CESTYAPAMATKY.CZ

Národní přírodní rezervace (NPR) Kněžičky byla zřízena v roce 2006. Větší část území byla chráněna již od roku 1948 jako přírodní rezervace Žehuňská obora a Žehuňský rybník a jako přírodní rezervace Bludy (od roku 1983). Rozloha území činí 89 ha. Předmětem ochrany jsou teplomilné doubravy s vysokým podílem starých stromů, teplomilná stepní a lesostepní společenstva na slínovcovém podkladu, raně sukcesní společenstva obnažených erodovaných ploch slínovců na nejprudších svazích a střídavě vlhká, místy subhalofilní společenstva mírných terénních depresí na nepropustném podloží ve spodní části svahů a na tato společenstva vázané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Území je součástí Ptačí oblasti Žehuňský rybník a Evropsky významné lokality Žehuňská obora.

Geologickým podkladem jsou křídové vápnité pískovce, slínovce a vápnité jílovce obsahující velké množství zkamenělin. Vytvářejí tzv. bílé stráně, místy s patrnými sesuvy bez půdního pokryvu. Území náleží do teplé klimatické oblasti.

Národní přírodní rezervace je přibližně z jedné poloviny tvořena šípákovými doubravami, jedinečnými výskytem stromové formy dubu šípáku (Quercus pubescens). Lesní porosty s vysokým podílem starých a rozpadajících se stromů, ležící uvnitř Žehuňské obory, jsou biotopem vzácných druhů xylofágního hmyzu kovařík rezavý (Elater ferrugineus), roháč obecný (Lucanus cervus), zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa)a dalších. V těchto porostech však chybí mladší věkové skupiny a rovněž bylinné patro je značně ochuzené. Naopak lesní porosty ležící mimo oboru mají bohatší vertikální strukturu a dobře vyvinuté bylinné patro s dominantní kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum). Ojediněle zde lze nalézt také vstavač nachový (Orchis purpurea).

Další významnou částí rezervace jsou xerotermní trávníky. Část trávníků, nacházejících se v oboře, byla v minulosti udržována pouze pastvou chované zvěře. Převládají traviny, především válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Významná je mnohatisícová populace hlaváčku jarního (Adonis vernalis). Z dalších zajímavých druhů lze jmenovat např. pelyněk pontický (Artemisia pontica), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), žluťuchu menší (Thalictrum minus) nebo černohlávek dřípený (Prunella laciniata). Na bázi svahů, kde dochází k hromadění sesunuté půdy, se na nepropustném podloží vytvářejí drobné podmáčené deprese, s výskytem slatinných druhů – pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), ožanka čpavá (Teucrium scordium), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). Zajímavá jsou také raně sukcesní stadia obnažených erodovaných ploch s dominantní ostřicí nízkou (Carex humilis). Trávníky mimo oboru byly udržovány pravděpodobně většinou kosením, od něhož bylo před řadou let upuštěno. To mělo za následek expanzi křovin do těchto biotopů. Dominuje zde oman vrbolistý (Inula salicina), v bohatých populacích tu rostou například hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella), hvězdnice zlatohlávek (Aster linosyris), sasanka lesní (Anemone sylvestris) apod. Zajímavá je také mykoflóra. Hojně najdeme například vzácnější teplomilný druh hřib satan (Boletus satanas). Z motýlů stojí za pozornost okáč ovsový (Minois dryas), který zde má jednu z nejbohatších populací v Čechách. Významným zástupcem ornitofauny je pěnice vlašská (Sylvia nisoria), hnízdící v křovinách.

V Žehuňské oboře je i na území rezervace chována daňčí a mufloní zvěř.