Cesty a památky
minerální pramen Osečka
Velký Osek, Příroda, Prameny a studánky
Minerální pramen Osečka, Velký Osek
Objevení: 1935
Vydatnost: 3 l/minutu
Hloubka: 60 metrů
Minerální pramen ve Velkém Oseku byl objeven roku 1935 při vrtání obecní studny na pitnou vodu. Při pracích byly nečekaně provrtány nepropustné glaukonitické jíly, pod nimiž se nacházela napjatá artézská voda, která po uvolnění vytryskla na povrch. Následně byl firmou Artesia proveden nový vrt do hloubky 53,5 metru, při němž byly zachyceny jednotlivé vodonosné horizonty. Vlastní využívaný zdroj minerální vody je dnes vázán na hlubší polohy kolem 60 metrů. Pramen byl upraven v letech 1995–1996 a novodobě zcela obnoven v letech 2025–2026 nákladem obce 3 300 000 Kč. Při poslední rekonstrukci byla instalována nová kašna v podobě kalicha, slavnostně otevřená dne 12. června 2026.
Pramen je vyveden v drobném parkovém prostoru na Husově náměstí, kde je zachycen do novodobé kašny. Vydatnost pramene dosahuje přibližně 3 litrů za minutu a voda je volně přístupná.
Minerální voda je jímána z cenomanských pískovců Polabí prvního pásma, kde je uzavřena mezi nepropustnými vrstvami – jíly v nadloží a fylity v podloží. Díky tomu vyvěrá na povrch s přirozeným artézským přetlakem. Jedná se o studenou, přirozeně uhličitou minerální vodu hydrogenuhličitanosodného typu, příbuznou polabským kyselkám v Poděbradech. Vyznačuje se poměrně vysokou mineralizací a výraznou přirozenou perlivostí.
V čerstvém stavu může vykazovat velmi slabý sirovodíkový pach, který po odstátí mizí; při delším skladování se na dně vytváří jemný nažloutlý sediment způsobený přítomností železa. Voda je čirá, bezbarvá a chuťově spíše málo výrazná, místně je tradičně využívána i k přípravě nápojů.
Minerální složení zahrnuje zejména sodík, vápník, hořčík a hydrogenuhličitany, doplněné řadou stopových prvků. Přesné složení minerální vody vystavila referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů v Mariánských Lázních v roce 1996. Voda je čirá a bezbarvá s velmi nepatrným sírovodíkovým pachem, po několika dnech skladování se na dně lahví usazuje malé množství světlehnědého, vločkovitého sedimentu. Kationty: lithium: 1.153 mg/l, sodík: 996.9 mg/l, draslík: 56.32 mg/l, rubidium: 0.0727, cesium: 0.0023, ammonium: 5.97, měď: 0.00002, berylium: 0.00097, hořčík: 104.8, vápník: 155.9, stroncium: 7.632, baryum: 0.406, zinek: 0.0119, kadmium: 0.000001, rtuť: 0.0001, hliník: 0.130, cín: 0.00079, olovo: 0.00030, vanad: 0.00115, antimon: 0.00093, chrom: 0.00091, molybden: 0.0001, uran: 0.0007, mangan: 0.146, železo: 3.238, kobalt: 0.0001, nikl: 0.0002 mg/l. Součet kationtů: 1333mg/l. Anionty: fluorid: 1.266 mg/l, chlorid: 345.0 mg/l, bromid: 2.513 mg/l, jodid: 0.217, hydrogensulfid: 0.000, íran: 20.68, seleničitan: 0.00015, dusitan: 0.000, dusičnan: 1.67, hydrogenfosfát: 0.047, hydrogenarseničnan: 0.003, hydrogenuhličitan: 3141. mg/l. Součet aniontů: 3512 mg/l. Nedisociované složky: kyselina boritá: 2.30 mg/l, kyselina křemičitá: 15.97 mg/l. Součet nedisociovaných složek 18.27 mg/l. Radioaktivní součásti: uran: 0.0006 mg/l. – celková aktivita alfa : 0.53 Bq/l, celková aktivita beta : 2.37 Bq/l a radium : 0.35 Bq/l. Plynné složky: volný oxid uhličitý: 2337. mg/l a sirovodík: 0.002 mg/l.
Minerální pramen „Osečka“ představuje lokální zdroj typické polabské kyselky vázané na cenomanské vrstvy, zachycený v intravilánu obce a dodnes volně využívaný veřejností.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
Pramen vyvěrá v pavilonku v parku na Husově náměstí v centru obce.
GPS: 50°5'49.280"N, 15°11'27.580"E
Přístupnost
Volně přístupné
