Cesty a památky

zámek
*

Červené Pečky, Zámky, Zámky dochované

Zámek v Červených Pečkách dal postavit v 1etech 1660–70 v sousedství starší tvrze tehdejší majitel panství Hanuš Bedřich z Trauttmansdorfu jako dvoukřídlou barokní budovu, v přízemí otevřenou arkádou na čtverhranných pilířích a s jednoduchou fasádou bez zvláštních ozdob. Z Červených peček vytvořil rozsáhlé panství, a když v roce 1696 zemřel, připadly Pečky jeho prostřednímu synovi Františku Adamovi. Ten nechal před rokem 1710 zámek přestavět pravděpodobně podle plánů pražského architekta italského původu Giovanniho Battisty Alliprandiho(?). V roce 1713 pak dokončený zámek i s panstvím prodal Karlu Jáchymu Bredovi, který však neuváženým hospodářstvím a nákladným životem své panství zadlužil, a proto je v roce 1734 zabrali věřitelé. Administrátorem dražby se stal Isidor Václav Obytecký z Obytec, který v roce 1736 nechal sestavit podrobný popis panství a začal s jeho postupným rozprodejem. V roce 1738 se majitelem zámku stalo pražské arcibiskupství a zámek přestal být na určitou dobu panským sídlem. V roce 1754 prodala konsistoř panství svobodnému pánu Ignáci Kochovi, sekretáři císařovny Marie Terezie. Ten opuštěný zámek opravil a prosadil povýšení obce na městečko. Ignácův syn Bohumír Koch však opět panství zadlužil a v roce 1794 je koupil ve veřejné dražbě pražský advokát Leopold Hrubý ze Schwanenheimu (* 25. 11. 1740 - † 4. 9. 1809), potomek starého šlechtického rodu pánů z Jelení (nejstarší předek je doložen v roce 1424 jako konšel ve Velkém Meziříčí). K panství tehdy kromě dvora, zámku a městečka Peček patřilo ještě příslušenství v 16 vsích. Tento rozsah panství se již do konce feudální éry nezměnil. Po Leopoldově smrti převzal panství v roce 1809 jeho syn Josef Richard (* 29. 1. 1776 - † 20. 1. 1860), který byl 24. 3. 1814 povýšen do šlechtického stavu jako svobodný pán s obnoveným predikátem z Gelenj (Jelení). Po něm převzal panství v roce 1860 Theodor (Bohdan) Hrubý z Gelenj († 16. 10. 1914) za kterého byly provedeny poslední větší úpravy zámku. V roce 1863 byla k severnímu traktu přistavěna čtyřpatrová věž na počest jeho sňatku s hraběnkou Karolinou Ledebur-Wicheln a při té příležitosti byly opraveny fasády i interiéry budovy. Velkou pozornost věnoval Theodor okolí svého sídla. Nově byla upravena zámecká zahrada s vystavěním 9 vytápěných skleníků na pěstování orchidejí a rozšířen byl park, kolem kterého vznikla ozdobná zeď. Theodor Hrubý byl také přítelem, podporovatelem a mecenášem Františka Kmocha, který často u něho na zámku pobýval. V roce 1895 předává celý majetek svému druhorozenému synovi Josefu Karlovi, aby se sám mohl až do konce života věnovat jen svým zálibám. Nový majitel již do architektury zámku nezasáhl, nechal pouze částečně modernizovat interiéry zavedením elektřiny a podobně a provedl drobné úpravy zámeckého parku. V září roku 1939 pak podepsal prohlášení spolu s příslušníky dalších 34 rodů české a moravské šlechty, že se bude vždy a za všech okolností hlásit k české národnosti a následně i v roce 1942 ustál tlak na nucené přijetí německé národnosti. V důsledku toho byla na majetek uvalena vnucená okupační správa a rodina byla vystavena nacistické šikaně. Baron Josef Karel umírá 14. 1. 1943 a majetku se může ujmout až v závěru roku 1945 nejstarší mužský potomek rodu Jaromír Hrubý z Gelenj (Jelení). Ne na dlouho, neboť v roce 1948 jim byl majetek bez projednání dědictví komunistickým režimem znárodněn, Jaromír byl v roce 1950 byl zatčen a zámek 17. 5. 1950 přidělen k užívání armádě, která zde sídlila následujících 40 let. Paní baronka Charlota (Karolína) Hrubá z Bukuwky byla se šesti dětmi (Jaromír, Marie, Anna, Bedřich. Alžběta a Karolína) násilně vystěhována do prasečáku v jejich bývalém dvoře Hranice, kde jim byla určena k obývání jedna místnost. V rámci restitučního vyrovnání byl zámek v roce 1992 nabídnut Jaromíru Hrubému, který se však po dohodě s žijícími sourozenci zámku z finančních důvodů vzdal a restituoval pouze část zámeckého parku, který byl později postoupen do užívání městysu Červené Pečky. Od roku 1992 je zámek prázdný a chátrá. V roce 2012 ho koupila firma BENet Praha, jaký má ovšem se zámkem záměr, zatím není zřejmé.

Zámek je jednopatrová dvoukřídlá barokní budova na půdorysu písmene L, krytá valbovou střechou. K severní straně východního křídla, ve kterém je umístěn hlavní vchod do zámku, přiléhá čtyřpatrová pseudorenesanční věž. Vnější fasáda je členěna kordovanými římsami s lizénami s páskovou bosáží a obdélnými okny zasazénými do plochých šambrán, nad kterými jsou suprafenestry se střídavě segmentově a stříškově vykrojenými římsami. Severní strana jižního křídla je pak prolomena arkádovou chodbou, sklenutou křížově.

Interiéry zámku jsou v přízemí většinou sklenuty valeně s lunetami, v patře jsou ploché stropy, všechny místnosti jsou přístupné ze spojovací chodby, která prochází kolem celého obvodu dvorního průčelí. V přízemí východního křídla, v místnosti zvané „mázhaus“ je švabachem psaný nápis o návštěvě císaře Karla VI. (otce Marie Terezie) na zdejším zámku, který se tu krátce zastavil 6. 11. 1723 při návratu z pražské korunovace. Z mobiliáře zámku se mnoho nezachovalo, po znárodnění byl částečně ztracen a část rozvezena na hrad Český Šternberk a zámky Hrádek u Nechanic a Žleby; zachráněná část mobiliáře byla v roce 1992 v restituci navrácena rodině Hrubých, kteří ji soustředili na rovněž v restituci navrácené letní sídlo zámek Morány (okres Kutná Hora), který se rozhodli nadále užívat.

Na západní a severozápadní straně areálu se rozkládá park s mnoha vzácnými stromy. Park je v majetku městyse.

Prohlášení za památku

Zámek v Červených Pečkách byl 31. 12. 1965 zapsán s celým areálem včetně pivovaru i bývalé tvrze do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32286/2–707.

Fotogalerie

Červené pečky - zámek, věž v severním průčelí (2018)Červené pečky - zámek, vstupní průčelí (2018)Červené pečky - zámek, lví brána (2018)Červené Pečky - zámek od východu s domem pro služebnictvo (2006)Červené Pečky - zámek, zahradní průčelí (2006)Červené Pečky - zámek, letecký pohled (2006, Štěpán Kraml)Červené Pečky - zámek, znak Hrubých z Jelení na zábradlí (2006)Červené Pečky - zámek, arkádová chodba do nádvoří v jižním křídle (2006)Červené Pečky - zámek, schodiště v zahradním průčelí (2006)Červené Pečky - zámek, kašna na nádvoří (2006)Červené Pečky - zámek, nádvoří (konec 19. století)Červené Pečky - zámek, zahradní průčelí (konec 19. století)Červené Pečky - zámek před přístavbou věže (kolem roku 1860, Clodilda Amálie Hrubá z Gelenj)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, část VI, Východní Čechy. Vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1989.

Kraml H.: Červené Pečky, Kdy, kde, kdo, jak a co od A do Z, 1. – 7 díl. Vydáno vlastním nákladem 2005 – 2012.

Mapa

Poloha

Zámek čp. 1 stojí na západní straně náměstí 1. máje v centru městyse.

GPS: 49°58'43.080"N, 15°12'28.430"E

Přístupnost

Nepřístupné

V tomto městysi ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK