Cesty a památky

Kolínsko » Pečky » věžový vodojem

věžový vodojem

Pečky, Industriál, Vodojemy a další vodovodní zařízení

Neustálé problémy s kvalitou pitné vody, kterou znečišťovala chemická výroba v pečeckých továrnách, přiměla městskou radu pod vedením starosty Otakara Hrázského přijmout na svém zasedání 14. ledna 1927 rozhodnutí o vybudování městského vodovodu. Úkolem byl pověřen místní stavitel, rodák z nedalekých Chotutic, Ing. Dr. František Uher. Ten nejprve vytipoval vhodné prameniště, které objevil v malé proláklině u Tatců, jehož prameny měly vydatnost průměrně 35 l/s s teplotně stálou vodou v rozmezí 8 - 11 °C bez ohledu na roční období. Prameniště i s ochranným pásmem bylo vykoupeno na jaře 1928 a 19. května 1930 zahájil František Uher stavbu jímacích pump o dvou elektrických čerpadlech za dozoru technického rady Václava Zemana. Práce byly hotové koncem července 1930, kdy byla současně zahájena stavba věžového vodojemu, aby mohl být celý komplex zapojen do užívání.

Mohutnou funkcionalistickou věž vodojemu postavila v letech 1930-32 stavební firma Hráský & Jenč z Mladé Boleslavi podle projektu, jehož autor není znám. Uvažuje se o autorství místního stavitele Františka Uhra, v jehož pozůstalosti se dochovalo několik návrhů vodojemu, ale také architekta Františka Jandy, autora podobných staveb v Kolíně a Poděbradech. Na Jandovo autorství poukazuje nejen podobnost s jeho doloženým dílem, ale také dopis ze dne 4. července 1929, který adresoval Uher městské radě v Pečkách: „ ...a poněvadž rád bych dodal i definitivní architektonickou úpravu věžového vodojemu, pozdržel jsem jeho odevzdání do doby, dokud mi nebude dodán plán architektury od p. arch. Ing. Fr. Jandy. Včera jsem byl podruhé již osobně v jeho pracovně v Praze intervenovat o něj, konstatoval jsem, že jest kolem dvacíti sic různých obměn hotovo, a k tomu dva typy, jeden sloupový se čtyřmi sloupy hranatými, a druhý křížového plného půdorysu. U zemského úřadu doporučil pan dr. Ing. Černý spolu s panem Ing. Zemanem typ prolamovaný, sloupový o čtyřech pilířích a třech podestách rozhlednových, velmi krásně řešených.“ O konečném provedení věžového vodojemu zde není žádná zmínka, takže pokud není Janda jeho přímým autorem, Uher s ním výsledný návrh minimálně velmi intenzivně komunikoval. Provoz vodojemu a celé vodovodní soustavy byl zahájen 1. července 1932, první cena městské vody byla stanovena na 3 Kč/m³, což v Pečkách vyvolalo řadu protestů. Vodojem byl opraven v 90. letech 20. století, vyhlídkovou plošinu dnes zabírají především antény mobilních operátorů. V roce 2006 byla na vrchol vodojemu umístěna webová kamera, dar pečeckého rodáka žijícího v Tennessee. Zorné pole kamery, jejíž polohu lze měnit o 350° ve vodorovném a 120° ve svislém směru, poskytuje pohled na celé město.

Železobetonový věžový vodojem se 6 metrů hlubokými základy je opticky rozdělen na tři části – přízemní část se vstupem a ochozem, střední s dříkem s nosnými sloupy a horní s nádrží. Šestice nosných sloupů kruhového půdorysu nese válcový vodojem o objemu 325 m³. Přízemní část se vstupem, který je ze severní strany, odděluje od střední části železobetonová deska, která slouží jako dolní terasa se zábradlím. Středem stavby mezi nosnými sloupy vede válcový dřík prosvětlený obdélníkovými okny, ve kterém je schodiště a potrubí – výtlačné a odběrné zároveň a přepadové. Válcový plášť reservoáru je hladký, mezi pláštěm a nádrží je izolační vzduchová mezera. Dno reservoáru se nachází 24 m nad terénem. Vnější průměr nádrže je 8,76 m, výška při stěně je 6,27 m, výška od přepadu ke dnu činí 6,26 m.

Vodojem je vsoký 38 metrů a na jeho vrchol vede 183 schodů. Střecha vodojemu, která je zakončena lucernou, slouží jako další vyhlídka a je rovněž opatřena zábradlím.

Prohlášení za památku

Vodojem byl 9. 9. 2011 prohlášen kulturní památkou Ministerstvem kultury a zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 104468.