Cesty a památky

Kolínsko » Český Brod » sokolovna

sokolovna
**

Český Brod, Ostatní stavby, Divadla, sokolovny a spolkové domy

Sokolská jednota byla v Českém Brodě založena 2. dubna 1870 a zpočátku se její členové scházeli v různých sálech místních hostinců, přes léto cvičili na dvoře domu čp. 73 na náměstí. Protože členská základna se rychle rozrůstala a bylo stále těžší najít místo pro společné akce, na valné hromadě dne 6. dubna 1884 byl schválen záměr pro stavbu vlastního spolkového domu - sokolovny. Z pěti podaných návrhů vybrala komise projekt místního architekta Jana Kouly a ještě téhož roku byla stavba realizována (základní kámen byl položen 15. června 1844 a 14. prosince bylo slavnostně uvedeno první divadelní představení). Stavební práce provedla firma Červený a Richtr, stavební dozor vykonával A. Kavan. V roce 1886 bylo přistavěno severovýchodní křídlo sokolovny s divadelní šatnou a skladištěm, bohužel zbourané v roce 1973, a nově vystavěné o rok později. V roce 1896 ještě byl v duchu architektury původní stavby prodloužen hlavní trakt budovy směrem k náměstí o šatnu pro návštěvníky a v roce 1905 byl přistavěn boční sál pro cvičence. V letech 1973-74 byla k sokolovně připojena nevzhledná přístavba v jihovýchodním nároží budovy (sociální zařízení, obytné pokoje, kanceláře), která částečně narušuje uměleckou hodnotu stavby. V letech 2012-14 byla vyměněna všechna okna a v letech 2016-17 byla obnovena původní barevnost fasád. Přes částečné znehodnocení stavby přístavbami z druhé poloviny 20. století se sokolovna zachovala z velké části v původním stavu. Kromě toho, že českobrodská sokolovna je nejstarší a současně i jednou z nejvýznamnějších Koulových realizací, řadí se mezi nejstarší sokolovny v České republice (první byla postavena v Praze roku 1863).

Zčásti přízemní a zčásti patrová podsklepená stavba směřuje podélným západním průčelím do Tyršovy ulice a kratším severním průčelím do Kollárovy ulice. Ke stavbě téměř obdélného půdorysu přiléhá na jihovýchodní straně novodobá dvorní přístavba. Střechy jsou nízké sedlové, kryté plechem. Stavba je zděná z cihel a lomového kamene, hladké omítky jsou pojednané v bílé, okrové a tmavě růžové barvě. Hlavní podélné průčelí je o osmi osách, štítové severní průčelí o jedné ose a protilehlé jižní průčelí o třech osách. Vstupní jihozápadní průčelí po stranách lemuje dvojice vstupních edikul s frontony, podpíranými jónskými sloupy. K vyvýšeným vstupům v edikulách vedou předsazená kamenná schodiště.

Uvnitř se dochovaly cenné architektonické i uměleckořemeslné prvky, především dřevěné vyřezávané stropy v šatně a bočním sálu a kazetový strop v hlavním sále, který v roce 1885 vymaloval Jan KoulaAntonínem Balšánkem. Autorem malovaných sgrafit pod stropem hlavního sálu je žák Jana Kouly z pražské techniky, Josef Poselt. Sgrafitový pás je doplněn vždy pěti bustami významných osobností českých dějin po každé straně, jsou zde Jan Amos Komenský, Mistr Jan Hus, František Palacký, Jiří z Poděbrad, Josef Kajetán Tyl, Josef Jungmann, František Ladislav Rieger, Bedřich Smetana, Karel Havlíček Borovský a Miroslav Tyrš (přičemž busta obou posledně jmenovaných je z nepochopitelných důvodů shodná). Autorem původní opony z roku 1884 byl Jan Koula, tato opona se bohužel nezachovala. V květnu 1912 byla nahrazena novou oponou* s vyobrazením Pocta sokolům, kterou v roce 1911 nakreslil místní lékárník a člen Sokola Rudolf Rott na plátně o rozměru 470 x 655 cm. Opona byla na konci 60. letech 20. století z ideologických důvodů odstraněna a v nevyhovujících podmínkách uskladněna v depozitáři Podlipanského muzea. Odsud byla po obnovení Sokola v roce 1990 přenesena do sokolovny, v roce 2015 restaurována Danou Barvovou a opětovně zavěšena na původní jevištní tahy z roku 1884. Na oponě je vyobrazena v dekorativním rámu se sokolskými symboly dívčí postava pod lípou, která se chystá ověnčit vavřínem dvě postavy krojovaných sokolů, doprovázená skotačícími putti s divadelní maskou a lyrou; v pozadí je pohled na Český Brod od jihovýchodu. Mezi rarity patří i původní cvičební nářadí*, minimálně z doby kolem roku 1915, kdy je doloženo na fotografiích - kruhy, koza, bradla a bedna. Na vstupním průčelí do Tyršovy ulice je umístěna pamětní deska umučeným Sokolům.

Sokolovna se stala po slavnostním otevření v roce 1885 společenským a kulturním střediskem města a dodnes slouží svému původnímu účelu.

Prohlášení za památku

Sokolovna byla 10. listopadu 2015 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 105745.

Opona Pocta sokolům včetně původních jevištních tahů  byla 10. listopadu 2015 zapsána do Ústředního seznamu movitých kulturních památek ČR pod číslem 105744.

Fotogalerie

Český Brod - sokolovna od jihovýchodu (2016)Český brod - sokolovna, jižní průčelí přístavby z roku 1866 (2016)Český brod - sokolovna, fasáda do ulice (2016)Český brod - sokolovna, detail hlavního průčelí (2016)Český brod - sokolovna, fronton jižního vstupu (2016)Český brod - sokolovna, fronton severního vstupu (2016)Český brod - sokolovna, pamětní kámen založení stavby (2016)Český brod - sokolovna, hlavní sál (2016)Český brod - sokolovna, hlavní sál s oponou (2016)Český brod - sokolovna, detail výzdoby nad jevištěm (2016)Český brod - sokolovna, hlavní vsál s balkonem (2016)Český brod - sokolovna, výzdoba hlavního sálu (2016)Český brod - sokolovna, detail výzdoby hlavního sálu (2016)Český brod - sokolovna, hlavní sál, původní cvičební kruhy (2016)Český brod - sokolovna, opona (2016)Český brod - sokolovna, táhla k upevnění opony nad jevištěm (2016)Český brod - sokolovna, zadní strana opony (2016)Český brod - sokolovna, boční sál z roku 1905 s původním stropem (2016)Český brod - sokolovna, boční sál, původní cvičební náčiní, koza (2016)Český Brod - sokolovna (1945)Český Brod - sokolovna, hlavní sál s oponou (pohlednice prošlá poštou v roce 1917, ze soukromé sbírky Jana Psoty ml.)Český Brod - sokolovna, lazaret v době 1. světové války (1916)Český Brod - sokolovna, pohled do sálu s původní oponou od Jana Kouly (1907)Český Brod - sokolovna, položení základního kamene (1884)

Zdroj informací

Dvořák M.: Český Brod, stručné dějiny a umělecké památky. Městský úřad Český Brod 1992.

Petrásek J. ml.: Almanach tělocvičné Jednoty Sokol Český Brod. 2015.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Sokolovna stojí severozápadně od Husova náměstí, na nároží Tyršovy a Kollárovy ulice.

GPS: 50°4'28.690"N, 14°51'27.440"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK