Cesty a památky

Kolínsko » Hradenín » Archeologické nálezy

Archeologické nálezy
***

Hradenín, Archeologická naleziště, Ostatní archeologické nálezy

Katastr Hradenína leží v úrodné sídelní krajině středního Polabí, při potoce Blince a na okraji staré sídelní oblasti Kolínska a Kouřimska. Archeologické nálezy dokládají využívání zdejšího území od staršího eneolitu, přibližně od 4. tisíciletí př. n. l., přes dobu železnou až po pozdní dobu římskou. Jednotlivé nálezové horizonty však zatím nedovolují hovořit o nepřerušené kontinuitě osídlení. Mimořádný význam má především rozsáhlé pohřebiště bylanské kultury s bohatě vybavenými komorovými hroby a pohřby na vozech, které Hradenín zařadily mezi nejvýznamnější archeologická naleziště starší doby železné v Čechách. Pozdější nálezy sídelních objektů a pohřbů dokládají, že zdejší příhodná poloha přitahovala obyvatele rovněž v laténském období a v době římské.

1. Nálezy z eneolitu (kultura s nálevkovitými poháry)

Nejstarším dokladem pravěkého osídlení Hradenína je keramická nádoba kultury s nálevkovitými poháry, nalezená za blíže neznámých okolností a v neurčeném roce. Nález proto nelze spojit s konkrétním sídlištním objektem ani přesně lokalizovat v rámci katastru. Nádoba, dnes uložená ve sbírkách Regionálního muzea v Kolíně, náleží do staršího eneolitu, v českém prostředí přibližně na přelom 5. a 4. tisíciletí a do první poloviny 4. tisíciletí př. n. l. Kultura získala své označení podle typických keramických nádob s nálevkovitě rozevřeným hrdlem a v Čechách se soustřeďovala především v pásu úrodných půd severní poloviny země. Hradenínský exemplář je ojedinělým nálezem, který sám o sobě nedokládá rozsah ani charakter zdejšího osídlení, potvrzuje však přítomnost nebo pohyb eneolitického obyvatelstva v krajině kolem Blinky.

2. Nálezy ze starší doby železné (kultura bylanská)

Nejvýznamnější archeologickou lokalitou Hradenína je rozsáhlé birituální pohřebiště*** bylanské kultury odkryté na ploše přibližně 900 × 400 metrů, tedy asi 36 hektarů, v letech 1924 až 1930 Františkem Dvořákem. Ten se výzkumem Hradenína a sousedních Plaňan zásadně zasloužil o poznání a odborné vymezení bylanské kultury, přičemž hradenínské knížecí hroby se staly jedním z jeho nejvýznamnějších objevů.

Údaje o celkovém počtu odkrytých hrobů se v pramenech rozcházejí. Starší soupisy uvádějí 64 hrobů, zatímco jiné zpracování hovoří o více než sedmdesáti hrobech. Rozdíl může souviset s odlišným způsobem započítání neúplně prozkoumaných nebo hůře dochovaných situací. Hroby byly uspořádány v řadách probíhajících od severozápadu k jihovýchodu a dokládaly oba tehdy užívané pohřební způsoby. Žárové hroby, do nichž byly ukládány pozůstatky zemřelých po kremaci, bývaly převážně chudé nebo zcela bez výbavy. Naproti tomu kostrové pohřby se nacházely v rozměrných komorách, z nichž největší dosahovaly přibližně 5,3 × 3,8 metru a hloubky až 1,8 metru. Komory byly obloženy dřevem a jejich konstrukci v rozích zpevňovaly kůly; nad některými byly pravděpodobně původně navršeny mohyly.

Mimořádné postavení zaujímaly kostrové hroby č. 24, 28 a 44, označované jako knížecí nebo velmožské. Pohřbení muži byli uloženi na čtyřkolových vozech, s mečem položeným u pravé ruky. Samotní koně pohřbíváni nebyli, v hrobech se však dochovaly železné a bronzové části vozů, kování jha a součásti koňských postrojů. Hradenínský soubor zahrnuje obruče a další kování loukoťových kol, náboje, zákolníky, faléry, rolničky a ozdobné prvky zápřahu; odborné srovnávací práce řadí některá zdejší kola k typu Großeibstadt. Pohřební komory obsahovaly také početné keramické nádoby, bronzové a železné předměty, jantarové korále, několik bronzových šperků a nejméně jeden šperk ze zlata. Součástí obřadní výbavy byla rovněž masitá potrava, v jednom případě čtvrtina rituálně zabitého vepře, u níž byla ponechána dýka. Nádoby a pozůstatky potravin byly součástí představ o posmrtném zaopatření zemřelého, zatímco vůz, zbraně, postroj a vzácné ozdoby vyjadřovaly jeho společenské postavení.

Pohřebiště náleží bylanské kultuře starší doby železné, která se ve středních Čechách rozvíjela přibližně mezi 8. a 6. stoletím př. n. l. a je charakteristická výraznými rozdíly v bohatství hrobové výbavy. Právě nákladné komorové hroby s vozy dokládají existenci společenské elity, jejíž význam se opíral o kontrolu půdy, dálkových kontaktů a patrně i válečnickou či obřadní autoritu. Starší doba železná byla obecně obdobím rostoucího společenského rozvrstvení, rozvoje železářství a sílících kulturních kontaktů se vzdálenějšími oblastmi Evropy. Bohatství a zachovalost hradenínských hrobů vzbudily pozornost odborné veřejnosti již v době výzkumu a lokalita dodnes patří k nejvýznamnějším nalezištím bylanské kultury. Výsledky výzkumu František Dvořák publikoval mimo jiné ve studiích Nálezy bylanského typu na Kolínsku a společně s archeologem Jan Filip v práci Knížecí pohřby na vozech ze starší doby železné. Nálezy jsou uloženy především ve sbírkách Regionálního muzea v Kolíně.

