Cesty a památky

zámek
*

Červené Pečky, Zámky, Zámky dochované

Zámek byl od 18. století do roku 1948 rodovým sídlem baronského rodu Hrubých z Gelenj (Jelení), jeho osud v 21. století je ale stále nejasný.

Pánové z Trauttmansdorfu (1655 - 1713)

Zámek v Červených Pečkách dal postavit v 1etech 1660–70 v sousedství starší tvrze tehdejší majitel panství Hanuš Bedřich z Trauttmansdorfu jako dvoukřídlou barokní budovu, v přízemí otevřenou arkádou na čtverhranných pilířích a s jednoduchou fasádou bez zvláštních ozdob. Z Červených Peček vytvořil rozsáhlé panství, které po jeho smrti v roce 1696 zdědil jeho prostřední syn František Adam. Ten nechal před rokem 1710 zámek přestavět pravděpodobně podle plánů pražského architekta italského původu Giovanniho Battisty Alliprandiho (?).

Karel Jáchym Breda (1713 - 1734)

V roce 1713 zcela dokončený zámek koupil i s panstvím Karel Jáchym Breda (* 1663 – † 1740), který však neuváženým hospodářstvím a nákladným životem své panství zadlužil a tak mu ho v roce 1734 zabrali věřitelé.

V majetku věřitelů a pražského arcibiskupství (1734 - 1754)

Administrátorem dražby se stal Isidor Václav Obytecký z Obytec, který v roce 1736 nechal sestavit podrobný popis panství a začal s jeho postupným rozprodejem. V roce 1738 se majitelem zámku stalo pražské arcibiskupství a zámek přestal na určitou dobu sloužit jako panské sídlo.

Rodina Kochů (1754 - 1794)

V roce 1754 koupil panství i se zámkem od konsistoře baron Ignaz Koch (* 1697 – † 14. 2. 1763), od roku 1742 kabinetní sekretář a dvorský komorní rada císařovny Marie Terezie, který nechal opuštěný zámek opravit. Během své vlády také díky značnému vlivu u císařského dvora prosadil v roce 1755 povýšení obce na městečko. Ignácův syn Bohumír Koch však opět panství zadlužil, takže bylo v roce 1794 prodáno ve veřejné dražbě.

Hrubí z Jelení (1794 - 1948)

V dražbě kupuje panství, ke kterému náležel zámek, městečko Pečky, dvůr a dalších 16 vsí, pražský advokát Leopold Hrubý ze Schwanenheimu, čímž se dostává do majetku rodu, kterému patří některé jeho části dodnes. Po Leopoldově smrti převzal panství v roce 1809 jeho syn Josef Richard, který byl 24. 3. 1814 povýšen do šlechtického stavu jako svobodný pán s obnoveným predikátem z Gelenj (Jelení). V roce 1860 panství přebírá Theodor (Bohdan) Hrubý z Gelenj, za kterého byly provedeny poslední větší úpravy zámku. V roce 1863 byla k severnímu traktu přistavěna čtyřpatrová věž na počest jeho sňatku s hraběnkou Karolinou Ledebur-Wicheln a při té příležitosti byly opraveny fasády i interiéry budovy. Velkou pozornost věnoval Theodor okolí svého sídla. Nově byla upravena zámecká zahrada s vystavěním 6 vytápěných skleníků na pěstování orchidejí a rozšířen byl park, kolem kterého vznikla ozdobná zeď. Theodor Hrubý byl také přítelem, podporovatelem a mecenášem Františka Kmocha, který často u něho na zámku pobýval. V roce 1895 předává celý majetek svému druhorozenému synovi Josefu Karlovi, aby se sám mohl až do konce života věnovat jen svým zálibám. Nový majitel již do architektury zámku nezasáhl, nechal pouze částečně modernizovat interiéry, zavedl elektřinu a vodu a provedl drobné úpravy zámeckého parku.

V září roku 1939 podepsal Josef Karel spolu s příslušníky dalších 34 rodů české a moravské šlechty prohlášení, že se bude vždy a za všech okolností hlásit k české národnosti a následně i v roce 1942 ustál tlak na nucené přijetí německé národnosti. V důsledku toho byla na majetek uvalena vnucená okupační správa a rodina byla vystavena nacistické šikaně. Baron Josef Karel umírá 14. 1. 1943 a majetku se může ujmout až v závěru roku 1945 nejstarší mužský potomek rodu Jaromír Hrubý z Gelenj (Jelení). Ne ovšem na dlouho.

Novodobé dějiny zámku (po roce 1948)

V roce 1948 byl rodině veškerý majetek bez projednání dědictví komunistickým režimem znárodněn, Jaromír byl v roce 1950 zatčen, uvězněn a zámek byl 17. 5. 1950 přidělen k užívání armádě, která zde sídlila následujících 40 let. Paní baronka Charlota (Karolína) Hrubá z Bukuwky byla téhož roku se šesti dětmi (Jaromír, Marie, Anna, Bedřich. Alžběta a Karolína) násilně vystěhována do prasečáku v jejich bývalém dvoře Hranice, kde jim byla určena k obývání jedna místnost. V rámci restitučního vyrovnání byl zámek v roce 1992 nabídnut Jaromíru Hrubému, který se však po dohodě s žijícími sourozenci zámku z finančních důvodů vzdal a restituoval pouze část zámeckého parku, který byl později postoupen do užívání městysu Červené Pečky. Od roku 1992 byl zámek prázdný a nevyužívaný. V roce 2012 ho koupila firma BENet Praha, která plánuje realizovat rozsáhlou generální rekonstrukci objektu (záměr budoucího využití zatím není veřejnou záležitostí). Areál parku byl očištěn od náletových dřevin a křovin a letech 2018-19 bylo opraveno schodiště v zahradním průčelí jižního křídla.

