Cesty a památky

Kolínsko » Vysoká » zámek Belveder

zámek Belveder
**

Vysoká, Zámky, Zámky dochované

V letech 1696–97 nechal majitel malešovského panství František Antoním Špork vystavět na hoře Vysoká barokní zámek (letohrádek) s kaplí sv. Jana Křtitele zvaný Belveder, pravděpodobně podle plánů Giovanny Battisty Alliprandiho. Peníze na stavbu (jednalo se o 1400 dukátů = 5 600 zlatých) získal hrabě František Antoním Špork za velmi pikantních okolností, neboť je během léčení v Karlových Varech vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polským králem a velkoknížetem litevským. Hrabě F. A. Špork pojal otevření letohrádku a vysvěcení kaple kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a pozdějším 5. královéhradeckým biskupem P. Tobiáš Jan Becker dne 24. června 1697 ve velkém stylu. Sešlo se nejen mnoho šlechty, ale i na 20 000 prostých lidí z celého panství. Hosté mohli popíjet víno, které teklo z mramorové kašny v přízemí letohrádku místo vody, upečeni byli dva jeleni, vůl nadívaný kachnami, husami a koroptvemi, k tomu se upeklo 5000 pecnů chleba a vypilo 60 sudů piva. V Augsburku bylo na paměť události vyraženo 1000 kusů pamětní medaile ze slitiny a stříbra a cínu, na jejím líci je zobrazen letohrádek, na rubu pak křest Kristův a sv. Trojící, doplněný nápisem: FUNDAVIT FRANC. ANTO S. R. J. COMES DE SPORK A. 1697.

V roce 1698 byla na západně od letohrádku postavena poustevna, jejíž zakládací listinu podepsal 8. března 1698 sám hrabě a vložil ji do Desk zemských. Je na ní uvedeno: Ve jménu Nejsvětější Nerozdílné Trojice Boží, Otce, Syna i Ducha svatého, Amen. Vědomo a známo budiž každému, zvláště kde by toho potřeba bylo, že jsem, jak povědomo, na svém v čáslavském kraji ležícím dědičném panství malešovském, na tak zvaném vrchu Vysoká aneb Belveder pro tři sestárlé a dobře zachovalé poustevníky, kteří přísahou na místo vázáni býti mají, k uctění velikého sv. Jana Křtitele poustevnu založil a pohodlnými příbytky opatřil, na věčné časy obdaroval, tak že jim ničeho k živobytí potřebného scházeti nemá. Sebe i své nástupce nejúsilovněji zavazuji, aby při stálém zachování oné poustevny každému z těch tří poustevíkův jedno sto říšských tolarů, tedy dohromady tři sta říšských tolarův z důchodu panství malešovského na stravu a oděv vypláceny byly. Poněvadž poustevníci ti rok co rok nového oděvu potřebí nemají, proto vykázaných tři sta tolarů jim postačí na stravu a jiné potřeby, které však peníze nemají se jim v hotovosti dáti, nýbrž na chléb, vařivo a to takto, ať už je draho nebo lacino, korec pšenice za 1 zl. 15 kr., korec žita za 1 zl., korec ječmene na kroupy za 45 kr., jedna libra ryb za 4 kr., jedna libra másla za 6 kr., jedna libra sýra za 2 kr.; mimo to mají dostati potřebné dříví a jedno vědro piva. Ani dříví, ani pivo se jim nemá na penězích přirážeti, nýbrž mají to mít zdarma. Poustevníci - jichž dosazení při ubytí jednoho nebo druhého mému dědici nebo budoucímu majiteli panství malešovského se zůstane - mají k zbožnosti povzbuzující život vésti, nikomu příčiny k pohoršení nedávati, nýbrž vlastního svého spasení vyhledávati a na den sv. Jana Křtitele a den mého oumrtí plnomocných odpustků mocí apoštolovou udělených zároveň s ostatními tamo připutujícími se súčastniti a za věrné zemřelé vroucně se modliti.