3. Nálezy z mladší doby železné (doba laténská)

Další doklady osídlení přinesly záchranné archeologické výzkumy vyvolané stavební činností na severovýchodním okraji Hradenína. Při hloubení základů bytových domů v poloze Nad mlýnem byly v roce 1976 prozkoumány objekty sídliště datované do 6. až 5. století př. n. l. Uvedené časové zařazení leží na rozhraní pozdní doby halštatské a počátků laténské kultury, nikoli v pozdní době laténské, jak bývá lokalita někdy nepřesně označována. Bez podrobného zveřejnění keramického materiálu proto není vhodné její kulturní příslušnost dále zpřesňovat. Nález sídlištních objektů je přesto důležitý, neboť na rozdíl od staršího pohřebiště přináší bezprostřední doklad obytných a hospodářských aktivit v prostoru dnešní obce.

Při výstavbě kravína v letech 1978 až 1979 byl následně odkryt kostrový hrob z mladší doby železné, datovaný podle železné spony do 3. století př. n. l. V hrobě spočíval člověk zemřelý přibližně ve věku třiceti let. Tento nález již bezpečně náleží laténské kultuře a dokládá využívání hradenínského katastru keltským obyvatelstvem. Zatímco sídlištní objekty zachycují zázemí každodenního života, samostatný hrob přináší svědectví o pohřebních zvyklostech a osobní výbavě zdejšího obyvatelstva. Nálezy z obou výzkumů jsou uloženy ve sbírkách Regionálního muzea v Kolíně.

4. Nálezy z doby germánského osídlení (doba římská)

Nejstarším dokladem germánského pohřbívání je žárový hrob z časné doby římské, nalezený na blíže neurčeném místě hradenínského katastru již před rokem 1963. Spálené ostatky byly uloženy v hliněné popelnici, bližší okolnosti objevu ani případná výbava hrobu však nejsou v dostupných zprávách uvedeny. Přesto jde o významný doklad využívání zdejší krajiny v období, kdy na území Čech po odchodu Keltů sídlily převážně germánské skupiny a kdy v pohřebním ritu dlouho převažovala kremace. Doba římská je v české archeologii obvykle vymezována přibližně obdobím od posledních desetiletí 1. století př. n. l. do druhé poloviny 4. století n. l.

Podstatně mladší situace byly zachyceny při výstavbě kravína v letech 1978 až 1979, kdy archeologický výzkum odkryl několik kostrových hrobů z pozdního stupně doby římské. V jednom z nich bylo na zádech uloženo dítě zemřelé ve věku přibližně deseti až dvanácti let, orientované hlavou ve směru západ až východ. Hrobovou výbavu tvořila železná ozdoba, jantarový korál, provrtaný medvědí zub, kroužek a železný nůž. Zvláště medvědí zub mohl mít vedle ozdobné funkce také význam ochranného amuletu, jeho přesnou úlohu však bez dalších dokladů nelze určit.

Další hrob obsahoval kostru mladého člověka zemřelého přibližně ve věku dvaceti let. Antropologický rozbor ukázal, že pohřbená osoba žila v příznivých podmínkách a na kostře se neprojevovaly známky výrazné fyzické zátěže. V kombinaci s hrobovou výbavou, kterou tvořil plochý bronzový kruh, jantarový korál, železná přezka a průvlečka, byla proto vyslovena možnost, že šlo o příslušníka vyšší společenské vrstvy. Takové hodnocení zůstává pravděpodobnou interpretací, nikoli bezpečně prokázaným společenským zařazením. Kostrové hroby z pozdní fáze doby římské zachycují proměnu pohřebních zvyklostí i společenské rozdíly uvnitř germánské komunity a uzavírají dosud známou pravěkou a protohistorickou posloupnost archeologických nálezů z Hradenína. Nálezy jsou uloženy ve sbírkách Regionálního muzea v Kolíně.

Zdroj informací

Regionální muzeum Kolín: Kolínsko – území s archeologickými nálezy. Publikace k výstavě v roce 2000.

Waldhauser J.: Encyklopedie Keltů v Čechách. Praha, nakladatelství Libri, 2001.

Sklenář K., Sklenářová Z., Slabina M.: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha, nakladatelství Libri 2002.

Mapa

Poloha

Halštatské i germánské pohřebiště bylo odkryto 250 – 400 metrů severovýchodně od obce v poloze Na Malých familiích a V Rybníčkách.

GPS: 50°1'46.050"N, 15°2'33.830"E

Přístupnost

Volně přístupné

Fotogalerie

Hradenín - nádoba z pozdní doby kamenné v Regionálním muzeu v Kolíně (2008)Hradenín - rekonstrukce hrobu velmože z doby bylanské kultury v Regionálním muzeu v Kolíně (2007)Hradenín - jho z doby bylanské kultury v Regionálním muzeu v Kolíně (2007)Hradenín - výbava hrobů z doby bylanské kultury v Regionálním muzeu v Kolíně (2007)Hradenín - František Dvořák při průzkumu hrobu č. 28 (1934)Hradenín - zákres komorového hrobu č. 27 (František Dvořák, 1934)Hradenín - rekonstrukce pohřebního vozu z doby bylanské kultury (2007)

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK