Cesty a památky

Kolínsko » Červené Pečky » Hrubí z Gelenj (Jelení)

Hrubí z Gelenj (Jelení)

Červené Pečky, Ostatní pozoruhodnosti

Znak: Štít čtvrcený černý křížem se třemi zlatými krokvemi na každém z ramen. Uprostřed zlatý střední lístek, v něm černá hlava jelena s krkem. V 1. a 4. modrém poli zlatý, dovnitř obrácený lev. Ve 2. a 3. stříbrném poli červené srdce. Na štítě koruna svobodných pánů (baronů). Klenoty zprava: 1. rostoucí zlatý lev; pokryvadla modro-zlatá. 2. černá hlava jelena s krkem; pokryvadla černo-zlatá. 3. paví kyta; pokryvadla černo-stříbrná.

Vysvětlení symbolů: jelen – mírnost, jemnost a rychlost, touha po Bohu / lev – síla odvaha, statečnost / srdce – poctivost a upřímnost.

Rodové heslo: Bohu a vlasti

Původ rodu: Původní hypotéza hovoří o tom, že se jedná o následovníky rytíře Löwenherze (Lví srdce), kancléře krále Ladislava Pohrobka, jehož potomci opustili zemi z náboženských důvodů po bitvě na Bílé hoře a žili ve Švýcarsku a Itálii, po několika generacích se opět vrátili do Čech (tato hypotéza však není historiky potvrzena). V průběhu 19. století se rodina přihlásila k odkazu humanistického spisovatele a překladatele Řehoře Hrubého z Jelení (* asi 1460 – † 7. března 1514 v Praze), jehož synem byl i jeden z nejvýznamnějších učenců své doby Zikmund Hrubý z Jelení (* 1497 v Praze – † 1554 v Basileji). Jejich potomci se později stali pražskými měšťany, ale v dalších staletích se již o nich žádné zmínky neobjevují (souvislost mezi nimi a prvním známým příslušníkem současného rodu zatím rovněž není prokázána).

Sídlo rodu: Od roku 1794 rodina sídlila na zámku v Červených Pečkách a to i v průběhu 2. světové války, kdy byla na jejich majetek uvalena vnucená správa. Ze zámku byli násilně vystěhováni po znárodnění majetku v roce 1948. Kromě rodového sídla rodina užívala do znárodnění ještě zámeček u obory v Opatovicích a letní zámek v Moránech u Čestína (okres Kutná Hora). V rámci restitucí byl rodině po roce 1990 veškerý majetek postupně vrácen (až na zničené a rozkradené věci), zámek v Červených Pečkách však rodina nepřevzala, neboť byl zdevastován po 40 letém působení armády. Za své sídlo si potomci rodu zvolili zámek v Moránech, který po nezbytné adaptaci užívají dosud.

  1. generace

Prvním známým předkem současné rodové linie je Josef Tadeáš Hrubý (* 5. 6. 1716), který se stal v roce 1763 primátorem Mladé Boleslavi. Jeho manželkou byla Lidmila rozená Lhotská ze Zmyslova. Jeho původ však není zcela jasný (v některých dokumentech se uvádí, že je rodákem z Jilemnice, ale v matrice městyse Jilemnice, kde jakási rodina Hrubých skutečně žila, se v letech 1700-22 žádný příslušník tohoto jména nevyskytuje; uvedeného roku 1716 byl jako jediný Hrubý pokřtěn 17. července jakýsi Jan Bartoloměj Hrubý, syn Tobiáše a Marie Hrubých) a tak je otázkou dalšího bádání.

  1. generace

Jeho syn Leopold Hrubý (* 25. 11. 1740 v Mladé Boleslavi- † 4. 9. 1809 v Červených Pečkách) se stal jako vystudovaný advokát zemským prokurátorem, v roce 1787 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1793 do rytířského stavu s predikátem „von Hruby und Schwanenheim“ s mostem a labutí v erbu. Jelikož nabyl značného jmění, v roce 1794 koupil ve veřejné dražbě zámek a panství Červené Pečky včetně k nim náležejícího dvora Hranice a panství Kamenná Lhota (dnes okres Kutná Hiora). Jeho manželkou (svatba 6. 2. 1774) byla Josefa Bachmannová (* 25. 8. 1755 - † 28. 5. 1817 v Červených Pečkách). Oba jsou pohřbeni v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Červených Pečkách.

  1. generace

Petr Leopold von Hruby und Schwanenheim (* 20. 11. 1774 v Červených Pečkách - † 20. 12. 1776 v Červených Pečkách), nejstarší syn.

Josef Richard Hrubý z Gelenj (* 29. 1. 1776 v Praze - † 20. 1. 1860 v Červených Pečkách) přebírá panství jako druhorozený v roce 1809, dne 24. 3. 1814 byl povýšen do stavu českých svobodných pánů (baronů) s novým jménem a predikátem „Löwenherz-Hrubý z Gelenj“ (Jelení); psaná forma predikátu důsledně dodržovala historický pravopis Gelenj, v mluvené formě Jelení. Predikát „von Schwanenheim“ a erb s labutí byl zrušen, do znaku se nově dostala jelení hlava. Jeho manželkou byla (svatba 22. 8. 1819) Kateřina Wintzingerode z Adelsbornu (* 7. 10. 1798 v Adelsbornu - † 22. 12. 1883 v Červených Pečkách) ze starého durynského šlechtického rodu. Oba jsou pohřbeni v rodové hrobce v Červených Pečkách.

Karel Eduard von Hruby und Schwanenheim (* 15. 5. 1778 v Červených Pečkách - † 2. 11. 1838 v Braunschweigu) byl velvyslancem a spolu se svým starším bratrem Josefem Richardem byl v roce 1814 povýšen do stavu českých svobodných pánů (baronů). Jeho manželkou byla (svatba 4. 8. 1816) Amálie z Hohenfelsu (* 9. 9. 1789 - † 16. 5. 1863 v Braunschweigu). Všechny jejich tři děti Natálie (* 11. 8. 1821 - † 12. 8. 1821), Theodor (* 26. 12. 1822 - † 27. 12. 1822) a Arthur (* 1. 5. 1832 - † 1. 5. 1832) zemřely ihned po porodu a jsou pochovány v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Červených Pečkách. Karel Eduard a jeho žena jsou pochovány v Braunschweigu (Německo), v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Červených Pečkách má Karel Eduard symbolický náhrobek s prstí z jeho hrobu v Braunschweigu.

Vojtěch von Hruby und Schwanenheim (* 4. 6. 1783 - † 1836), nejmladší syn, usadil se v Uhrách, jeho manželkou byla (svatba 16. 10. 1815) Katarina z Hegenu.

Maria Leopoldina Hrubá z Jelení (* 20. 4. 1787 v Praze - † 9. 6. 1832 v Praze), provdána 4. 4. 1809 za Adama Josefa Jiřího Skronského z Budčova (* 16. 1. 1784 v Praze - † 3. 4. 1815 v Praze).

  1. generace

Klotilda Amálie (* 23. 5. 1820 v Červených Pečkách - † 31. 12. 1896 ve Vídni), provdána 18. 9. 1847 za Josefa Mariu Hermanna ze Sprinzesteinu (* 12. 3. 1817 v Linci - † 15. 1. 1882 ve Vídni), čestná dáma bavorského řádu sv. Anny.

Natálie (* 7. 3. 1824 v Červených Pečkách - † 2. 11. 1889 v Thale), provdána 7. 8. 1855 za Karla z Hansteinu (* 30. 9. 1822).

Bohdan Karel August Löwenherz-Hrubý z Gelenj (* 4. 2. 1826 v Červených Pečkách - † 16. 10. 1914 v Červených Pečkách) přebírá velkostatek v roce 1860, vzdává se jména Löwenherz a hlásí se nejen ke slavným renesančním vzdělancům Zikmundovi a Řehořovi, ale i k celkové národnostní orientaci, která byla napříště výrazně česká. Byl mimo jiné i mecenášem hudebníka Františka Kmocha. Jeho velkou vášní bylo pěstování orchidejí a dalších exotických květin, v té době neměla jeho sbírka v Čechách konkurenci. Jeho manželkou byla (svatba 20. 10. 1863) Karolína Ledebur-Wicheln (* 31. 5. 1839 v Praze - † 24. 5. 1930 v Červených Pečkách). Oba jsou pohřbeni v rodové hrobce v Červených Pečkách.

Ludvina (* 10. 11. 1834 v Praze - † 10. 1. 1901 v Mnichově), provdána 30. 9. 1863 za Leopolda Karla z Waldeburgu (* 1. 4. 1839 v Neutrauchburgu - † 25. 3. 1905 v Meranu).