Zámek je jednopatrová dvoukřídlá barokní budova na půdorysu písmene L, krytá valbovou střechou. K severní straně východního křídla, ve kterém je umístěn hlavní vchod do zámku, přiléhá čtyřpatrová pseudorenesanční věž. Vnější fasáda je členěna kordovanými římsami s lizénami s páskovou bosáží a obdélnými okny zasazénými do plochých šambrán, nad kterými jsou suprafenestry se střídavě segmentově a stříškově vykrojenými římsami. Severní strana jižního křídla je pak prolomena arkádovou chodbou, sklenutou křížovou klenbou.

Interiéry zámku jsou v přízemí většinou sklenuty valeně s lunetami,místnost v sousedství zámecké kuchyně je sklenuta hřebínkovou klenbou. Všechny místnosti prvního patra jsou plochostropé a přístupné jednak ze spojovací chodby, která prochází kolem celého obvodu dvorního průčelí, jednak jsou spojené průchody, tvořící v každém křídle enfiládu. Ta se stýká ve velké rohové místnosti, která sloužila původně jako knihovna. Dle starších záznamů se má v přízemní místnosti východního křídla (tzv. "mázhaus", kde měl baron Josef Karel svou pokusnou laboratoř) nabázet nápis psaný švabachem o návštěvě císaře Karla VI. (otce Marie Terezie) na zdejším zámku, který se tu krátce zastavil 6. 11. 1723 při návratu z pražské korunovace; při své návštěvě 25. srpna 2019 jsem tento nápis nenašel. Z mobiliáře zámku se mnoho nezachovalo, po znárodnění byl částečně rozkraden či zničen, část byla rozvezena na hrad Český Šternberk a zámky Hrádek u Nechanic a Žleby; zachráněná část mobiliáře byla v roce 1992 v restituci navrácena rodině Hrubých, kteří ji soustředili na rovněž v restituci navrácené letní sídlo zámek Morány (okres Kutná Hora), který se rozhodli nadále užívat.

Na západní a severozápadní straně areálu se rozkládá park s mnoha vzácnými stromy, část parku je v majetku městyse. Mezi nejzajímavější stromy zámeckého parku patří nepřehlédnutelný buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica 'Purpurea') vysazený kolem roku 1819 za Josefa Richarda Hrubého z Gelenj. Dorůstá úctyhodné výšky přes 30 metrů a obvod jeho kmene činí 645 cm (měřeno v roce 2019). V roce 2011 skončil v anketě Strom roku České republiky na 10. místě.

Zámek prochází rekonstrukcí a je pro veřejnout uzavřen. Přístupná je pouze část parku, patřící městysu.

Prohlášení za památku

Zámek v Červených Pečkách byl 31. 12. 1965 zapsán s celým areálem včetně pivovaru i bývalé tvrze do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32286/2–707.

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, část VI, Východní Čechy. Vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1989.

Kraml H.: Červené Pečky, Kdy, kde, kdo, jak a co od A do Z, 1. – 7 díl. Vydáno vlastním nákladem 2005 – 2012.

Mapa

Poloha

Zámek čp. 1 stojí na západní straně náměstí 1. máje v centru městyse.

GPS: 49°58'43.080"N, 15°12'28.430"E

Přístupnost

Nepřístupné

Fotogalerie

Červené Pečky - zámek, vstupní průčelí (2019)Červené Pečky - zámek, východní křídlo s věží (2019)Červené Pečky - zámek, věž (2019)Červené Pečky - zámek, východní křídlo z nádvoří (2019)Červené Pečky - zámek, východní křídlo z arkádové chodby v přízemí jižního křídla (2019)Červené Pečky - zámek, klenba arkádové chodby (2019)Červené Pečky - zámek, jižní křídlo z oken východního křídla (2019)Červené Pečky - zámek, parkové průčelí jižního křídla (2019)Červené Pečky - zámek, celkový pohled od jihu (2019)Červené Pečky - zámek od jihu (2019)Červené Pečky - zámek, monogram Hrubých z Jelení na zábradlí schodiště do parku (2006)Červené Pečky - zámek, enfiláda v 1. patře jižního křídla (2019)Červené Pečky - zámek, bývalá knihovna v nároží jižního a východního křídla (2019)Červené Pečky - zámek, enfiláda východního křídla, pohled ke knihovně (2019)Červené Pečky - zámek, dochované okenice v 1. patře (2019)Červené Pečky - zámek, schody do věže (2019)Červené Pečky - zámek, klenutá místnost přízemí (2019)Červené Pečky - zámek, místnost v přízemí s hřebínkovou klenbou (2019)Červené Pečky - zámek, Lví brána (2019)Červené Pečky - zámek, Lví brána z prostoru nádvoří (2019)Červené Pečky - zámek, cihlová dlažba z cihelny Hrubých (2019)Červené Pečky - zámek, administrativní budova ředitele velkostatku (2019)Červené Pečky - zámek, kašna na nádvoří (2019)Červené Pečky - zámek, obytný dvojdomek pro pradlenu a šoféra velkostatku v zámeckém parku (2019)Červené Pečky - zámek, zaniklá kaplička sv. Judy Tadeáše v zámeckém parku (2019)Červené Pečky - zámek, zámecký park (2019)Červené Pečky - zámek, zámecký park (2019)Červené Pečky - zámek, brána hlavního vstupu do areálu (2019)Červené Pečky - zámek, nádvoří (konec 19. století)Červené Pečky - zámek, zahradní průčelí (konec 19. století)Červené Pečky - zámek před přístavbou věže (kolem roku 1860, Clodilda Amálie Hrubá z Gelenj)Červené Pečky - zámek, veduta (1804, Joann Venuta)

V tomto městysi ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK