Cesty a památky

Kolínsko » Velim » kostel sv. Vavřince

kostel sv. Vavřince
**

Velim, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Původně zřejmě románský kostel, snad z počátku 13. století (?). Dnešní stavba je ovšem převážně raně gotického původu z 2. poloviny 13. a počátku 14. století, nejspíše z doby, kdy Velim držel olomoucký biskup Bruno. Po zpustošení uherským vojskem krále Zikmunda v roce 1402 byl kostel opraven do roku 1408 tehdejším majitelem vsi, klášterem cisterciáků ve Zbraslavi. Při této zásadní přestavbě byl prodloužen presbytář o polygonální závěr, upravena byla jižní boční kaple sv. Kříže (dnes sakristie) a nad západní částí presbytáře byla vztyčena hranolová věž. Kostel zpustl za třicetileté války, opraven byl v roce 1644, ale pouze provizorně. V roce 1719 byla statika kostela narušena sesuvem svahu a proto byl důsledně zpevněn a opraven pod vedením zednického mistra Jana Jelínka. V roce 1734 byl kostel postižen živelní pohromou a ještě v roce 1747 se zmiňuje jako sešlý. V roce 1753 byla konečně zahájena velká pozdně barokní oprava, která dala stavbě dnešní podobu, zřejmě pod vedením kolínského stavitele Františka Tomáše Jedličky. Při ní byl mimo jiné sklenut závěr presbytáře a byla odstraněna chórová věž, jejiž točité schodiště bylo upraveno k přístupu na půdu.

Jednolodní obdélný kostel z lomového kamene, s dlouhým, pětiboce uzavřeným presbytářem a čtvercovou sakristií při jižní straně. Na severní straně je půlkruhově uzavřené točité schodiště s 38 kvádrovanými schody, vedoucí původně na zaniklou chórovou věž. Schodiště osvětlují dva kruhové otvory. Presbytář má zevně gotické opěráky a hrotitá okna bez kružeb, v sakristii jsou dvě gotická okna s kružbou. Loď je prolomena barokními, segmentově ukončenými okny, štít nad západním průčelím je pozdně barokní. Kostel nemá věž, nad presbytářem je sanktusová vížka z let 1878–80. Vnější zdi jsou kryty barokní omítkou.

První pole dvoudílného presbytáře je sklenuto původní gotickou křížovou žebrovou klenbou a je odděleno od vlastního závěru presbytáře gotickým hrotitým triumfálním obloukem. Závěr presbytáře byl původně sklenut gotickou paprsčitou klenbou, z které se dochovaly válcové přípory vedoucí až k zemi, která byla po polovině 18. století nahrazena nižší barokní valenou klenbou s lunetami. Z presbytáře do sakristie vede krásný gotický pravoúhle rámovaný sedlový portál z počátku 15. století, doplněný gotickými kovanými dveřmi s pásy (s největší pravděpodobností druhotně osazenými). Sakristie (původně kaple sv. Kříže) o rozměrech3,55 x 4,8 metru je sklenuta křížovou žebrovou klenbou se štíhlými žebry na konzoly s polygonálním římsováním. Pochází z let 1352–54 a jelikož vykazuje shodné prvky jako kostel v Poděbradech, usuzuje se že ji vystavěla huť pana Hynka Bočka z Kunštátu. Loď i západní předsíň jsou plochostropé, mezi lodí a presbytářem je barokní polokruhový triumfální oblouk. Na jižní straně lodi byl zjištěn zazděný portál, který se projevuje prasklinami a spodní částí kamenného ostění na vnější straně zdi, zřejmě z původní románské stavby nebo z raně gotické fáze (bude možno přesně určit až při jeho případném odkrytí). V presbytáři byl v roce 2015 znovu odkryt restaurátorem Tomášem Bergrem latinský nápis z roku 1408 o znovuvys­věcení obnoveného kostela (20. prosince 1408), který byl zabílený po opravách v roce 1880. Současně byly v presbytáři odkryty i pozůstatky bohaté gotické freskové výzdoby z počátku 15. století.

Většina zařízení kostela je pseudogotická z počátku 20. století, malby na stěnách pocházejí z roku 1895, opraveny byly v roce 1965 Josefem Červinkou. Původní hlavní oltář s obrazem sv. Josefa ze 60. let 17. století je dnes umístěn v předsíni, byl sem přenesen v roce 1754 ze zrušené zámecké kaple v Poděbradech spolu s několika dalšími detaily výzdoby (sochy andělů, medailon Boha otce atd.). Na stěnách visí obrazy z 19. století a na dřevěné kruchtě jsou pseudogotické varhany z roku 1880 od kutnohorského varhanáře Antonína Mölzera. V levém roku pod kruchtou je druhotně osazen náhrobní kámen (2,18 x 1.10 m) s rytým gotickým křížem a nečitelnými nápisy, pravděpodobně ze 14. - 15. století.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 8:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel sv. Vavřince byl spolu se zvonicí, ohradní zdí a schodištěm zapsán 3. května 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 20908/2–877.

Fotogalerie

Velim - kostel sv. Vavřince, západní štít (2007)Velim - kostel sv. Vavřince, jižní průčelí od západu (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, jižní stěna (2007)Velim - kostel sv. Vavřince, pohled na jižní stěnu od východu (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, sakristie (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, gotické okno v sakristii (2007)Velim - kostel sv. Vavřince, pohled od východu (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, celkový pohled od východu (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, presbytář (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, severní průčelí (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, točíté schodiště při severní stěně (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, spodní část zazděného portálu v jižní vnější stěně (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, oltář s obrazem sv. Josefa v předsíni (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, pohled do lodi a na kruchtu (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, výmalba na severní straně lodi (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, varhany na kruchtě (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, sochy na kruchtě (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, pohled z lodi do presbytáře (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, průhled do presbytáře (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, klenba presbytáře (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, gotická klenba prvního pole presbytáře (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, barokní klenba závěru presbytáře (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, přípora původní klenby v severní části presbytáře (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, přípory původní gotické klenby v jižní části presbytáře (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, portál z presbytáře do sakristie s dveřmi (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, znovuobjevený nápis o vysvěcení kostela z roku 1408 (2015)Velim - nápis z roku 1408 pod UV světlem (2015, Tomáš Bergr)Velim - kostel sv. Vavřince, sondy maleb v presbytáři (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, sondy maleb v presbytáři (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, sondy maleb v presbytáři (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, sondy maleb v presbytáři (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, klenba sakristie (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, jehlancová konzola klenby v sakristii (2015)Velim - kostel sv. Vavřince, půdorys

Zdroj informací

Tůma J.: Paměti osad na Kolínsku. Vydáno nákladem učitelstva školního okresu Kolínského, 1915.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

Vahany a varhanáři v České republice.

Mapa

Poloha

Kostel stojí na mírném návrší východně od středu vsi.

GPS: 50°3'33.763"N, 15°6'32.930"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK