Pivovar (bývalý), Červený Hrádek
Datace: doložen 1595
Sloh: barokní a klasicistní hospodářská architektura s novodobými úpravami
Materiál: kámen, cihla, omítka, dřevo, pálená střešní krytina
Majitel: soukromý vlastník
Bývalý vrchnostenský pivovar patří k nejstarším hospodářským podnikům červenohrádeckého panství. Kořeny místního pivovarnictví sahají nejméně do konce 15. století, kdy král Vladislav II. listinou z 5. dubna 1499 povýšil Červený Hrádek na městečko a udělil mu várečné právo. Není však doloženo, zda se pivo vařilo již tehdy. Samotný vrchnostenský pivovar je poprvé písemně doložen roku 1595, kdy se v Červeném Hrádku připomíná také sladovna a chmelnice. Za třicetileté války byl v roce 1634 vypálen, avšak hospodářský život panství se postupně obnovil a roku 1672 je pivovar znovu uváděn jako funkční. Podle údajů Tereziánského katastru činila roční produkce 393 hektolitrů piva, zatímco v roce 1873 dosahoval výstav již 1 233 hektolitrů. Pravděpodobně roku 1879 byl provoz ukončen a areál následně ztratil původní funkci. Budovy byly postupně přestavěny k obytným a hospodářským účelům a rozsáhlou obnovou prošly v roce 2003, kdy získaly svou současnou podobu.
Areál se nachází při hlavní komunikaci procházející obcí a tvoří jej soubor navzájem propojených budov vznikajících postupně během několika staletí. Dominantou je rozlehlý jednopatrový objekt s vysokou valbovou střechou krytou tradiční pálenou taškou. Fasády jsou dnes hladce omítnuté a členěné jednoduchými lizénami a korunními římsami, které odkazují na klasicistní úpravy z 19. století. Na štítové straně se dochoval jednoduchý plastický rám s reliéfní výzdobou připomínající hospodářský charakter stavby. Na obytnou část navazuje podlouhlé hospodářské křídlo, v jehož fasádě lze i přes novodobé úpravy rozeznat starší stavební etapy. Dochované kamenné a cihelné konstrukce, nepravidelné rozvržení otvorů i výrazná hmota objektu napovídají, že jádro budov vznikalo ještě v době fungování pivovaru. Celek působí harmonicky a přes modernizaci si zachovává charakter venkovského vrchnostenského hospodářského areálu.
Vnitřní prostory sloužily původně výrobě a skladování piva. Součástí provozu byly varna, sladovna i hospodářské zázemí nezbytné pro zpracování obilí a chmele. Po zániku pivovaru byly interiéry přizpůsobeny novým potřebám, zejména bydlení a hospodářskému využití. Řada původních technologických prvků zanikla, avšak rozsah objektu, robustní obvodové zdi a členění jednotlivých křídel stále připomínají někdejší význam podniku, který po staletí zásoboval panství i okolní kraj jedním z nejdůležitějších nápojů své doby.
Bývalý pivovar představuje cenné svědectví hospodářských dějin Červeného Hrádku a připomíná období, kdy zdejší panství disponovalo vlastním pivovarským provozem, sladovnou i chmelnicemi. Jeho historie odráží rozvoj vrchnostenského podnikání od renesance přes baroko až do průmyslového 19. století, stejně jako dramatické události třicetileté války. Přestože budovy již neslouží původnímu účelu, zachovávají významnou historickou hodnotu a společně se zámkem, sýpkou a dalšími hospodářskými objekty vytvářejí jedinečný soubor dokládající fungování červenohrádeckého panství. V obrazu obce představují důležitou urbanistickou dominantu a připomínku dlouhé tradice pivovarnictví, která byla po staletí neoddělitelnou součástí místního života.
Bývalý pivovar v Červeném Hrádku není památkově chráněný.
Pejša J., Starec M.: Historické pivovary Kolínska. ČVUT Praha, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2011.
Budova bývalého vrchnostenského pivovaru čp.55, 91 a 92 stojí v jižní části vsi při hlavní silnici Kolín – Uhlířské Janovice.
GPS: 49°56'28.110"N, 15°5'56.080"E
Nepřístupné