Cesty a památky

Kolínsko » Brník » pamětní deska Rajmunda Půdy

pamětní deska Rajmunda Půdy

Brník, Pomníky, Pamětní desky

Pamětní deska Raimunda Půdy, Brník
Datace: 2012
Sloh: novodobá pamětní deska
Materiál: lakovaný plech, kovové kotvení

Pamětní deska v Brníku připomíná zdejšího rodáka, válečného stíhače a pozdějšího generálmajora letectva ve výslužbě Raimunda Půdu, účastníka bitvy o Francii a bitvy o Británii. Byla zhotovena k 100. výročí jeho narození a slavnostně odhalena 17. listopadu 2012 na rodném domě čp. 19. Hlavními iniciátory vzniku desky byli kostelecký badatel Jiří Bohata a místní občan, člen obecního zastupitelstva, Jaroslav Urban, kteří ji připravili ve spolupráci se sborem dobrovolných hasičů a obecním úřadem. Odhalení se zúčastnily desítky obyvatel Brníku i okolí, Půdův synovec Jan Půda a členové klubu vojenské historie, kteří u desky drželi čestnou stráž. Před odhalením promluvili starosta Jaroslav Vedral, Jiří Bohata a Jan Půda.

Deska je umístěna na omítané fasádě Půdova rodného domu. Má podobu hladké obdélné kovové tabule zlatavého odstínu, připevněné v rozích čtyřmi kruhovými úchyty. Levou část vyplňuje barevný znak 310. československé stíhací perutě RAF s korunou, českým lvem a heslem: We fight to rebuild (Bojujeme za obnovu vlasti), pravá část je určena nápisu v černém písmu. Text připomíná místo a datum narození generála letectva v. v. Raimunda Půdy a charakterizuje jej jako účastníka bitvy o Francii a Anglii a bojovníka za svobodu. V dolní části je doplněna informace, že deska byla odhalena k 100. výročí narození, s místním a časovým určením: V Brníku 2012. Jednoduché provedení bez plastického rámování ponechává hlavní důraz na čitelnost nápisu a symboliku československé služby v RAF.

Raimund Půda (* 18. 1. 1912, Brník - † 17. 3. 2002, Henley-on-Thames, jižní Anglie, hrabství Oxfordshire) už od mládí směřoval k letectví. Po studiu a práci v letecké továrně Letov absolvoval v letech 1930–1932 výcvik ve vojenském leteckém učilišti v Prostějově, sloužil u leteckého pluku T. G. Masaryka ve Kbelích, stal se zalétávacím pilotem ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Letňanech a před válkou patřil k výrazným československým leteckým akrobatům. Po okupaci odešel přes Polsko do Francie, kde bojoval na stíhacích letounech Curtiss Hawk H-75, po pádu Francie se dostal do Velké Británie a vstoupil do RAF. U 310. československé stíhací perutě zasáhl do bitvy o Británii, 5. listopadu 1940 byl sestřelen a zachránil se na padáku; celkem je mu připisováno pět sestřelů nebo spoluúčastí na sestřelech nepřátelských letounů. Od roku 1941 působil jako instruktor, po válce se vrátil k ČSA, po únoru 1948 zůstal ve Velké Británii a znovu sloužil u RAF. Po roce 1989 byl rehabilitován, povýšen na plukovníka a v roce 2000 na generálmajora letectva ve výslužbě. Zemřel 17. března 2002 a jeho ostatky byly uloženy na československém vojenském hřbitově v Brookwoodu.