CESTYAPAMATKY.CZ

Národní přírodní památka V Jezírkách byla vyhlášena ONV Kolín 17. prosince 1987 (s účinností od 1. ledna 1988) na katastrální rozloze 2,89 ha.

Důvodem ochrany jsou mokré slatinné orchidejové louky v okolí dvou mělkých terénních depresí, v průběhu roku zaplněnými nepravidelně vodou, a jednoho trvalého jezírka, kde se vyskytuje řada ohrožených druhů rostlin i živočichů. Z rostlin se jedná především o kriticky ohroženou orchidej vstavač bahenní – ten zde má jedno ze svých nejbohatších nalezišť v ČR nebo krásnou orchidej prstnatec pleťový (také vstavač strmolistý), který je zde zastoupen 2 až 3 tisíci kvetoucích jedinců. Je zde také dobře zachováno společenstvo měkkýšů vázaných na mokřady a periodické vodní plochy, v tůních žije řada druhů vodního hmyzu (více než 10 druhů vážek) a z obojživelníků blatnice skvrnitá a kuňka obecná (také kuňka ohnivá). Běžné je zde drobné ptactvo rákosin, ve východní části hnízdí moták pochop.

Vstavač bahenní (Orchis palustris Jacq.) je drobná orchidej, chráněná jako kriticky ohrožený druh (C1), který se vyskytuje již jen ojediněle ve středním a východním Polabí. Vytrvalá bylina vysoká 25 až 50 cm s listy širokými 15 až 20 mm, přímá lodyha se 3 až 4 listy nese klas řídkých, poměrně velkých květů, jejichž okvětní lístky jsou sklopeny v neúplnou přilbu. Barva květů je nejčastěji fialově nachová, vzácně růžová či bílá, pysk je skvrnitý, trojlaločný nebo dvojlaločný či celokrajný. Kvete od května do začátku července.

Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) je jedna z našich nejdekorativnějších orchidejí, chráněný jako silně ohrožený druh (C2); někdy se též používá název vstavač strmolistý. Roste na slunných a stále dostatečně vlhkých stanovištích, slatinách a březích vodních ploch. Vytrvalá bylina vysoká 30 až 80 cm se světle zelenými a neskvrnitými podlouhle kopinatými listy. Přímá lodyha nese 5 až 12 cm dlouhé květenství s až 50 květy, jednotlivé květy mají růžovou až světle nachovou barvu. Kvete od května do června.

Žluťucha žlutá (Thalictrum flavum) je chráněná jako silně ohrožený druh (C2), v Česku se vzácně vyskytuje pouze v Polabí a v Dyjskosvrateckém úvalu. Z oddenku vyrůstají přímé, 50 až 150 cm vysoké jednoduché nebo nahoře chudě větvené lodyhy s listy dole řapíkatými a nahoře přisedlými s čepelí 2 až 3× zpeřenou. Květy vyrůstají v přímé mnohokvěté latě, jsou 7 až 25 cm dlouhé, vzpřímené, na konci větévek shluklé a velmi vonné. Rostlina je známá také jako žluťucha statinná, je jedovatá a kvete od června do srpna.

Ožanka čpavá (Teucrium scordium) je vlhkomilná rostlina z čeledi hluchavkovitých, chráněná jako silně ohrožený druh (C2). Vytrvalá bylina s bohatě se rozvětvující lodyhou vysokou 15 až 25 cm, celá hustě posetá chlupy až 1,5 mm dlouhými. Z paždí hořejších listů vyrůstají nachově zbarvené květy trubkovitého tvaru. Kvetoucí rostlina mírně zapáchá po česneku, kvete v červenci a srpnu.

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) je středně velká žába s maximální celkovou délkou okolo 8 cm, většinou však menší (5 až 6 cm). Relativně velká hlava je trojúhelníková, zašpičatělá. Temeno hlavy je výrazně vyklenuté. Nápadně velké oči jsou vystouplé, se svislou zornicí. Je-li vyplašena, vydává hlasité zvuky a vylučuje odpudivý výměšek, který voní po česneku; odtud pochází starší název blatnice česneková. Znalosti o rozšíření blatnice skvrnité nejsou dostatečné, souvisleji se vyskytuje pouze v Polabí a v rybničnatých oblastech, značné rozšíření je zaznamenáno na Českomoravské vrchovině. Většina lokalit se nachází v nadmořských výškách do 500 metrů, maximální zjištěná nadmořská výška je pro tento druh 810 metrů.

Kuňka obecná / ohnivá (Bombina bombina) je ohrožený druh žab, který dorůstá délky 4,5 až 5 cm. Tělo je zploštělé a končetiny relativně krátké. Svrchu má hnědavou až šedozelenou barvu, vzácněji olivově zelené s tmavými skvrnami, toto zbarvení žábu dokonale maskuje. Opakem je břišní strana, zhruba 50% břicha je pokryto žlutými, oranžovými až červenými skvrnami a četnými bílými tečkami. Kuňka má zvláštní obranný prvek – během ohrožení se převrátí na záda zvláštním kolébavým pohybem, čímž dojde k odkrytí jejího oranžového břicha, které působí jako výstraha pro predátora.

Moták pochop (Circus aeruginosus) ohrožený druh tažného ptáka z řádu dravců, v ČR hnízdí odhadem asi jen 1700 párů. Pochopové preferují otevřenou krajinu, pro hnízdění si vybírají rákosové porosty vždy v blízkosti vody, kde si staví hnízdo ze stébel a větví. Začátkem května snáší samice v dvoudenních intervalech 3 až 6 vajec, které zahřívá po dobu asi jednoho měsíce. Samec samici na hnízdě nestřídá, ale po celou dobu sezení na vejcích jí přináší potravu. V tom pokračuje i po vylíhnutí mláďat a samice přinesenou kořist porcuje a mláďata krmí. Na hnízdě mláďata stráví asi 6 týdnů. Na zimoviště v jižní Evropě a Africe odlétá v srpnu až říjnu a ze zimovišť přilétá během března a dubna následujícího roku.