Cesty a památky

Kolínsko » Velký Osek » archeologické nálezy

archeologické nálezy

Velký Osek, Archeologická naleziště, Ostatní archeologické nálezy

Území Velkého Oseka leží v mimořádně příznivé sídelní krajině středního Polabí, v prostoru mezi Labem a rozsáhlými nivními oblastmi, které od pravěku nabízely vhodné podmínky pro zemědělství, osídlení i dálkové komunikace. Dosud doložené archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka od počátku doby bronzové až po dobu stěhování národů. Nejvýznamnější lokalitou je pískovna Za humny jižně od obce, kde záchranné archeologické výzkumy odhalily pohřebiště ze starší i mladší doby bronzové. Nálezy ukazují, že okolí dnešního Velkého Oseka bylo součástí hustě osídleného pravěkého prostoru východního Polabí a že zdejší krajina byla využívána opakovaně po mnoho staletí. Významné jsou rovněž doklady germánského osídlení z pozdní doby římské a období stěhování národů, které dokreslují postavení lokality na okraji labského koridoru, jedné z hlavních komunikačních os severní části Čech.

1. Nálezy ze starší doby bronzové (kultura únětická)

Přibližně dva kilometry jižně od obce v prostoru pískovny Za humny při silnici II/125 byl v roce 2024 během záchranného archeologického výzkumu objeven soubor osmi kostrových hrobů náležejících rané fázi únětické kultury. Výzkum realizoval Ústav archeologické památkové péče středních Čech. Zemřelí byli pohřbeni ve skrčené poloze na boku s hlavou orientovanou k jihu a obličejem obráceným k východu, což odpovídá pohřebním zvyklostem počátku doby bronzové. Kosterní pozůstatky byly vlivem půdních podmínek téměř zcela rozpadlé, přesto se podařilo zachytit jejich polohu a základní rysy pohřebního ritu. Součástí výbavy byly zbytky keramických nádob, mezi nimi džbánek s uchem a menší miska, dále dva páry spirálovitých měděných nebo bronzových záušnic a dva hroty šípů vyštípané z rohovce. Nálezy jsou datovány do období přelomu eneolitu a starší doby bronzové, přibližně mezi lety 2300 až 2100 př. n. l., tedy do nejstarší fáze únětické kultury. Objev představuje dosud nejstarší spolehlivě doložené archeologické doklady lidské přítomnosti na území Velkého Oseka a významně rozšiřuje poznání pravěkého osídlení středního Polabí.

2. Nálezy z mladší doby bronzové (kultura popelnicových polí, kultura lužická)

Táž lokalita v pískovně Za humny vydala již v roce 1989 další mimořádně významné nálezy. Archeologický výzkum zde odkryl několik žárových hrobů raně lužické kultury z období přechodu střední a mladší doby bronzové, datovaných přibližně kolem roku 1350 př. n. l. Pohřebiště náleželo kulturnímu okruhu popelnicových polí, který je charakteristický spalováním zemřelých a ukládáním jejich popela do hrobů spolu s milodary. Některé hroby obsahovaly mimořádně bohatou keramickou výbavu dosahující až deseti nádob, zatímco v jiných se dochovaly pouze jednotlivé střepy. Zcela výjimečný byl hrob obsahující pozůstatky dvanácti osob, pravděpodobně muže, ženy a deseti dětí. Mezi spálenými lidskými kostmi byly nalezeny také přepálené bronzové slitky a zvířecí kosti, které patrně souvisely s pohřebními obřady. Pohřebiště dokládá existenci stabilního osídlení v okolí Velkého Oseka v době největšího rozmachu kultur popelnicových polí a představuje důležitý pramen k poznání sociálních i náboženských poměrů tehdejší společnosti ve středním Polabí.

3. Nálezy z doby stěhování národů (doba římská)

Nejmladší dosud známý pravěký nález z území obce pochází z pozdní doby římské a období stěhování národů. V polích směrem k Labi byla před rokem 1905 objevena bronzová urna germánského žárového hrobu, kterou nalezl Václav Šlechta. Nález je datován do 4. až 5. století n. l., tedy do období výrazných společenských změn spojených s pohybem germánských kmenů na sklonku antiky. Přestože okolnosti objevu nejsou podrobně známy a lokalita nebyla zkoumána moderními archeologickými metodami, představuje důležitý doklad přítomnosti germánského obyvatelstva v labském regionu. Zmínku o nálezu uvádí odborná literatura věnovaná římské a germánské archeologii v Čechách. Ojedinělý žárový hrob naznačuje, že okolí Velkého Oseka bylo součástí sídelního prostoru osídleného germánskými skupinami, které v této době využívaly komunikační a obchodní trasy podél Labe.