CESTYAPAMATKY.CZ

Bývalý jámový lom na amfibolit, důležitý stratotypový profil s příbojovými sedimenty české křídy, typová lokalita řady druhů bezobratlé fauny z doby před cca 65 miliony let, kdy se na konci druhohor v období svrchní křídy toto území postupně potápělo do moře. Kopce, tvořené pevnějšími horninami, po nějakou dobu tvořily ostrovy, kolem kterých se postupně ukládaly příbojové usazeniny, obsahující pozůstatky flóry i fauny (převážně ústřice, mořské houby, korály, ramenonožce, ježovky, žraločí zuby atd.). V současnosti je lom částečně zatopen a částečně slouží jako složiště a drtírna štěrku.

Přírodní památka byla vyhlášena na ochranu mimořádně bohatého naleziště druhohorní, ojediněle dobře zachované mořské fauny. V lomu jsou v nadloží dříve těžených amfibolitů dvě kapsy s podobným složením. V kapse při vstupu do lomu jsou vyvinuty slepence s vápnito-jílovitým tmelem (2 m) a valouny vápence s množstvím zkamenělin. Následují dvě slabě vyvinuté polohy, které se místy až ztrácí – vápnitý pískovec (do 0,6 m) s čočkami vápence, které obsahují hojnou faunu, nazelenalý jemnozrnný pískovec (do 0,4 m) a v nadloží mohutné uloženiny světlých prachovitých slínovců (až 3,4 m) s četnými zbytky spongií (druh houby). Vrstevní sled je ukončen světlými pevnými slínovci (relikt do 0,5 m) s nálezy ze spodního a středního turonu. V druhé kapse uvnitř lomu jsou lépe vyvinuty bazální slepence (až 3,7 m), vápnité pískovce s čočkami vápence (až 0,9 m) a zeleně zbarvený jílovitý pískovec (až 0,7 m). Poslední vrstvou v nadloží prachovitých slínovců (1,7 m) jsou světlé pevné slínovce (relikt 0,2–0,3 m), v nichž byli zjištěny úlomky misek mořského mlže (typu ústřice) Spondylus spinosusze ze spodního a středního turonu.

Západní část lomu byla s účinností od 1. ledna 1987 (usnesením ONV Kolín ze dne 12. prosince 1986) vyhlášena za chráněné území, zákonem 114/92 Sb. pak byla prohlášena za přírodní památku (PP). Výměra přírodní památky je 0,2 ha, celková výměra, včetně nechráněných partií lomu, činí 1,75 ha.