CESTYAPAMATKY.CZ

Klučov se poprvé připomíná v písemných pramenech k roku 1250 za Odřicha z Klučova, v roce 1295 v majetku Jakuše, Jindřicha a Jana z Klučova, v roce 1318 Ctibora z Klučova a v roce 1323 královského služebníka Hrabiše a jeho manželky Bohuslavy, dcery Soběslavy z Klučova. Za vlády Karla IV. zde byl v 1etech 1354 – 1372 majitelem Pešek z Klučova. Podle kolínské městské knihy získal nedlouho před rokem 1380 klučovské zboží Jan z Klučova, potomek staroměstských Olbramoviců. O něm je známo, že se v roce 1399 zúčastnil bojů proti české šlechtě na straně krále Václava IV. Po roce 1407 se dostal Jan z Klučova do tíživé finanční situace, která jej donutila k postupnému prodávání jednotlivých statků a nedlouho před rokem 1418, když prodal Mikešovi Divůčkovi z Jemniště i Klučov, také k přesídlení na hrad ve Škvorci. Po Mikešovi Divůčkovi z Jemniště se stal v roce 1419, nebo nedlouho poté, majitelem Klučova Vilém z Kounic, který na počátku husitské revoluce aktivně pomáhal císaři Zikmundovi v boji proti husitům. Koncem dubna 1421 Pražané Viléma z Kounic na klučovské tvrzi obléhali a posléze jej donutili, aby změnil politicko-náboženskou orientaci a přijal utrakvismus. V následujících letech se Vilém psal z Kounic a Klučova, ale už od roku 1431 sídlil na hradě Kamýku, který si tehdy koupil. Na sklonku života, v roce 1478, odkázal celý majetek svému příbuznému Petrovi ze Lstiboře, od jehož syna Jana ho v roce 1510 koupil Michal Slavata z Chlumu, majitel Kostelce nad Černými lesy. Po Slavatově smrti v roce 1534 přešlo klučovské zboží doživotně na jeho manželku Elišku Pňovskou ze Sovince (zemřela roku 1544) a pak bylo připojeno natrvalo ke kosteleckému panství, k němuž patřil až do roku 1848.

Klučov je dnes samostatnou obcí o rozloze 14,44 km² a 848 obyvateli (3. července 2006). Katastrální součástí Klučova jsou obce Lstiboř, Skramníky a Žhery.