Cesty a památky

Kolínsko » Grunta » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie
**

Grunta, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě je jeden z největších kostelů českého venkova.

Původní kostel zde v průběhu 2. pol. 13. století postavili cisterciáci ze Sedleckého kláštera, na listině z roku 1305 se již výslovně zmiňuje těžba stříbrné rudy „u farního kostela Navštívení Panny Marie". V polovině 14. století kutnohorští měšťané Frydman a Benišlín rozmnožili nadání kostela, takže péčí kutnohorských havířů mohla být po roce 1367 sešlá stavba opravena a rozšířena. V 16. století byly patrony kostela zemané Libeničtí z Vrchovišť, sídlící na tvrzi v sousedních Libenicích, kteří v něm byli i pohřbíváni. Podle popisu inventáře z roku 1505 a 1651 byl kostel vybaven mnoha drahocennými předměty. Ačkoliv měl kostel svůj vlastní bohatý zádušní fond, v průběhu 18. století natolik zchátral, že musel být až na věž se šnekovitým schodištěm v letech 1814–16 zbořen. Krátce na to, v letech 1817-18 pak byla k věži přistavěna jednoduchá loď s trojboce uzavřeným presbytářem a sakristií po severní straně. Z podnětu nového faráře Jana Záruby byla v průběhu července a srpna roku 1905 celá stavba odstraněna a na jejím místě postavil kolínský stavitel Jan Sklenář v letech 1905–08 dnešní velkolepou pseudorománskou stavbu podle projektu Rudolfa a Jaroslava Vomáčkových z Prahy, kteří z nařízení c. k. Ministerstva kultu a učby přepracovali původní projekt od architekta Bedřicha Münzbergera. Stavebníkem kostela byl Velkostatek Kolín - Patronátní úřad v Býchorech, náklady na jeho stavbu ve výši 225 000 korun byly kompletně hrazeny z vlastního zádušního jmění kostela (mylně se v okolí traduje, že stavbu finacoval tehdejší světský patron stavby, houslový virtuos Jan Kubelík, pobývající na svém zámku v Býchorách). Zajímavostí je, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký. Slavnostně byl kostel vysvěcen jako Nanebevzetí Panny Marie dne 24. května 1914 za účasti královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy. Dlouhodobě mírně chátrající stavba má zásadní problém se statikou svého založení, v letech 2009–10 proběhla oprava střechy.

Stavba je postavena z hořického pískovce jako jakási ideální varianta románského chrámu v podobě trojlodní baziliky s dvojicí vysokých věží v západním průčelí a polokruhovou apsidou na východní straně. Zevně jsou stěny členěny polokruhově ukončenými okny, bazilikální okna jsou podvojná. Celou stavbu lemuje pod střechou po obvodu ozdobný obloučkový vlys a zubořez. V západním průčelí je ozdobný vstupní portál s řemeslně velice kvalitně provedenými sloupovými hlavicemi.

Interiér je zaklenut křížovou klenbou jak v hlavní, tak v bočních lodích, závěr presbytáře je zaklenut konchou. Půlkruhové oblouky arkád oddělující boční lodě od hlavní, dosedají na sloupy s bochníkovitými hlavicemi, střídající se s hranolovými pilíři. Po straně presbytáře je samostatně přístupný depozitář, na protější straně sakristie. Hudební kruchta, spočívající na jedné velké arkádě, je prolomena trojicí půlkruhových oken. V přízemí severní věže je umístěno schodiště na kruchtu, jižní věž byla vyhrazena pro Boží hrob. Vnitřní výmalba***, se kterou nebylo původně vůbec počítáno, byla provedena z iniciativy biskupa Josefa Doubravy v roce 1912 akademickými malíři Františkem a Marií Urbanovými. Ti zde za pouhé tři měsíce vytvořili dílo, které nemá v podobném rozsahu ve venkovském prostředí České republiky srovnání, zejména secesní obrazy na stěnách presbytáře (Klanění tří králů a Narození Krista) a andělé na severní straně kruchty, ovlivněné dílem Alfonse Muchy. Od stejných autorů jsou i barevné secesní vitráže** v oknech presbytáře, zalitá do olova. Severní okno s obrazem Zvěstování Páně věnoval patron kostela Jan Kubelík a jižní okno kolínský stavitel Jan Sklenář.

Jednotné vnitřní secesní zařízení je současné se stavbou, podle návrhu Jana Kastnera a Kamila Hilberta ho vyřezal J. Klíma. Varhany z roku 1915 dodala firma Antonína Mölzera st. z Kutné Hoře. Ze starého kostela se dochovaly pouze dva barokní andělíčci v jižní křtící kapli, v severní věži zavěšený zvon (průměr 0,98 m, výška 0,73 m, váha 600 kg) z let 1480-1500, pravděpodobně od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory, s česky psanou modlitbou gotickou minuskulí: PANE BOZIE DAI SWOBODU TEIM KTOZ TE MILUGI A TWAU PRAWDU WYZNAWAGI, AVE MARIA GRACIA a tři vynikající renesanční náhrobníky* Libenických z Vrchovišť druhotně umístěné v předsíni kostela (od leva):

