Cesty a památky

Kolínsko » Skramníky » fara

fara
*

Skramníky, Fary

Fara je ve Skramníkách písemně doložena v polovině 14. století, kdy do roku 1356 zde působil farář Bartoloměj. Posledním katolickým farářem před husitskou reformací byl od roku 1414 kněz Hašek, který byl na jaře v roce 1421 údajně upálen v Českém Brodě. Nejspíše tedy již od poloviny 15. století sídlili při skramnickém kostele utrakvističtí kněží, kteří jsou však písemnými prameny doloženi až od roku 1528. K tomuto datu se zde připomíná farář Jiřík a po něm Václav (1549). Prvním katolickým farářem po vydání Obnoveného zřízení zemského je ve Skramníkách doložen až k roku 1653 Jan Křtitel Václav Janovský. Do roku 1663 ale bohužel neexistují žádné informace o podobě skramnické fary, dokonce ani není bezpečně známo místo, kde stála. V nejstarší zachovalé písemné zmínce o ní, zaznamenané ve vizitačním protokolu pražského arcibiskupství z roku 1630 se pouze připomíná, že zdejší fara je v pořádku a nachází se v dostatečné vzdálenosti od kostela. V roce 1707 se stal farářem ve Skramníkách rodák z Ústí nad Orlicí Florián Josef Mikulovský, který byl jedním z hlavních šiřitelů barokní kultury na území tehdejšího panství a za jeho působení se skramnický kostel stal dějištěm působivých náboženských slavností, koncipovaných v duchu barokní symboliky. Za jeho působení také byl rozšířen starší areál raně barokní fary a zahájena stavba nové obytné budovy, provedená v letech 1718–19 pod vedením černokosteleckého zednického mistra Jakuba Tichého. Ten prováděl práce podle projektu schváleného vrchností, jehož autor není znám. Lze však předpokládat, že jím byl přímo sám Jakub Tichý, který byl ve své době již zkušeným stavitelem, provádějícím řadu staveb na lichtenštejnských panstvích ve středních Čechách. Ve stejné době také byla vystavěna prádelna a ohradní zeď. Později, v roce 1721, postavil Jakub Tichý na západní straně areálu dodnes zachovalou sýpku, ke které zhotovil okenní a dveřní ostění černokostelecký kameník Dominik Ledl. V roce 1816 vznikla za faráře Václava Zákory dodnes zachovaná zděná budova chlévů a v roce 1839 byla za faráře Vojtěcha Wolfa obytná budova fary klasicistně upravena do současné podoby, pravděpodobně podle projektu inženýra Josefa Stibitze. Poslední oprava proběhla v roce 1932, kdy stavitel Hrouda z Poříčan uskutečnil kompletní rekonstrukci fasády obytné budovy. V letech 1962–1987 využíval místnosti v prvním patře fary jako provizorní depozitář Státní okresní archiv v Kolíně, zbytek fary byl obýván nadále farářem. V noci z 15. na 16. února 2001 byly z fary odcizeny veškeré hodnotnější součásti jejího historického mobiliáře včetně jedinečného souboru portrétů zdejších farářů ze 17. – 19. století. Rozhodnutím Arcibiskupství pražského byla ke dni 31. prosince 2004 samostatná Římskokatolická farnost Skramníky po mnoha stoletích své existence zrušena a sloučena s Římskokatolickou farností Pečky. Roku 2007 byl areál bývalé fary ve Skramníkách Arcibiskupstvím pražským prodán do soukromého majetku a majiteli obytné budovy, přilehlých hospodářských objektů, dvora a zahrady se stali manželé Petra Sovová a Tomáš Didunyk. V roce 2008 byl proveden stavebně-historický průzkum památky a od roku 2010 probíhají postupné renovační práce.

Jednopatrová budova obdélného půdorysu je situována v jihovýchodní části areálu kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Svým východním průčelím je zapojena do hřbitovní zdi, jižní průčelí, které se obrací do dvora a přilehlé farní zahrady, se vzhledem ke klesající úrovni terénu jeví jako dvoupatrové. Jižní a severní průčelí mají po pěti osách, kratší průčelí východní a západní průčelí jsou dvouosá. Fasáda je členěna pouze jednoduchými lizénovými rámci, okna lemují ploché štukové šambrány. Hlavní vstup do budovy je v severním průčelí ze hřbitova a tvoří ho kamenný portál. Vyústění schodiště do dvora chrání v úrovni suterénu drobný pravoúhlý přístavek. Z detailů si zaslouží pozornost bohatě tepané barokní mříže ve dvou oknech zvýšeného přízemí jižní stěny. Budovu kryje jednoduchá valbová střecha.

Interiér má přehlednou půdorysnou dispozici s ústřední chodbou, z níž jsou v obou podlažích přístupné čtyři pravoúhlé místnosti. Takřka všechny prostory v suterénu i přízemí mají valené klenby s trojúhelníkovými výsečemi, pokoje prvního patra jsou plochostropé.

Prohlášení za památku

Areál fary byl spolu s kostelem Stětí sv. Jana Křtitele, ohradní zdí s bránou a márnicí zapsán 3. 5. 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17333/2-850.

Fotogalerie

Skramníky - fara od jihovýchodu (2013)Fara od jihu (2009)Pohled od západu (2006)Okna s mřížemi v jižním průčelí (2009)Detail mříže pravého z oken (2009)Archivní skříň z roku 1856 (2009)Malba pokoje faráře v 1. patře (2009)Kachlová kamna v 1. patře (2009)Kachlová kamna v 1. patře (2009)Velká jídelna v 1. patře (2009)Klasicistní kamna v jídelně (2009)

Zdroj informací

Rišlink V., Záhorka J.: Bývalá fara ve Skramníkách – stavebně historický průzkum. 2008.

Mapa

Poloha

Fara čp. 13 stojí v sousedství kostela.

GPS: 50°5'2.790"N, 14°57'33.950"E

Přístupnost

Nepřístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK