CESTYAPAMATKY.CZ
Zámek Kačina čp. 51 leží na mírném návrší na kraji parku při hlavní silnici Kutná Hora – Přelouč.
Kačina (zaniklá obec) - hostinec Husa (0,3 km)
Kačina (zaniklá obec) - kaplička (0,3 km)
Svatý Mikuláš - kostel sv. Mikuláše (1,1 km)
Svatý Mikuláš - křížek (1,2 km)
Kačina (zaniklá obec) - Červený domek (1,9 km)
Svatá Kateřina - škola (2,6 km)
Svatá Kateřina - venkovská usedlost čp. 66 (2,8 km)
Svatá Kateřina - kostel sv. Kateřiny** (2,8 km)
Habrkovice - křížek (2,9 km)
Habrkovice - Ringelland (3,0 km)
Zámek si nechal postavit Jan Rudolf Chotek, tehdejší prezident gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého, podle projektu saského architekta Františka Kristiána Schurichta pod vedením význačných pražských stavitelů Jiřího Fischera a Jana Filipa Jöndla. Stavba v čistém empírovém slohu byla zahájena v roce 1802 a dokončena byla v roce 1822. Při stavbě se kladl hlavní důraz na reprezentační vzhled, kterému bylo podřízeno všechno ostatní. Středem zámecké dispozice se stala jednopatrová budova se středním vstupním portikem obráceným k východu, jehož jónské sloupy spojují obě podlaží budovy a nesou tympanon se sochařskou výzdobou, kterou podle návrhu J. Berglera vypracovali A. Schrott a V. Práchner. Pod římsou je latinský nápis, na kterém je napsáno: JAN RUDOLF HRABĚ CHOTEK SOBĚ, PŘÁTELŮM A POTOMKŮM 1802 – 22. Reliéfy představují alegorie zemědělství, lovu a flóry. Jádrem této ústřední budovy je vstupní kruhový sál, osvětlený oknem v kupoli, ke kterému se pojí další reprezentační místnosti jako taneční sál, jídelna a přijímací salóny. Na segmentovitém půdorysu přiléhají k hlavní budově přízemní boční křídla, zdobená směrem do čestného dvora sloupovou kolonádou. Z této kolonády byl vstup do místností sloužících jako byty služebnictva a pokoje pro hosty. Boční křídla jsou ukončena pavilóny: severním, ve kterém vzniklo divadlo a nikdy nedokončená kaple a jižním, ve kterém byla umístěna bohatá Chotkovská knihovna obsahující 40 000 svazků. V zámku je celkem 125 místností.
Chotkové žili na Kačině až do roku 1911, kdy zdejší větev Chotků vymřela a velkostatek se zámkem zdědil synovec posledního majitele Quido Thun Hohenstein. Ten svůj majetek předlužil, byl proto na něj uvalen konkurs a za druhé světové války byl v nucené dražbě prodán Hitlerjugend. V roce 1945 byl zámek i velkostatek znárodněn a roku 1950 byl dán k disposici Zemědělskému muzeu. Až do roku 1995 zde byly pouze zemědělské a potravinářské expozice, poté v rámci nové koncepce Muzea českého venkova zaměřujícího se na prezentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově, a tedy i šlechty, muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici, přibližující dějiny rodu Chotků, zejména život generací svázaných s Kačinou. V letech 2006–07 byla provedena obnova konírny, nacházející se ve sklepích zámku a v roce 2007 byly restaurovány původní malířské výzdoby pokojů v prvním patře.
I přes úpravy provedené v letech 1927 – 30 a poničení na konci 2. světové války představuje zámek nejklasičtější ukázku empírové architektury v České republice a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46551/2–1096, v roce 2001 byl zámek na základě nařízení vlády prohlášen národní kulturní památkou.
Státní zámek Kačina je přístupný veřejnosti, bližší informace o otevírací době a ceně vstupného jsou na oficiálních stránkách zámku.