Cesty a památky
pověsti z Peček
Pečky, Pověsti
O zazděné jeptišce
Při silnici z Peček do Tatců stojí osamoceně na kraji pole bílá, větrem ošlehaná, boží muka. Jejich stáří i původ je neznámý, ale podle pověstí prý ukrývá tělo nebohé dívky.
Za třicetileté války táhly krajem četné oddíly císařských, Sasů i Švédů. Ať byli vojáci vyznání katolického nebo protestantského, nebyl si před nimi člověk jist majetkem ani životem. Stalo se, že jeden takový švédský oddíl narazil na cestě vedoucí z Peček na mladou jeptišku. Obhroublí knechti dostali zálusk na dívčinu nevinnost, ale ona se zuby nehty bránila mužské přesile, až to vojáky přestalo bavit: „Když tak urputně hájí svou počestnost, ať tu zůstane navěky stát u cesty jako nějaká svatost!“ A tak svou krutou kratochvíli završili tím, že nebohou dívku zazdili do kamenného hranolu, připomínajícího kapličku, jakých bylo v okolí bezpočet.
Podle jiné legendy byla nebožačka švédskými vojáky zazděna proto, že odmítla prozradit místo, kde je ukrytý klášterní poklad. Přešla staletí a lidé v okolí si předávají vyprávění o umučené strážkyni zdejší cesty. Pokud je ale známo, dosud se nikdo nepokusil zjistit, jaké tajemství osamělá boží muka doopravdy skrývají.
O tvrzi Kandii
Za časů krále Vladislava II. vyráželi rytíři do Svaté země a pod znamením kříže se tu snažili osvobodit Jeruzalém z rukou „nevěřících“. Když války skončily, vraceli se unavení muži po letech strávených bojem zpět do svých rodných zemí. Mnohé ale doma už nikdo nečekal, jiní se neměli kam vracet, a tak putovali cizinou a hledali uplatnění. Takovým bludným křížovým rytířem byl prý i jistý Kandes, jehož orientální jméno, nebo snad válečná přezdívka, bylo odvozeno od názvu ostrova Kréty – Kandie. Rytíř se společně s dalšími bývalými spolubojovníky usadil v malé tvrzi obehnané vodním příkopem, kterou vybudoval nad korytem říčky Výrovky a dal jí jméno Kandie.
Ačkoliv si Kandes i ostatní křižáci přivezli značnou kořist, jejich jmění se začalo brzy rozplývat. A tak, když zjistil, že jsou truhlice prázdné, rozhodl se živit se opět mečem.
Nedaleko od Kandie totiž vedla stará královská cesta z Kolína do Prahy, po které jezdily oběma směry plně naložené kupecké vozy. Navíc stál nedaleko Plaňan zájezdní hostinec Kupšovka, kde kupci přepřahali své koně a také nocovali. Zde prý Kandes získával potřebné informace o zboží i bezpečnostních opatřeních cestujících, které vzápětí na královské cestě přepadal a okrádal.
V zemi panoval v té době chaos, protože král válčil na všech stranách s odbojnou šlechtou i nepřáteli, takže rytíři jeho násilné činy dlouho procházely bez trestu. Rčení o božích mlýnech ale nakonec semlelo i jeho. Na ochranu kupců byl proti tvrzi vyslán ozbrojený oddíl královského vojska, který ji dobyl a všechny zdejší lapky pozajímal. Soud nad provinilci byl rychlý – Kandes i jeho kumpáni propadli hrdlem a byli oběšeni na stromech, které rostly podél cesty vedoucí z tvrze k Dobřichovu. Kandie byla pobořena, ale její sláva neskončila. Přišli jiní páni a život na tvrzi pokračoval dál.
Mapa
Poloha
Martin Drahovzal, Báje a legendy Kolínska a Kouřimska, Decibel Production s.r.o 2004
GPS: 50°5'25.470"N, 15°1'47.950"E
