Cesty a památky

Kolínsko » Vavřinec » kostel sv. Vavřince

kostel sv. Vavřince
*

Vavřinec, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Nejstarší písemná zmínka o farním kostele pochází z roku 1359. Jednalo se o nevelký gotický kostel, který byl přestavěn a rozšířen v roce 1420. V roce 1559 byl natolik zchátralý, že musel být zcela přestavěn nebo dokonce znovu postaven. V té době již sloužil jako utrakvistická svatyně, což trvalo až do roku 1623. Poté byl jako filiální kostel přifařen k farnosti Rataje, od roku 1854 byl opět kostelem farním. V té době však byl kostel opět natolik zchátralý, že tehdejší farář František Matoušek napsal v roce 1875 žádost na Ministerstvo kultu o souhlas s jeho zbořením a výstavbu nového kostela. Již v březnu roku 1876 byl starý kostel zbořen a 30. dubna 1876 byl položen a posvěcen základní kámen nové stavby, kterou podle návrhu architekta Františka Schmoranze postavil stavitel Matěj Dušek, stavebníkem byl Státní náboženský fond (Náboženská matice). Jako stavební materiál byl použit kámen z místního lomu, bílý pískovec pochází z lomů u Kutné Hory a červený z Nučic. Hotová stavba byla 14. října 1877 vysvěcena pražským arcibiskupem a kardinálem, knížetem Bedřichem ze Schwarzenbergu.

Kostel je postaven v historizujícím přechodném stylu na pomezí románského a gotického slohu. Je to obdélná jednolodní neorientovaná stavba (orientovaná ve směru severozápad – jihovýchod) na půdorysu latinského kříže s příčnou lodí (transeptem) a polygonálně uzavřeným presbytářem. V ose západního průčelí se zdvíhá hranolová štíhlá věž s osmibokým zvonovým patrem a jehlancovou střechou. V přízemí věže je krytá předsíň s portálem hlavního vstupu, v jehož tympanonu je nápis: KU / SLÁVĚ BOŽÍ / KE CTI / SV. VAVŘINCE / VYSTAVEN L. P. 1876-77 / ZA VLÁDY CÍSAŘE a KRÁLE / FRANTIŠKA JOSEFA I. / NÁKLADEM NÁBOŽENSKÉ MATICE A OBCÍ PŘIFAŘENÝCH. Hladké bílé fasády kostela jsou členěny lizénovými rámy ukončenými zubořezem, oddělené odstupňovanými opěráky. Mezi opěráky jsou v lodi sdružená okna, v presbytáři jednoduchá okna, všechna s lomenými záklenky. Opěráky, nároží a ostění oken jsou provedeny z červeného nučického pískovce.

Do prvního pilíře vlevo od postranního vchodu v jihozápadní stěně je zazděn základní kámen s nápisem: TENTO ZÁKLADNÍ KÁMEN POLOŽEN K NOVÉMU CHRÁMU PÁNĚ, JENŽ VE SLOHU GOTICKÉM VE DVOU LETECH VYSTAVĚN BÝTI MÁ KE CTI A SLÁVĚ SV. VAVŘINCE NA MÍSTĚ KOSTELA STARÉHO, MALÉHO A VELMI ZPUSTLÉHO, PŘED MĚSÍCEM ZBOŘENÉHO, PŮVODNĚ VE 13. NEB 14. STOLETÍ VYSTAVĚNÉHO. Pod kruchtou je druhotně zazděný mramorový náhrobník hrobky hrabat z Rummerskirchu od pražské kamenické dílny rodiny Platzerů. Na desce je nápis: ZDE ODPOČÍVAJÍ V PANU ZESNULÝ / ČLENOVÉ RODU HRABAT / Z RUMMERSKIRCHU / Z NICHŽ NAPOSLED KU VĚČNÉMU / SPÁNKU ULOŽENA / HRABĚNKA ALOISA Z RUMMERSKIRCHŮ / ZRMŘELA 23. DUBNA 1870 V 43. ROCE VĚKU SVÉHO. / DŘÍMEY SLADCE V TICHÉM HROBĚ BLAŽENOST A POKOJ TOBĚ. V klenbě presbytáře je druhotně zasazen gotický svorník* ze 14. století s motivy vinné révy.

Kostel je zařízen jednotným pseudogotickým mobiliářem z konce 70. let 19. století, autorem obrazů je Vilém Kandler a řezbářská výzdoba pochází z turnovského ateliéru Karla Šebora. Ve věži visí dva zvony. Starší z roku 1559 s českým nápisem: BUDELY PAN BOVH S NAMI, KDOZ BUDE PROTY NAM. LETHA PANIE 1559 a druhý ulitý v Hradci Králové v roce 1877, opatřený nápisem: ZDRÁVAS MARIA.

Kostel je od 1. ledna 2005 filiální, spravován Římskokatolickou farností Uhlířské Janovice Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli od 11:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Vavřince je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46113/2–120.

Fotogalerie

Vavřinec - kostel sv. Vavřince (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, jihozápadní nároží (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, severní stěna detail (17. 9. 2011)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, severní stěna (2017)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, věž (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, detail věže (17. 9. 2011)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, závěr presbytáře (2007)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, hlavní vstup v podvěží (2017)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, pohled k presbytáři (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, hlavní oltář (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, kostel na hlavním oltáři (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, reliéf Poslední večeře na přední straně oltářní mensy (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, klenba presbytáře (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, detail klenby presbytáře (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, gotický svorník (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, kazatelna (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, pohled ke kruchtě (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, kruchta (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, varhany (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, křtitelmice (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, pohled z podkruchtí (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, madona v podkruchtí (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, náhrobník hrabat z Rummerskirchu (2018)Vavřinec - kostel sv. Vavřince, návrh od Františka Schmoranze (1876, SOkA Chrudim, Rodinný archiv Schmoranzů, inv. č. 98)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia. Praha 1982.

Načeradská P.: Nápisy okresu Kutná Hora, str. 153. Vydal Ústav dějin umění AV ČR. Praha 2002.

Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel stojí na vyvýšeném středu obce v nadmořské výšce 406 m. m. m. a vytváří významnou karjinnou dominantu.

GPS: 49°54'48.850"N, 15°1'60.000"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK