CESTYAPAMATKY.CZ

V průběhu 14. století byly Nebovidy rozděleny na dvě části a v každé z nich vznikla tvrz. Tvrz v dolní části obce vznikla před rokem 1407, kdy tuto část obce vlastnil Jan ze Struhařova. Jeho nástupce, Petr ze Struhařova, ji v roce 1436 prodal Václavu z Klenové a ten celý majetek obratem prodal Janovi z Kozojed, bratru své manželky Machny. Při tomto prodeji se také poprvé písemně zmiňuje již vystavěná tvrz. V roce 1473 spojil obě části Nebovid Jindřich z Nebovid, předek zemanské rodiny Chotouchovských z Nebovid, sídlící do této doby na horní nebovidské tvrzi Okrouhlá. Spojenou obec prodal jako jeden celek Janu Plzákovi z Nebřežin kolem roku 1475 a od něho ji v roce 1477 získal kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé. Ten si za své nové sídlo zvolit tuto (dolní) tvrz a horní tvrz Okrouhlou nechává přestavět na faru. V roce 1544 získal dolní tvrz kutnohorský měšťan Jan Hanykéř ze Semína, povýšený do rytířského stavu. Po něm ji drželi jeho synové Jan a Boleslav, později pak jejich potomci, z nichž Vilém Hanykéř ze Semína (Janův syn) v roce 1564 vyplatil všechny podíly a stal se jediným majitelem panství. Za Hanykéřů byla původní malá gotická tvrz přestavěna a rozšířena v renesančním stylu. Vznikla výrazná jednopatrová trojkřídlá budova opevněná příkopy a valy. Po smrti Viléma Hanykéře († 1580 ?) vyženil tvrz Jan Jiří Háša z Újezda, který zřejmě v přestavbě ještě několik let pokračoval, ale jelikož Nebovidy zadlužil, museli je jeho děti roce 1610 prodat hlavnímu věřiteli, Pavlu Hrabaňovi z Přerubenic. Ten Nebovidy připojil ke svému panství Červené Pečky, takže tvrz přestala rázem sloužit jako panské sídlo a byla nadále využívána pouze pro hospodářské účely. V roce 1713 byla tvrz tehdejším majitelem panství Karlem Jáchymem Bredou upravena na sýpku a sklady, a tomuto účelu sloužila až do 90. let 20. století. Při této přestavbě došlo k zabílení sgrafit, zrušení pavlačí, vybourání příček místností v 1. patře a k zazdění velkých renesančních oken, která nahradila malá sýpková okna, patrná na tvrzi dodnes. V roce 2001 bylo na poslední chvíli zabráněno jejímu zboření, když byla krátce před demoličním rozhodnutím zapsána mezi nemovité kulturní památky. Po nezbytném zajištění krovů a položení nové střechy v roce 2008 čeká prázdná tvrz v Nebovidech na další opravu a následné využití.

Dolní nebovidská tvrz se dochovala pozoruhodně dobře, přestože přes 400 let sloužila pro zemědělské potřeby. V celé své hmotě se dochovala v původním rozsahu mohutná jednopatrová budova trojkřídlého půdorysu, na severní straně doplněná dvěma mladšími stavbami (stáj a patrový obytný dům), pocházejícími z barokní přestavby na sýpku. Jednotlivá křídla tvrze se od sebe liší svou délkou i šířkou, přestože zvenčí tvrz působí rovnoměrně. Východní křídlo je nejkratší a v úrovni mírně zapuštěného přízemí a částečně i v nároží prvního patra obsahuje kostrukce původní gotické tvrze. Zdivo v nároží je dvojnásobně silné, což by mohlo nasvědčovat existenci věže v této části stavby. Z pozůstatků gotického zdiva se dá usuzovat na pokročilejší stavební řešení s jedním nebo dvěma obytnými křídly. Z gotické periody se ještě dochovalo ostění dnes zazděného okna na barokním severním křídle, které zde bylo druhotně poskládané z částí zkoseného gotického ostění s otvory pro mříž. Zbylé zdivo pochází z renesanční přestavby, při které vzniklo i současné rozdělení místností s valenými výsečovými klenbami s hřebínky v přízemí a také zbytky velkých oken v prvním patře, později zazděných. Na vnějších stěnách tvrze se dochovaly zbytky dvou druhů sgrafit, které by mohly dokládat etapovou výstavbu (nejedná se o dvě vrstvy, kde by jedna překrývala druhou). Ve větším rozsahu se na východním křídle dochovaly ubytky náročně graficky provedených úhlopříčně dělených a stínovaných obdélníků, imitujících zdivo z bosovaných kvádrů. Druhý typ sgrafit na západním křídle je v prostředí českých tvrzí zcela výjimečný – tvoří ho nekonečný kobercový vzor, který je doplněn červenou barvou, takže po dokončení působil jako bílá síť vzájemně se prostupujících osmiúhelníků s vloženými čtverci na červeném podkladě. Oba druhy sgrafita končí pod římsou uceleným řádkem, takže renesanční stavba nebyla vyšší než dnes. V zazdívkách bývalých renesančních oken se dochovaly celé díly jejich původních pískovcových ostění. Barokní budova stáje na severní straně nádvoří je sklenuta barokní valenou klenbou s lunetami a v jejím průčelí se stejně jako protilehlé stěně obytné budovy dochovaly zbytky záklenků po bráně.

Dolní tvrz byla 30. 7. 2001 prohlášena Ministerstvem kultury kulturní památkou a zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem rejstříku ÚSKP 51045/2–4441.

Dolní tvrz v Nebovidech je v majetku obce, je prázdná, nevyužívaná a veřejnosti nepřístupná.