Hrabě F. A. Špork pobýval na Vysoké příležitostně pouze dva roky, dne 24. června 1699 zde uspořádal další velkolepou slavnost na počest křtu svého syna Jana Františka Antonína Josefa Adama, který se narodil v Malešově dne 10. června téhož roku. V zápětí na to ale 20. července 1699 hrabě F. A. Špork malešovské panství i s Belvedérem nečekaně prodal majiteli Čechtic, hraběti Antonínu z Halleweilu, který však již neměl o objekt žádný zájem. V průběhu 18. století byla udržována pouze kaple sv. Jana Křtitele zásluhou oratoriánských a později augustiniánských mnichů z Lysé nad Labem, kteří však Vysokou definitivně opustili v roce 1796. V roce 1797 byl ještě letohrádek s kaplí nově zastřešen, ovšem dne 30. dubna 1834 byla opuštěná stavba zapálena bleskem, vyhořela (jelikož to bylo v den pálení čarodějnic, měli obyvatelé sousedních vesnic zato, že i na Vysoké hoří vatra a tak nikdo nealarmoval hašení) a od té doby byla ponechána svému osudu. V letech 2010-17 bylo z iniciativy občanského sdružení Belveder zajištěno a konzervováno narušené zdivo díky dotaci 300 000 Kč z havarijního programu Ministerstva kultury, 20 000 Kč z rozpočtu městyse Suchdol a 400 000 Kč z projektu „Partnerství pro Kolínsko“ společnosti TPCA Kolín. Záměrem sdružení bylo zajistit zříceniny letohrádku tak, aby nedocházelo k další destrukci, po dokončení prací za to v roce 2019 získalo ocenění Zlatá cihla za nejlepší obnovu či rekonstrukci památky. V současné době jsou zříceniny v majetku městyse Suchdol, který získ

Půdorys stavby i jeho celková koncepce přímo vycházejí z nákresů ideálních letohrádků, které vytvořil učitel Giovanny Battisty Alliprandiho, vynikající vídeňský architekt J. B. Fischer z Erlachu. Autorství stavby G. B. Alliprandiho je tak téměř jisté, neboť v té době dokonce již pracoval ve službách hraběte Františka Antonína Šporka a Belvedér na Vysoké by tak mohl být první vlastní stavbou tohoto pozdějšího velikána vrcholného baroku v Čechách. Na Vysoké se jedná o unikátní spojení zdánlivě protichůdných funkcí v jedné stavbě – letohrádku, kaple, poustevny a místa pro konání opulentních barokních slavností. Jádro stavby tvoří jednopatrová čtvercová budova se skosenými rohy, krytá původně vysokou osmibokou střechou s věžičkou. Kaple sv. Jana Křtitele, kuchyně a sklep se nacházely v přízemí. Do letohrádku se vcházelo ze tří světových stran (mimo východu) a za předsíněmi upravenými na způsob krápníkových jeskyní byla kaple se sochou sv. Jana Křtitele, nad kterou viselo slunce jako baldachýn, z něhož proudila voda. V prvním patře byl velký sál a čtyři pokoje, určené pro pobyt hraběte. Věžička na střeše sloužila jako rozhledna. Před hlavním vchodem byly vybudovány dvě budovy poustevny, určené pro pobyt mnichů, kteří měli o areál pečovat. Celý objekt byl obehnán kruhovou okrasnou zdí. V době výstavby letohrádku byl kopec odlesněn, vlastní stavba byla obklopena pouze kruhovým parterem z nízkých dřevin.

Prohlášení za památku

Zříceniny zámku a kaple byly 3. května 1958 zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26533/2–2834.

Fotogalerie

Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, pohled z výšky (2016)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, pohled od severovýchodu (2016)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, centrální část (2016)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, pohled od jihovýchodu (2016)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele od západu (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, centrální prostora (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, centrální prostora (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, centrální prostora (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, průhled průchody bočních křídel (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, průhled od západu (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, vchod do sklepa zaniklé poustevny (2020)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, půdorysVysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, rekonstrukceVysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, ritina (1715)Vysoká - pohled na vrchol kopce z dronu (2016)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, pohled na horu Vysoká od Opatovic (2008)Vysoká - letohrádek Belveder s kaplí sv. Jana Křtitele, pohled na horu Vysoká od Lošan (2008)

Zdroj informací

Šimek Tomáš a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI, Východní Črchy. Vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1989.

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Zříceniny Belvederu se nacházejí východně od obce Vysoká na vrcholu dominantní hory vysoké 471,2 m. n. m. Přístup je po zelené turistické značce KČT č. 3019 Kutná Hora - Ratboř - Vysoká - Bylany-Škvárovna.

GPS: 49°56'33.020"N, 15°11'18.360"E

Přístupnost

Volně přístupné

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK