CESTYAPAMATKY.CZ

Zakladatelem a stavebníkem škvoreckého hradu („castrum“) byl kolem roku 1278 významný dvorský a zemský úředník Domaslav, stolník královny Kunhuty (1262), královský číšník (1263–79) a nejvyšší královský komorník (1267–78). Z této stavební etapy hradu se v areálu dnešního zámku dochovala pouze hluboká hradní studna a archeologickým výzkumem odkrytý úsek hlavní hradby se zbytky paláce a bergfritu.

Další majitelé Škvorce nejsou známi až do 14. století, kdy ho získali Olbramovicové. Jednalo se vesměs o vysoce postavené šlechtice, zastávající nejrůznější funkce na královském dvoře. Po roce 1385 vlastnil Škvorec Olbram ze Škvorce, královský kancléř a od roku 1396 arcibiskup pražský. Díky společenským úspěchům škvoreckých Olbramoviců přestal starý hrad vyhovovat a proto doznal kolem roku 1400 značnou změnu. Byl vybudován nový palác s kaplí, protáhlá věž nad vstupní bránou a padací most přes vodní příkop. V roce 1422 přechází Škvorec sňatkem na Jana Ohnišťka z Ohnišťan, který však byl po roce 1426 odsouzen k trestu smrti za vraždu. Hrad i celý majetek se vrací do rukou Olbramoviců, ale v roce 1426 ho Olbram ze Škvorce prodal královskému prokurátoru, bývalému purkrabímu Pražského hradu a Vyšehradu, Čeňkovi z Klinštejna. Když Jindřich Škvorecký z Klinštejna padl v roce 1532 v Uhrách, přešel Škvorec na jeho strýce, Zikmunda Smiřického ze Smiřic. Ten nechal v roce 1545 přestavět starý hrad na reprezentativní renesanční zámek. Při konfiskaci smiřického majetku v roce 1621 připadl Škvorec Albrechtu z Valdštejna, který ho v roce 1622 prodal Karlovi z Lichtenštejna, který ho připojil ke kosteleckému panství. Dne 26. listopadu 1639 zámek vydrancovali a zapálili Švédové. Ačkoliv byl palác provizorně opraven, v roce 1654 se zámek uvádí jako pustý. Drobné opravy proběhly v roce 1710 pod vedením stavitele Kristiána Minediho, větší opravy provedla kolem roku 1727 kněžna Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna, která obývala severní část zámku v letech 1727 a 1729. Škvorecký zámek byl obyvatelný ještě v roce 1794, zcela zpustl po roce 1852, kdy připadl Uhřiněvsi. V letech 1860–84 byl z velké části rozebrán a na místě raně gotického paláce byla v roce 1890 postavena škola. Dnešní podobu získal starý zámek při opravě v roce 1964, provedené pro potřeby obce.

V roce 1994 zámek odkoupil soukromý majitel, který ovšem nezačal se slíbenou rekonstrukcí, takže po desetiletí chátrání došlo postupně ke zborcení střechy, krovů a podlah v patrech, v některých částech areálu nastal havarijní stav a došlo i k řadě nevratných poškození původních konstrukcí. V roce 2004 koupil zámek kontroverzní anglický filmař Stephen Weeks, majitel společnosti Monumental Trust Bohemia, za účelem jeho opravy a následného komerčního využití, projekt však nebyl nikdy zahájen.

Záchrana pro zámek přišla až na začátku roku 2008, kdy ho koupili Dimitrij Eremeev a Monica Salvatore z Klánovic, kteří konečně přistoupili ke generální rekonstrukci podle staršího projektu firmy Monumental Trust Bohemia, a to výhradně z vlastních finančních prostředků. V roce 2009 byla dokončena rekonstrukce věže, dostavěny chybějící části zdi a pořízena nová kopule s bicími hodinami. U západního paláce byly během oprav objeveny pozůstatky renesanční sgrafitové výzdoby z roku 1545 na vnější hradební zdi, ke které byl palác přistavěn (lze srovnat s renesanční přestavbou zámku v Kostelci nad Černými lesy). Na nádvoří byl v letech 2009–10 proveden Jaroslavem Špačkem z Městského muzea v Čelákovicích archeologický výzkum, během kterého byla odkryta raně gotická hradba o síle 2 metry, tvořící severovýchodní pravoúhlé nároží původního hradu, napojující se na stejně starou věž, dosud neznámý bergfrit, o průměru 12 metrů a síle zdiva 4 metry, opatřený směrem do hradního příkopu opěráky (naznačující možnost existence kaple?). Za hradbou byly odkryty pozůstatky raně gotické stavby částečně zahloubené do skály, jejíž účel není zatím objasněn (o palác se nejedná, ten stál v místech dnešní školy). V odkrytém zdivu se dochovaly zbytky portálů oken, dveří a výběhů žeber (druhotně použitých). Archeologický výzkum nebyl dosud vědecky publikován, rozhodně však poopraví stávající hodnocení památky. Po jeho zveřejnění ho na těchto stránkách budu publikovat.

Z celého areálu se dochovala zbarokizovaná jihovýchodní část s hranolovou věží nad gotickou vstupní branou, původní vodní příkop s barokním kamenným mostem, který nahradil původní padací, gotická hradní studna v areálu školy a barokní západní palác. Po dokončení oprav bude zámek částečně sloužit k obytným účelům rodiny a částečně bude přístupný veřejnosti. Ve východním křídle bude otevřena expozice o historii zámku i městyse Škvorec a také muzeum renesanční hudby a hudebních nástrojů ze sbírky rodiny Eremeev-Salvatore. V západním paláci pak bude umístěna soukromá galerie obrazů a ateliér malířky paní Salvatore, která je uznávanou umělkyní. Mimo to by se zde měly pořádat koncerty komorní hudby a hlavní hala zámku by měla sloužit jako obřadní síň.

Starý zámek ve Škvorci je po dobu rekonstrukce veřejnosti uzavřen a majitel žádá případné návštěvníky, aby tuto skutečnost respektovali!

Starý zámek ve Škvorci byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 20649/2–2171.