  • náhrobník Viléma Všebora Libenického z Vrchovišť, Libenic a Jeníkova († 15. 5. 1591) z bílého mramoru s erbem Libenických z Vrchovišť (jednorožec ve skoku) a českým nápisem gotickou minuskulí, který obíhá okolo desky a pokračuje v nápisovém poli nad erbem: LETHA MDLXXXXI W STRZEDU DEN PAMATNY SWATY ZOFIE MEZI XVI A XVII HODINAU PAN BUH WSSEMOHAUCZIJ GEST Z TOHOTO SWITA POWOLATI PROSTRZEDKEM SMRTIJ RACZIL VROZENEHO A STATECZNEHO RITIRZE PANA WYLYMA WSSEBORA LYBENICZKEHO Z WRCHOWISST A MA LYBENICZICH A GENIKOWÉET CETERA. BUH RACZ BEITIJ DUSSI GEHO MILOSTIW, 
  • náhrobník Anny Kamýcké z Libenic a Lstiboře († mezi 16. - 21. 6. 1594) z bílého mramoru, vyplněný reliéfem ženské postavy v dlouhých šatech a rouškou, jejíž rohy sahají až k nohám, na pravé noze má položený erb Kamýckých ze Lstiboře (dělený štít se štípenou horní částí), okolo desky obíhá částečně dochovaný jednořádkový český nápis gotickou mkinuskulí: LETHA 1594 [---] PAMATCZE ROZESLANIJ A POSSTOLUW PANIE MEZI PRWNI A DRUHAU HODINAU NA NOCZ VSNULA GEST W PANU VROZENA PANIJ ANNA LIBENICZKA ZE LSTIBORZE GEGIZTO DUSSE W RUKAU BOZICH GSAUCZI TIELO TUTO ODPOCZIWA,
  • náhrobník Jana Archleba Libenického z Vrchovišť a Libenic († 24. 11. 1589) z bílého mramoru, vyplněný vousatou mužskou postavou s krátce střiženými vlasy, oděnou v brnění, jejíž hlava spočívá na polštáři se čtyřmi střapci, v levém dolním rohu je podstavec s erbem Libenických z Vrčchovišť a přilbicí, které se dotýkají prsty pravé ruky; okolo obíhá jednořádkový český nápis gotickou minuskulí: LETA PANE MDIXXXVIII W PATEK PRZED SWATAU KATERZINAU MEZI XIX A XX HODINAU PAN BUH WSSEMOHUCZII GEST S TOHOTO SWETA PROSTRZEDKEM SMRTIJ POWOLATI RACZIL VROZENEHO A STATECZNEHO RYTIRZE PANA JANA LIBENICZKEHO Z WRCHOWISST A NA LIBENICZICH A GENIKOWE. PAN BUH RACZ BEIJTI NA DUSSIJ GEHO MILOSTIV H†K.

Mezi památkami, které byly bohužel po roce 1990 nenávratně zcizeny byl i ostatkový kříž se vzácnou relikvií – zlomkem lebky sv. Prokopa, který kostel získal v roce 1905.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Kutná Hora Kutnohorsko-poděbradského vikariátu Královéhradecké diecéze. Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají, zájemci o prohlídku se mohou objednat u pana Lubomíra Krátkého na e-mailu krat.lub@seznam.cz nebo telefonu 723 323 933.

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl s ohradní zdí, bránou a márnicí zapsán v roce 1987 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 47047/2–3450, v roce 2010 byl zařazen na seznam nejohroženějších památek České republiky

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 64-5. Praha 2001.

Hrnčířová A.: Malířská výzdoba farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě, diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění 2009.

Novotný D.: Kostel Nabevzetí Panny Marie v Gruntě, diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění 2009.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 73, 141, 146 a 152. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel stojí v dominantní poloze na vyvýšeném jižním okraji vsi.

GPS: 49°58'18.200"N, 15°15'17.640"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

Fotogalerie

Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie (2016)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, dálkový pohled od jihovýchodu (9. 5. 2013)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie od jihu (8. 5. 2013)Grunta - areál kostela Nanebevzetí Panny Marie a márnice (8. 5. 2013)Grunta - kostel Nanebevzetí panny Marie od jihovýchodu (8. 5. 2013)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, dvouvěžové západní průčelí (2007)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled z kruchty do lodi (8. 5. 2013)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled lodí ke kruchtě (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, výmalba klenby stropu lodi (8. 5. 2013)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, vitráže (2007)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, sloup boční lodě (2007)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, průhled z boční do hlavní lodi (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, nástěnná malba v presbytáři (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, výmalba presbytáře (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail secesní malby na kruchtě (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, secesní obřadní zvonek (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, klenba a výmalba sakristie (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, původní vybavení sakristie (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, varhany (8. 5. 2013)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, náhrobky v podvěží (2007)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, náhrobník Viléma Všebora Libenického z Vrchovišť, Libenic a Jeníkova (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, náhrobník Anny Kamýcké z Libenic a Lstiboře (2011)Grunta - kostel Nanebevzetí Panny Marie, náhrobník Jana Archleba Libenického z Vrchovišť a Libenic (2011)Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvon v severní věži (8. 5. 2013)Grunta kostel Nanebevzetí Panny Marie od jihovýchodu (kolem 1900, SOkA Kolín)

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK