Cesty a památky

Kolínsko » Velim » kostel Českobratrské evangelické církve

kostel Českobratrské evangelické církve
*

Velim, Kostely, synagogy a modlitebny, Modlitebny

První evangelická bohoslužba se konala ve Velimi 29. května 1783, pouhé dva roky po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nejprve žádali místní evangelíci, aby jim byl přenechán v té době téměř nepoužívaný starý katolický kostel sv. Vavřince, což však císař nepovolil. Místo toho obdrželi 30. června 1784 svolení se stavbou modlitebny, která byla slavnostně otevřena již 24. října téhož roku. Vnitřní výzdoba ale byla dokončena až po roce 1800 za působení Mikuláše Toronaye. V roce 1854 byla modlitebna z iniciativy duchovního Jana Rumla  zcela přestavěna do současné podoby podle staršího plánu z roku 1852 od pardubického architekta Ingena Gasznera. V roce 1930 byla opravena střecha věže (pobita měděným plechem) a současně byly upraveneny fasády průčelí. V roce 1965 byla původní břidlicová střecha nahrazena taškami a v letech 1997-2003 proběhla generální oprava celého kostela.

Dnešní stavba je rozlehlé neorientované trojlodí s půlkruhovým presbytářem do půle osmihranu v západní stěně a hranolovou věží vysokou 30 metrů nad ozdobným východním průčelím. Na věží jsou hodiny s bicím zařízením.

Prostřední loď odděluje od sousedních lodí šest hmotných, volně stojících pilířů, které podpírají široké galerie (tribuny) nad bočními loďmi. Lomená okna presbytáře jsou vyplněna skleněnými mozaikami, v průčelním okně je erb velimského duchovního Justuse Emanuela Szalatnaye, který jeho rodina obdržela od císaře Ferdinanda III. v roce 1639 s predikátem de Nagy Szalatna.

Ve vnitřním zařízení zaujme mramorový stůl večeře Páně a kazatelna s lavicemi* z doby kolem roku 1680, vynikající raně barokní řezbářská práce (v roce 1875 zakoupeny ze zrušeného kláštera Dominikánů na Malé Straně v Praze). Na kruchtě jsou varhany z roku 1866 s 22 rej­stříky.

Evangelický kostel ve Velimi je kvalitní ukázka tzv. zrovnoprávněného evangelického kostela v České republice a spolu s farou, bývalou školou a hřbitovem tvoří specifický areál, důležitý jak z hlediska architektonického, tak kulturně-historického (význam evangelické komunity ve Velimi) i urbanistického.

Prohlášení za památku

Evangelický kostel byl prohlášen kulturní památkou Ministerstvem kultury 8. 10. 2004 a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 101224.

Fotogalerie

Velim - evangelický kostel od jihovýchodu (2007)Velim - evangelický kostel od severovýchodu (2017)Velim - evangelický kostel, východní průčelí (2017)Velim - evangelický kostel, věž (2017)Velim - evangelický kostel od jihozápadu (2017)Velim - evangelický kostel od severozápadu (2017)Velim - evangelický kostel, pohled k presbytáři (2017)Velim - evangelický kostel, severní galerie v lodi (2017)Velim - evangelický kostel, pohled na kruchtu (2017)Velim - evangelický kostel, varhany (2017)Velim - evangelický kostel, vítězný oblouk v lodi (2017)Velim - evangelický kostel, stůl Večeře Páně v presbytáři (2017)Velim - evangelický kostel, kazatelna (2017)Velim - evangelický kostel, lavice (2017)Velim - evangelický kostel, bočnice lavic (2017)Velim - evangelický kostel, lavice v severní části kostela (2017)Velim - evangelický kostel, čelní stěna lavic (2017)Velim - evangelický kostel, litinová kamna (2017)Velim - evangelický kostel, vitrážové okno z roku 1909, věnoval farář Justus Emanuel Szalatnay (2017)Velim - evangelický kostel, vitrážové okno z roku 1908 od manželů Holých z Nové Vsi (2017)Velim - evangelický kostel, vitrážové okno nad vchodem (2017)

Odkaz

www.velim.evangnet.cz

Mapa

Poloha

Evangelickjý kostel stojí v jihozápadní části Velimi při silnici do Břežan I.

GPS: 50°3'32.940"N, 15°6'6.080"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK