskou stavbu v duchu secesního eklektismu, s důrazem na harmonické proporce a střídmou, avšak kultivovanou dekoraci.
Interiér je koncipován jako jednotná, monumentálně působící hala, jejíž prostor je pouze náznakově členěn dvojicí protilehlých arkád v místech příčného ramene. Působí jednoduchým až strohým dojmem, což však není výraz záměrné minimalizace, nýbrž důsledek nedokončeného původního programu vybavení. Nejvýraznějším prvkem je otevřený vyřezávaný dřevěný krov, který zasahuje výrazně do prostoru lodi. Jeho podoba vznikla úpravou původního návrhu, jenž počítal s konstrukcí kovovou; stavitel Sklenář jej nahradil tradičním tesařským dílem, které dodává interiéru osobitý charakter. Významnou složkou výrazu je secesní geometrická výmalba podle návrhu Františka Urbana, provedená místním malířem Kazdou. Malba tvoří ornamentální pásy a dekorativní motivy, které sjednocují celý prostor. Pozoruhodným technickým prvkem jsou dochované teplovodní rozvody v lavicích, napojené na někdejší kotelnu, dokládající moderní technické vybavení stavby již v době jejího vzniku.
Hlavní oltář je secesní, zhotovený roku 1943 řezbářem Františkem Charvátem z Kutné Hory. Zdobí jej sochy sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha, které byly kolorovány v roce 2013 při příležitosti stého výročí vysvěcení kostela. Tentýž autor vytvořil i dvě velké sochy z roku 1937, umístěné na konzolách blíže presbytáři a zobrazující sv. Jana Nepomuckého a sv. Anežku Českou. Kostelní lavice pocházejí ze 30. let 20. století; jejich první dvě řady vytvořil místní řezbář Bohumil Kulvajt a ozdobil je znaky pečecké rafinérie a hlavních donátorů, rodu Lichtenštejnů. Další lavice jsou dílem řezbáře Trnky. Vitráže v presbytáři navrhl František Urban a zobrazují sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Ludmilu. V západní části kostela se nacházejí varhany z roku 1901 od kutnohorského varhanáře Antonína Mölzera staršího, upravené roku 1945 Josefem Líbalem. Ve věži je zavěšen zvon Maria z roku 1926, opatřený reliéfem Panny Marie a nápisem: SVATÁ MARIA MATKO BOŽÍ / PROS ZA NÁS I NYNÍ V HODINU SMRTI NAŠÍ / L. P. 1926.
Kostel sv. Václava v Pečkách představuje hodnotnou ukázku neorománské architektury v duchu secesního eklektismu počátku 20. století. Vyznačuje se promyšlenou hmotovou skladbou, kultivovaným architektonickým detailem i jednotně pojatým interiérem, v němž se významně uplatňuje výmalba Františka Urbana a otevřený dřevěný krov. Přestože původní záměr bohatšího vybavení nebyl plně realizován, dochovaný mobiliář z meziválečného období a 40. let 20. století organicky doplňuje architektonický celek. Stavba si uchovala vysokou míru autenticity včetně technických prvků, jakým je rané teplovodní vytápění.
Díky své architektonické kvalitě, výtvarné výzdobě i historickému významu pro rozvoj města náleží kostel sv. Václava k nejvýznamnějším památkám Peček.
Farní kostel katolické farnosti Pečky Kolínského vikariátu, bohoslužby se konají v úterý, středu, 3. čtvrtek v měsíci a pátek v 17:00 hodin a v neděli v 8:00 hodin.
Prohlášení za památku
Kostel sv. Václava byl 20. dubna 1991 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 10080/2–4267.
Fotogalerie
Zdroj informací
Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.
Odkaz
TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA
Mapa
Poloha
Kostel sv. Václava stojí na Masarykově náměstí v severní části města.
GPS: 50°5'29.804"N, 15°1'55.893"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
