CESTY A PAMÁTKYCESTYAPAMATKY.CZ

kolínsko

Kde obec najdete?

Žhery leží 19,5 kilometru severozápadně od Kolína v nadmořské výšce 217 metrů.

POZORUHODNOSTI

(vzdálenost od středu obce)

kaple (0,0 km)

Nejbližší obce

Skramníky (1,1 km)
Hořany (u Poříčan) (1,4 km)
Chotouň (2,2 km)
Chrášťany (u Čes. Brodu) (2,4 km)
Tatce (2,5 km)
Lstiboř (2,6 km)
Klučov (2,7 km)
Poříčany (3,1 km)
Bylany (3,3 km)
Chotutice (3,7 km)

Žhery

První zmínka o Žherech pochází z roku 1222, kdy se v listech krále Přemysla I. uvádí, že prvním držitelem vsi Žhery se dvorem byl rytíř Holec z Plaňan, který zastával roku 1226 důležitý úřad kastelána olomouckého. Po něm převzal Žhery jeho bratr Svéslav Holec z Plaňan. Roku 1318 vlastnil Žhery Lutobor Holec z Hradenína na Plaňanech a v roce 1332 Jindřich Holec, který měl majetek také v Radímku. Část vsi získala v roce 1339 Vyšehradská kapitula, od které ji v roce 1502 koupil Slavata z Chlumu a připojil ji k panství Kostelec nad Černými lesy. Další část vsi náležela v roce 1350 k majetku Ronovců, v roce 1359 se připomínají jako držitelé části vsi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce s podacím právem ke kostele v Plaňanech. Od nich přešel majetek na Pavla z Jenštejna, nejvyššího písaře království Českého, v roce 1488 se uvádí Mikuláš z Plaňan a později tato část patřila k plaňanskému panství Mírků ze Solopysk, které v roce 1624 koupil Karel z LIchtenštejna a připojil ke Kostelci. V letech 1631 – 1637 v době třicetileté války byla obec velmi zpustošena a pak vydrancována roku 1642 při vpádu Švédů na kostelecké panství. Součástí Kostelce nad Černými lesy byla ves až do zrušení patrimoniálního uspořádání v roce 1850.

Původně se obec jmenovala Žháry a to buď podle „žhářů“ (žháři udržovali stálý oheň, ke kterému přicházeli lidé z okolí s hliněnými hrnci a odnášeli si žhár domů k rozdělání ohně) nebo podle toho, že obec vznikla na místě, kde byl ohněm vypálen les a půda upravena k pěstování obilí a lnu. Jméno Žháry bylo časem přeměněno na Žhery.

Žhery jsou dnes katastrální součástí obce Klučov.

TOPlisttext & foto Roman ŠULC, Jan KUBKA; použitá literatura; design Lucie ZAJÍČKOVÁ; web Tomáš ADÁMEK; 2008–2012