Cesty a památky
archeologické nálezy
Žabonosy, Archeologická naleziště, Ostatní archeologické nálezy, Pohřebiště
Žabonosy patří k archeologicky mimořádně významným lokalitám středního Polabí. Obec leží na výhodné poloze při rozhraní úrodných zemědělských ploch a starých komunikačních tras mezi Kolínskem a Kouřimskem, což vytvářelo příznivé podmínky pro osídlení již v pravěku. Dosavadní archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka od pozdní doby bronzové přes dobu laténskou až po raný a vrcholný středověk. Mimořádný význam mají zejména nálezy keltského osídlení a rozsáhlé raně středověké pohřebiště, které potvrzují dlouhodobou sídelní kontinuitu lokality. Nálezy související s kostelem sv. Václava navíc řadí Žabonosy mezi důležité archeologické lokality Kolínska, kde lze sledovat vývoj sídelní struktury od pravěku až do novověku.
1. Nálezy z pozdní doby bronzové (kultura štítarská)
Nejstarší dosud doložené archeologické nálezy ze Žabonos pocházejí z pozdní doby bronzové a souvisejí se štítarskou kulturou. V roce 1937 provedl archeologický výzkum v interiéru kostela sv. Václava Vojtěch Budaváry, při němž byly objeveny tři žárové hroby datované přibližně do období kolem roku 800 př. n. l. Jednalo se o pozůstatky pohřbívání charakteristického pro závěrečnou fázi doby bronzové, kdy byli zemřelí spalováni a jejich ostatky ukládány do hrobových jam. Nález dokládá existenci osídlení nebo pohřebního areálu v prostoru pozdějšího kostela již několik století před příchodem Slovanů. Význam objevu spočívá především v potvrzení pravěkého využívání výrazné návrší polohy, která si svůj sídelní význam uchovala i v dalších obdobích.
2. Nálezy z doby keltské (doba laténská)
Významnou kapitolu archeologických dějin Žabonos představují nálezy z keltské doby, objevené především zásluhou amatérského badatele Františka Dvořáka v letech 1932–1936. Na pozemku místního hospodáře Kozáka byl odkryt kostrový hrob vybavený železným kopím, patrně z 3. století př. n. l. Samotný nález se bohužel nedochoval a je dnes považován za ztracený. Další kostrový hrob, zřejmě rovněž laténského stáří, byl objeven nedaleko knížecího dvora. Z jeho výbavy se zachovala záponka řetězu a tři bronzové kroužky datované do 3. století př. n. l.; tyto předměty jsou uloženy ve sbírkách Národního muzea v Praze. Dokladem přítomnosti keltského obyvatelstva jsou také pozůstatky sídliště zachyceného v někdejší pískovně. Ačkoliv byla lokalita následnou těžbou zcela zničena, podařilo se zachránit alespoň dva zlomky keramiky datované do období přibližně 250–10 př. n. l., které jsou uloženy v Regionálním muzeu v Kolíně. Soubor těchto nálezů potvrzuje, že se v prostoru dnešních Žabonos nacházelo jak pohřebiště, tak sídlištní zázemí keltské komunity, což odpovídá intenzivnímu osídlení Kolínska v mladší době železné.
3. Nálezy z raného středověku (mladohradištní období)
Nejvýznamnější archeologický objev na území obce představuje rozsáhlé raně středověké pohřebiště odkryté roku 1893. Jeho objevitelem byl učitel a archeologický spolupracovník muzea Jan Waněk, který východně od kostela sv. Václava, za silnicí ve směru na Přebozy a v blízkosti domnělého hradiště, zachytil více než sto kostrových hrobů. Zemřelí byli ukládáni v křesťanské tradici hlavou k západu. Hrobová výbava byla poměrně chudá, což odpovídá proměně pohřebních zvyklostí po přijetí křesťanství. Přesto byly nalezeny keramické nádoby, bronzové esovité záušnice, prsteny a ojedinělé železné předměty, mezi nimiž mohly být zbytky ostruh. Na základě těchto nálezů je pohřebiště datováno do 11. a počátku 12. století. Rozsahem se jedná o jednu z nejvýznamnějších známých raně středověkých nekropolí v okolí a její existence svědčí o významném sídlištním centru v bezprostředním sousedství dnešního kostela. Pohřebiště současně představuje důležitý doklad formování středověké vsi v období přemyslovského státu.
4. Nálezy z vrcholného středověku a novověku
Další významné archeologické poznatky přinesl výzkum prováděný v letech 2009–2010 v areálu kostela sv. Václava. Archeologové zde prozkoumali celkem 91 hrobů náležejících dlouhodobě využívanému hřbitovu, jehož počátky sahají do 11. století a který sloužil až do 19. století. Výzkum doložil mimořádně dlouhou kontinuitu pohřbívání v prostoru kolem kostela. Některé z nejstarších pohřbů byly překryty neopracovanými kamennými deskami a lze je datovat do období 11.–14. století. Mimořádný význam získal hrob označený číslem 65, v němž byly nalezeny pérové, takzvané ovčácké nůžky z 12. století. V českém prostředí se jedná teprve o třetí známý nález tohoto druhu po Pražském hradě a Netolicích. Odborníci připouštějí souvislost s pohřbem osoby mající významné církevní postavení, přičemž nůžky mohly symbolicky odkazovat na biblický motiv pastýře pečujícího o své stádo. Výzkum zároveň potvrdil, že okolí dnešního kostela představuje jádro středověkých Žabonos s nepřerušenou kontinuitou osídlení a pohřebních aktivit od raného středověku až do novověku.
Fotogalerie
Zdroj informací
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 378. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Valentová J.: Osídlení Kouřimska v době laténské. Archeologie ve Středních Čechách 10. 2006.
Hendrychová S., Frolík J.: Kostel s. Václava v Žabonosech (okres Kolín) a jeho počátky. Archaeologia historica, str. 229 - 240. 2016.
Mapa
Poloha
GPS: 50°2'3.092"N, 15°1'34.573"E