Ottakar Löwenherz-Hrubý z Gelenj (*14. 5. 1836 - † 16. 9. 1862), rytmistr, nositel vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací. Nalezen byl zastřelený v lese poblíž Salabergu nedaleko rakouského Lince, zřejmě šlo o nešťastnou náhodu při lovu. Pohřben je v rodové hrobce v Červených Pečkách.

  1. generace

Adolf Jan (* 9. 9. 1864 v Červených Pečkách - † 15. 9. 1925 v Möckernu u Magdeburku). Pohřben je v rodové hrobce v Červených Pečkách.

Josef Karel Theodor Maria Hrubý z Gelenj (* 22. 4. 1866 – † 14. 1. 1943) přebírá velkostatek v roce 1895 a navazuje na vědeckou tradici, k níž se rodina hlásila. Josef Karel byl členem Akademie zemědělské, zakládajícím členem Jednoty českých matematiků a fyziků a členem Astronomické společnosti. V roce 1939 podepsal prohlášení české a moravské šlechty. Pro rodinu získal konce 19. století zámek Morány u Čestína. Jeho manželkou byla (svatba 27. 4. 1921) Karolína, rozená Bukůvková z Bukůvky (* 3. 6. 1889 v uherském Horthu - † 2. 10. 1952 v Červených Pečkách) ze starého českého rodu. Oba jsou pohřbeni u rodové hrobky v Červených Pečkách.

Johanna Karolína Kristýna Maria (*18. 3. 1871 v Červených Pečkách- † 25. 5. 1946 v Praze), byla čestnou dámou ústavu dívek Panny Marie Školské (Maria Schull) v Brně. Pohřben je v rodové hrobce v Červených Pečkách.

  1. generace

Jaromír Maria Theodor Josef Karel Boromejský Hrubý z Gelenj (* 2. 11. 1922 v Červených Pečkách - † 18. 7. 2012), čestný rytíř Maltézského řádu a od roku 1990 zástupce velkopřevora. V letech 1945-48 se krátce ujímá rodinného majetku, po jeho zabavení komunistickým režimem prožil život jako dělník, traktorista, kopáč a později úředník. V roce 1990 se opět ujal rodového majetku. Pohřben je u rodové hrobky v Červených Pečkách.

Marie Josefa Karola Boromejská Hrubá z Gelenj (* 16. 4. 1924 v Červených Pečkách - † 30. 9. 1996 v Praze), provdána 8. 1. 1983 za hraběte Maximiliana Alexandra Ghislaina z Thurn-Valsassina-Como-Vercelli (* 5. 12. 1910 ve Vídni - † 29. 6. 1991 ve Vídni). Byla dámou hvězdného kříže a pohřbena je v rodinné hrobce rodu Thurn-Valsassina v Pilberku (německy Bleiburg, Rakousko, spolková země Korutany).

Anna Maria Josefa Karola Boromejská Tereza Hrubá z Gelenj (* 10. 9. 1926 v Červených Pečkách).

Bedřich Josef-Maria Karel Boromejský Hrubý z Gelenj (* 8. 10. 1927 v Červených Pečkách), čestný rytíř Maltézského řádu. Jeho ženou byla (svatba 12. 8. 1960) Terezie Maria Ignatia Anna Karolína Emília ze Šternberka (* 14. 2. 1934 v Praze – † 29. 5. 2012 v Praze), dáma Maltézského řádu. Pohřbena je v rodové hrobce Hrubých v Červených Pečkách.

Alžběta Marie Josefa Karola Boromejská Hrubá z Gelenj (* 28. 2. 1929 v Červených Pečkách), provdána 10. 5. 1955 za Zdeňka Filipa Mariu Emanuela Jiřího Ignatiuse ze Šternberka (* 15. 8. 1923 v Praze). Dne 29. října 1956 se jim narodil syn Filip Sternberg, dědic hradu Český Šternberk a s tím souvisejících majetků. 

Karolína Boromejská Maria Josefa Johanna Nepomucena Hrubá z Gelenj (* 22. 2. 1931 v Červených Pečkách).

