Cesty a památky

Kolínsko » Nebovidy » horní tvrz

horní tvrz

Nebovidy, Tvrze, Tvrze zaniklé

Horní tvrz, Nebovidy
Datace: 13. - 14. století
Sloh: gotika
Materiál: lomový kámen, zdivo z mušlového vápence
Majitel: Římskokatolická farnost Kolín

Horní tvrz, nazývaná Okrouhlá, představuje dnes téměř zaniklé středověké šlechtické sídlo, které stávalo v blízkosti kostela sv. Petra a Pavla v horní části Nebovid. Její vznik souvisí s rozdělením obce na dva samostatné majetkové celky v průběhu 14. století, kdy v každé části vsi vznikla samostatná tvrz. Roku 1439 patřila horní část Nebovid s kostelem Baltazarovi (Bazkovi) z Nebovid a jeho bratru Kašparovi z Nebovid, zakladateli zemanské rodiny Kašpárků z Nebovid. Ve stejném roce je tvrz poprvé písemně doložena pod názvem Okrouhlá. Samotný název i poloha v těsném sousedství románského kostela však naznačují podstatně starší původ. Nelze vyloučit, že její kořeny sahají již do druhé poloviny 13. století, kdy se v českých zemích objevoval typ menších šlechtických sídel budovaných na kruhovém půdorysu s obvodovou zástavbou. Přesnější datování ani původní podobu však dnes nelze spolehlivě určit, neboť lokalita nikdy nebyla podrobena systematickému archeologickému výzkumu. Vývoj tvrze skončil po sjednocení Nebovid roku 1473, kdy Jindřich z Nebovid, předek Chotouchovských z Nebovid, spojil obě části vsi a prodal je Janu Plzákovi z Nebřežin. Od něj statek roku 1477 získal kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé, který si za sídlo zvolil nebovidskou dolní tvrz. Horní tvrz byla opuštěna a následně přestavěna na faru, jež sloužila duchovní správě obce až do svého požáru na konci 19. století. Po zániku staré fary byla roku 1900 v sousedství vystavěna nová budova, která její funkci převzala.

Původní podoba tvrze není známa a z dochovaných reliktů ji lze rekonstruovat pouze velmi hypoteticky. Název Okrouhlá bývá spojován s možností kruhového nebo oválného půdorysu opevněného areálu, případně s kruhovou dispozicí vlastního jádra. Tato interpretace odpovídá některým tvrzím budovaným ve druhé polovině 13. století, avšak bez archeologického průzkumu zůstává pouze odbornou hypotézou. Po přeměně na faru byla středověká stavba postupně přizpůsobována novým potřebám a pozdější stavební zásahy setřely většinu jejích původních architektonických znaků. Ve dvoře dnešní fary se dochovaly části obvodového zdiva původní tvrze, vystavěné z lomového kamene a místy doplněné mladšími cihelnými úpravami. Tyto relikty představují jedinou nadzemní připomínku někdejšího šlechtického sídla. Dochovaná zdiva nevykazují výraznější architektonické detaily, přesto mají mimořádnou vypovídací hodnotu jako autentické pozůstatky jedné z nejstarších staveb obce.

Nejcennější částí dochovaných reliktů jsou pozdně středověké sklepy vyhloubené do místního mušlového vápence. Ty představují jediný dochovaný prostor přímo spojovaný s tvrzí Okrouhlou. Sklepní prostory jsou jednoduché, bez výraznější architektonické výzdoby, avšak jejich konstrukce dokládá kvalitní stavební zázemí původního sídla. V odborné literatuře bývá zmiňován také druhotně použitá gotický portál z poloviny 15. století, údajně dochovaný v budově nové fary. Při osobní prohlídce lokality v roce 2006 se jej však nepodařilo identifikovat. Je proto pravděpodobné, že jde o opakovaně přebíranou informaci vztahující se ještě ke staré faře před jejím požárem na konci 19. století, nikoliv k dnešní budově. Současný stav poznání tak existenci dochovaného gotického portálu nepotvrzuje.

Přestože se z tvrze Okrouhlá dochovaly pouze fragmenty zdiva a sklepení, náleží tato lokalita k historicky nejvýznamnějším místům Nebovid. Společně s románským kostelem sv. Petra a Pavla tvořila po staletí centrum horní části vsi a připomíná dobu, kdy byly Nebovidy rozděleny mezi dvě šlechtická sídla. Dochované relikty představují vzácný doklad vývoje venkovských tvrzí na Kolínsku a současně připomínají kontinuitu osídlení tohoto prostoru od vrcholného středověku až do současnosti. V urbanistické struktuře obce má lokalita mimořádný význam především jako místo, kde se setkávají stopy středověkého šlechtického sídla, starobylého kostela a pozdější farní správy. I ve své torzální podobě tak Okrouhlá zůstává jedním z klíčových svědků nejstarších dějin Nebovid.

Pozůstatky tvrze Okrouhlá se nacházejí na soukromém pozemku a vstup do sklepení není možný.