Cesty a památky

Kolínsko » Žabonosy » hradiště (domnělé)

hradiště (domnělé)

Žabonosy, Archeologická naleziště

Hradiště (domnělé), Žabonosy
Typ: domnělé hradiště
Datace: pravděpodobně raný až vrcholný středověk (nedoloženo)
Kultura: slovanská (předpokládaná)
Rozloha: nezjištěna

Lokalita se nachází na návrší při kostele sv. Václava v severní části historického jádra Žabonos. Tvoří ji nevýrazný výběžek terénu, který zaujímá strategickou polohu nad okolní krajinou a kontroluje prostor starých komunikací vedoucích mezi Kouřimskem a Polabím. Právě výhodná poloha, společně s mimořádně starobylým původem kostela a existencí rozsáhlého raně středověkého pohřebiště v jeho sousedství, vedla již v 19. století k úvahám o existenci hradiště, které by mohlo představovat významné mocenské centrum zdejší oblasti.

Terénní relikty jsou dnes jen obtížně patrné. Lokalita byla po staletí intenzivně zemědělsky využívána a původní konfigurace povrchu byla výrazně narušena orbou i novodobými úpravami. Ze severní strany je prostor vymezen převýšenou hranou, zatímco na jižní straně se táhne hluboký lineární zářez směřující pod kostelní návrší. Tento útvar býval tradičně interpretován jako zbytek obranného příkopu. Současné hodnocení je však mnohem opatrnější a stále častěji se přiklání k názoru, že jde spíše o pozůstatek středověké úvozové cesty vzniklé dlouhodobým provozem na historické komunikaci. V terénu se navíc nedochovaly žádné jednoznačně identifikovatelné pozůstatky valového opevnění ani jiné obranné konstrukce, které by existenci hradiště potvrzovaly.

Myšlenku existence opevněného slavníkovského hradiště poprvé publikoval roku 1898 Josef Ladislav Píč, který vycházel z analogické situace v nedalekých Vrbčanech. Tato hypotéza byla následně opakována v regionální literatuře a převzata i do některých archeologických přehledů. Přímý archeologický důkaz však dosud chybí. V letech 1965, 1974 a 2005 byly v okolí kostela sv. Václava získány povrchové nálezy keramiky datované převážně do pozdní doby hradištní, tedy na přelom 12. a 13. století, případně obecně do středověku. Tyto nálezy dokládají přítomnost intenzivního osídlení v prostoru návrší, samy o sobě však nejsou důkazem existence opevněného areálu. Stejně tak mohou souviset s předpokládaným raně feudálním dvorcem, jehož existenci naznačuje vstup na panskou tribunu v severní stěně kostela, avšak ani tento objekt nebyl dosud archeologicky prokázán.

Lokalita představuje jeden z nejzajímavějších historických a archeologických problémů Žabonos. Soustředění raně středověkého pohřebiště, mimořádně starobylého kostela a dalších indicií naznačuje, že zde existovalo významné sídelní centrum již v době přemyslovského státu. Dosavadní poznatky však neumožňují rozhodnout, zda šlo o skutečné opevněné hradiště, nebo spíše o neopevněný církevně-správní areál s dvorcem místní elity. Existenci hradiště by mohl spolehlivě potvrdit nebo vyvrátit pouze rozsáhlejší archeologický výzkum mimo areál současného kostela, zaměřený zejména na dosud nezkoumané části návrší a na průběh domnělého příkopu. Do té doby zůstává označení „hradiště“ pouze pracovní hypotézou, přesto však lokalita představuje klíčové místo pro poznání nejstarších dějin Žabonos a širšího regionu Kolínska.