Orchideje Bohdana Karla Hrubého z Gelenj 

Ve svých sklenících v parku u zámku vytvořil unikátní sbírku orchidejí, které si považovala celá tehdejší orchidofilní Evropa. Dobové orchidejářské tiskoviny L’Orchidophile, Reichenbachia i Lindenia se v osmdesátých letech 19. století zmiňovaly o této vynikající sbírce poměrně často. Odtud třeba víme, že v současnosti dobře známá tropická orchidej Spathoglottis plicata vykvetla poprvé v Evropě právě v Červených Pečkách (Sa première floraison en Europe a eu lieu dans la célèbre collection du baron Hruby à Peckau, en Bohème), víme ale také o zdejším velmi bohatém kvetení bornejské orchideje Dimorphorchis lowii v roce 1883 (to byl zřejmě jeho vůbec nejslavnější kus) nebo jihoamerického druhu Cyrtochilum retusum v roce 1886, určitě vlastnil i Arpophyllum giganteum, kolumbijský druh Comparettia macroplectron, žlutokvětou varietu Houlettia odoratissima var. xanthina, zvláštní formu druhu Phalaenopsis stuartiana, dále třeba druhy Aerangis citrata, Lycaste macrophylla, měl větší počet druhů rodu Masdevallia (např. Masdevallia amabilis, M. calura, M. reichenbachiana aj.), Phaius tankervilleae, Phragmipedium longifolium a samozřejmě přečetné další. Červené Pečky tehdy navštěvovala řada předních pěstitelů orchidejí z celé Evropy, podle Benedikta Roezla se jednalo o největší sbírku orchidejí nejen v celém tehdejším Rakousku, ale i v Německu. V době největší proslulosti této sbírky býval zdejším vrchním zahradníkem František Skopec (1827–92), o kterém se kladně zmiňuje dokonce i Heinrich Gustav Reichenbach.
Po baronovi bylo pojmenováno hned několik nově popsaných druhů orchidejí, například kolumbijská orchidej Acineta hrubyana, ale i dnes už neakceptované druhy Odontoglossum hrubyanum nebo Oncidium hrubyanum. Jeho jménu však nevzdávají poctu jen orchideje, v roce 1880 představil van Houtte hybridní druh Bertolonia hrubyana (Melastomataceae), přičemž baron Hrubý je v dedikaci velmi zdvořile označen jako grand amateur de plantes et protecteur éclairé de l’horticulture.
V roce 1901 byl v Červených Pečkách vyšlechtěn kříženec druhů Cattleya aclandiae a Cattleya schilleriana, který byl po tomto místě pojmenován jako Cattleya peckaviensis – jaká sláva pro malou obec u Kolína. Leč právě v tomto roce nejslavnější doba pečského orchideového zázraku také skončila, většina sbírky byla tehdy převezena k císařskému dvoru do Schönbrunnu. Důvod byl prostý: baron nenašel žádného schopného zahradníka, který by se o jeho sbírku dokázal i nadále postarat, jemu samotnému bylo v té době už 75 let. V Chronique orchidéenne z roku 1901 se dovídáme, že bezprostředně po tomto rozšíření císařské sbírky rostlo v schönbrunnských sklenících přes 1400 druhů orchidejí.

Zdroj informací

Kronika Hrubých z Jelení.

Mapa

Poloha

GPS: 49°58'42.358"N, 15°12'29.169"E

Fotogalerie

Červené Pečky - znak Hrubých z jelení (Gelenj)Červené Pečky - zmak Hrubých z Jelení na praporu v hrobce (2018)Karolína Hrubá a Bedřich Hrubý z Gelenj u rodové hrobky v Červených Pečkách (2018)Karolína Hrubá z Gelenj na rodinném zámku v Moránech (2018)Setkání s Karolínou Hrubou na zámku v Moránech (2018)Karolína (vlevo) a Anna (vpravo) Hrubá z gelenj na zámku v Moránech (2019)Anna Hrubá z Gelenj se psem Maxíkem (2019)Alžbeta Sternbergová, rozená Hrubá z Gelenj (Jelení) na návštěvě na zámku v Moránech (2020)Karolína Hrubá z Gelenj na schodišti zámku v Červených Pečkách (25. 8. 2019)Karolína Hrubá z Gelenj na zámku v Červených Pečkách, kde vykouřila tajně svou první cigaretu (25. 8. 2019)Karolína Hrubá z Gelenj ve svém bývalém pokoji na zámku v Červených Pečkách (25. 8. 2019)Jaromír, Marie, Bedřich, Anna a Karolína Hrubí z GelenjKarolína Hrubá z Genj jako dívenkaKarel Eduard von Hruby und SchwanenheimAmálie z Hohenfelsu, manželka Karla Eduarda von Hruby und SchwanenheimKarolína Kokůvková z Bokůvky a Josef Karel Theodor Maria Hrubý z Gelenj

V tomto městysi ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK