Cesty a památky

tvrz
***

Vyšehořovice, Tvrze, Tvrze dochované

V druhé polovině 13. století při novém kolonizační vysazení vesnice vznikl poplužní dvůr s raně gotickou tvrzí, tvořenou vysokou hranolovou věží a opevněním. V průběhu 14. a 15. století (prokazatelně do roku 1410) na tvrzi sídlili vladykové z Vyšehořovic, kteří mají v erbu dubovou větev. Posledním majitelem byl Jan z Vyšehořovic, který majetek prodal Zikmundu Rokycanskému ze Starého Města pražského. Tento významný pražský měšťan a člen městské rady zahájil po roce 1410 velkolepou přestavbu tvrze, přičemž starý objekt zahrnul do nové podoby sídla.

Celá tvrz byla obehnána hradbou (40 x 50 m) s valy, přes které vedl padací most k impozantní bráně. Vlastní palác přiléhal k hradbě v zadní části, vedle volně stojící starší věže. Zikmund Rokycanský však zemřel dříve (1413), než byla přestavba tvrze dokončena a další zástavní majitelé v započatém díle již nepokračovali. Když roku 1547 připadly Vyšehořovice k přerovskému panství, byla tvrz naposledy důkladněji opravena. Po zasypání starého vodního příkopu byla zazděna gotická brána, do areálu byl prolomen nový vjezd a obvodové zdi byly zvýšeny.

V roce 1611 připadly Vyšehořovice trvale ke kounickému panstvím Rudolfa Trčky z Lípy a objekt tvrze je v následujících staletích využíván pouze k hospodářským účelům. V přízemí původní věže byla podle popisu z roku 1693 chována drůbež a v obou patrech paláce skladováno obilí. Od roku 1830 se tvrz stává zříceninou. V roce 1994 spadlo jihovýchodní nároží s gotickou bránou. Od roku 2008 probíhá postupná oprava tvrze díky úsilí sdružení Přátelé vyšehořovické tvrze, v roce 2017 bylo opět vyzděno jihovýchodní nároží se zazděnou gotickou bránou.

Z tvrze se zachovaly zbytky hranolové věže ze 13. století (odkryté archeologickým průzkumem), obvodová hradba s mladšími renesančními sýpkovými okny, palác z počátku 15. století a zbytky sgrafitové výzdoby ze 16. století. Současný vstup do paláce ze severu je proražen druhotně přes asymetricky umístěné obdélné okénko s okoseným pískovcovým ostěním. Dnes zřícená luneta zde byla vložena dodatečně. Protože zvláště v západní části je původní oblouk klenby ve směru křivosti ukončen poměrně přímo, lze se domnívat, že zde byl prostup pro schodiště do prvního patra, to zdůvodňuje i asymetrickou polohu okénka v severní stěně. Zdi, oddělující vstupní síň od místností stojí na klenbě sklepa. Z téhož důvodu je i střední síň klenuta shodně s ostatními místnostmi, aby se tlaky přenášely přímo do obvodových zdí. Z bývalého prvního patra se zachovala část východní zdi. Dodnes je znatelný pozůstatek vstupu z paláce po můstku do prvního patra věže, který byl v jižní zdi paláce zachován ještě počátkem 20. stol. Západní zeď paláce je v prvním patře stejně silná jako hradba, ale její původní výšku převyšuje asi o 2 m. Zřetelně se tedy svojí silou odlišuje od renesanční nadezdívky. Ze střední chodby přízemi paláce se po zalomeném schodišti vchází do klenutého sklepa, kde je zachována studna. Osvětlení zajišťovala dvě okénka, z nichž si východní dodnes uchovalo kamenné ostění z jednoho kusu ve tvaru obdélníka naležato. Velké množství kamenných článků (stojek ostění, nadpraží i klenáků), druhotně použitých při opravě zbytků paláce ve 20. století a z velké části i volně ležících v areálu tvrze, svědčí o vysoké architektonické úrovni obytných prostor paláce i zcela zmizelé věže. V jižní stěně v úrovní přízemí se naproti paláci zachovalo střílnové okénko. Okénko sloužilo nejspíš k pozorování prostoru před hradbami směrem k návsi.

Tvrz je volně přístupná, komentovanou prohlídku si lze objednat na telefonním čísle 605 483 076 nebo e-mailu info@vysehorovickatvrz.cz.

Prohlášení za památku

Tvrz byla 31. 12. 1966 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19537/2–2198.

Fotogalerie

Vyšehořovice - tvrz, jihovýchodní nároží (2018)Vyšehořovice - tvrz, stará brána (2018)Vyšehořovice - tvrz , jižní průčelí (2018)Vyšehořovice - tvrz, nová brána (2018)Vyšehořovice - tvrz, sgrafita na východní stěně (2008)Vyšehořovice - tvrz, poalác (2018)Vyšehořovice - tvrz, průhled do severozápadního nároží nádvoří (2018)Vyšehořovice - tvrz, palác od jihu (2018)Vyšehořovice - tvrz, vstup do paláce (2018)Vyšehořovice - tvrz, okénko na schodiště do sklepa paláce (2018)Vyšehořovice - tvrz, vstupní chodba paláce (2018)Vyšehořovice - tvrz, portály paláce tvrze (2018)Vyšehořovice - tvrz, místnost v přízemí paláce (2018)Vyšehořovice - tvrz, portál z chodby paláce do sálu a do sklepení (2018)Vyšehořovice - tvrz, rytina podoby tvrze z roku 1848 na jednom z portálů (2018)Vyšehořovice - tvrz, schodiště do sklepa paláce (2018)Vyšehořovice - tvrz, sklep paláce (2018)Vyšehořovice - tvrz, severní hradba (2018)Vyšehořovice - tvrz, průhled ke vstupní bráně (2018)Vyšehořovice - tvrz, východní strana nádvoří (2018)Vyšehořovice - tvrz, prostory brány z 15. století (2018)Vyšehořovice - tvrz, průjezd brány (2018)Vyšehořovice - tvrz, celkový pohled od východu (2018)Vyšehořovice - tvrz, pohled od jihovýchodu (2018)Vyšehořovice - tvrz, detail nádvoří (2018)Vyšehořovice - tvrz, pohled na půdorys tvrze (2018)Vyšehořovice - tvrz, krakorec, druhotně použitý na zídce u hřbitova (2018)Vyšehořovice - tvrz před opravou (2006)Vyšehořovice - tvrz před opravou (2008)Vyšehořovice - tvrz, půdorys (M. rykl)Vyšehořovice - tvrz, rekonstrukce podoby v 15. století (M. Rykl)Vyšehořovice - tvrz, rytina dle kresby F. A. Hebera (1843)

Zdroj informací

Durdík T. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl S - Ž, str. 1006-1009. Vydalo ARGO 2005.

Odkaz

www.vysehorovickatvrz.cz

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Tvrz stojí v centru obce v areálu statku čp. 10.

GPS: 50°7'7.617"N, 14°46'24.451"E

Přístupnost

Volně přístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK