Cesty a památky

Kolínsko » Plaňany » sokolovna

sokolovna

Plaňany, Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy

Sokolovna, Plaňany
Datace: 1894–1895
Sloh: pseudorenesance
Autor: Čeněk Křička
Materiál: cihlové zdivo, kámen, omítka, dřevo, pálená střešní krytina
Majitel: Česká obec sokolská

Plaňanská sokolovna patří k nejvýznamnějším veřejným stavbám městyse a zároveň k cenným dokladům rozmachu sokolského hnutí na konci 19. století. Honosná pseudorenesanční budova byla vystavěna v letech 1894–1895 podle návrhu kolínského architekta Čeňka Křičky. Prostředky na její výstavbu byly získány rozsáhlou veřejnou sbírkou mezi členy Sokola, významně přispěly také pojišťovna, místní cukrovar, spolky, obec i okres. Pro zajištění výstavby a budoucí správy vzniklo Družstvo pro stavbu a udržování sokolovny, které objekt v roce 1935 předalo tělocvičné jednotě Sokol. Budova po dlouhá desetiletí sloužila nejen sportovním aktivitám, ale též kulturním a společenským akcím celého městyse. V letech 1992–1993 byla zahájena rozsáhlejší oprava a dostavba, která však nebyla dokončena. Následné období přineslo postupné chátrání objektu a přerušení jeho využívání. Od roku 2024 ovšem probíhá pozvolná obnova areálu, při níž byla s podporou městyse opravena střecha, následovala výměna části oken a stabilizace konstrukcí stropů a podlah, což přispělo k zachování této architektonicky hodnotné stavby pro budoucnost.

Sokolovna stojí při hlavní komunikaci a svou mohutnou hmotou výrazně vystupuje v zástavbě městyse. Jednopatrová budova je založena na obdélném půdorysu a kryta sedlovou střechou. Hlavní průčelí je komponováno přísně symetricky a vychází z principů české pseudorenesance. Fasády člení vodorovné římsy, pásová bosáž přízemí, profilované šambrány oken a výrazné střední i nárožní štíty s bohatě modelovanými křivkovými obrysy. Průčelí druhého podlaží oživují vysoká půlkruhově zakončená okna, jejichž rytmus zdůrazňuje reprezentativní charakter stavby. Při bližším pohledu jsou patrné pozůstatky původní dekorativní výzdoby a místy odhalené zdivo dokládající postupné chátrání i rozsah někdejších zásahů. Na fotografiích z počátku 20. století jsou doložena bohatá pseudorenesanční sgrafita ve štítech, která byla před rokem 1935 odstraněna a nahrazena prostší omítkovou úpravou. Dodnes se zachovaly dekorativní sgrafitové nápisy s letopočtem 1895 a zkratkou LP, připomínající dokončení stavby. Celková architektonická koncepce navazuje na reprezentační veřejné budovy své doby a svým měřítkem výrazně převyšuje běžnou venkovskou zástavbu.

Vnitřní dispozice odpovídala širokému využití stavby pro tělovýchovné, kulturní i spolkové účely. Objekt obsahuje kromě bytu několik místností určených pro schůzovou a spolkovou činnost. Součástí je menší sál o rozměrech přibližně 10 × 6,5 metru a především velký sál o rozměrech 15 × 10 metrů s výškou kolem 8 metrů, který tvořil hlavní prostor budovy. Na něj navazovalo divadelní jeviště o rozměrech 10 × 6 metrů, umožňující pořádání ochotnických představení, akademií, koncertů i veřejných shromáždění. Právě spojení tělocvičné a kulturní funkce představovalo charakteristický rys sokoloven konce 19. století, kdy se stávaly přirozenými centry společenského života českých měst a obcí.

Plaňanská sokolovna je významným svědectvím občanské společnosti období národního obrození a následného rozvoje spolkového života. Představuje připomínku mimořádného úsilí místních obyvatel, kteří dokázali společnými silami financovat vznik reprezentativní veřejné budovy sloužící celé obci. Architektonicky patří k nejvýraznějším stavbám Plaňan a svou monumentální pseudorenesanční siluetou vytváří důležitou dominantu veřejného prostoru. Přestože objekt dlouhodobě čeká na úplnou obnovu, zůstává cennou součástí historického obrazu městyse a významným dokladem období, kdy sokolské hnutí formovalo kulturní, společenský i národní život českého venkova.