Území Hradenína bylo osídleno již hluboko v pravěku, jak dokládají významné archeologické nálezy. V písemných pramenech se však ves poprvé připomíná až v roce 1265, kdy zde měl majetek zeman Předota z Hradenína, za něhož pravděpodobně vzniklo první, patrně ještě dřevěné panské sídlo. Nejpozději v letech 1289–1295 zde sídlili také Zbyslav z Hradenína a Bruno z Hradenína, přičemž potomci tohoto vladyckého rodu se v obci připomínají ještě roku 1325.
Počátky Hradenína byly těsně spojeny s drobnou šlechtou a její tvrzí. Někteří zdejší vladykové přitom vstoupili do písemných pramenů především kvůli svým sporům se zákonem. Roku 1318 byl Lutobor z Hradenína obžalován z loupežného přepadení Oldřicha z Bošic a Čeněk z Hradenína se zodpovídal z újmy způsobené na dobytku v sousedních Přebozech, vyčíslené na značných 160 hřiven stříbra. Kolem roku 1380 získal statek bohatý kutnohorský měšťan Mikuláš Písek, zvaný také Pešek, který se později psal z Hradenína a nechal vybudovat dnešní kamennou tvrz. Dendrochronologický průzkum jejích dochovaných dřevěných prvků potvrdil, že použité stromy byly pokáceny právě kolem roku 1380.
Na počátku 16. století získali Hradenín Amchové z Borovnice a za vlády krajského hejtmana Václava Amchy z Borovnice byla tvrz přestavěna do podoby hrádku. Roku 1531 přešel statek na Bohumila Horňateckého z Dobročovic a o tři roky později na Nečanské z Minic, kteří zde sídlili až do roku 1600. Také s nimi se pojí jedna z barvitých zpráv o hradenínské vrchnosti. Hynek Nečanský z Minic dostal roku 1535 v Kouřimi veřejný výprask za výtržnosti spáchané v opilosti. Poslední vrchností, která na tvrzi trvale sídlila, byli od roku 1652 Kateřina Magdalena Častolárová z Mejtolu a její manžel Ladislav Častolar z Dlouhé Vsi. Do roku 1719 se osada kolem hospodářského dvora, na který byla již bývalá tvrz přeměněna, rozrostla na dvanáct domů s 53 obyvateli. Rroku 1720 koupilo hradenínský dvůr od Františka Josefa z Valdštejna město Kutná Hora, které jej připojilo ke svému panství Lošany.
Výrazněji zasáhly Hradenín také události sedmileté války. Ve dnech 16. a 17. června 1757 zde před bitvou u Kolína zaujalo postavení pravé křídlo císařsko-královské armády polního maršála Leopolda Dauna. V den bitvy 18. června byli u Hradenína rozmístěni granátníci s děly, vlastní boj se však do bezprostředního okolí obce nepřenesl. Památkou na někdejší palebné postavení zůstal pomístní název Na šancích.
Rozhodujícím mezníkem pro vznik dnešní vesnice se stal rok 1788. Kutná Hora tehdy kvůli nízkým výnosům zahrnula hradenínský dvůr do raabizačního projektu, při němž byla vrchnostenská půda rozdělena a přenechána samostatně hospodařícím rolníkům. Rozparcelováním dvora vzniklo třináct usedlostí, které vytvořily základ novodobého Hradenína. Usedlost zahrnující tvrz dostala číslo popisné 13. Starší panské sídlo a hospodářský dvůr se tak proměnily v jádro zemědělské vsi, jejíž zástavba se soustředila kolem nepravidelné návsi s rybníčkem a podél místních komunikací. Dominantou sídla zůstala mohutná věž tvrze, vystavěná na nízké skalnaté terase nad potokem Blinkou. Hradenín se rozvíjel v otevřené, mírně zvlněné a zemědělsky využívané krajině západního Kolínska, jejíž úrodná pole po staletí určovala hospodářský charakter obce. Do poloviny 19. století se ves rozrostla na 47 domů s 318 obyvateli.
Po zrušení patrimoniální správy se Hradenín stal samostatnou politickou obcí v okrese Kolín. Modernizaci jejího života přinesla roku 1932 elektrifikace a zavedení telefonu. Místní jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1950 a následujícího roku došlo ke scelení soukromých polí, rozorání mezí a soustředění hospodářských zvířat do družstevního chovu, což výrazně proměnilo tradiční podobu okolní krajiny i způsob zdejšího hospodaření. Do roku 1960 zůstával Hradenín samostatnou obcí okresu Kolín, poté byl v letech 1960–1964 spravován prostřednictvím Místního národního výboru v Poboří a roku 1964 se stal součástí střediskové obce Plaňany, k níž náleží dodnes.
Hradenín představuje pozoruhodný příklad sídla, jehož vývoj určovalo spojení drobného šlechtického statku, vrchnostenského dvora a pozdější raabizační vesnice. Navzdory své nevelké rozloze zaujímá v dějinách Kolínska významné místo díky mimořádným archeologickým nálezům, vazbě na bojiště bitvy u Kolína a především unikátně dochované středověké tvrzi, která patří k nejhodnotnějším venkovským sídlům drobné šlechty v českých zemích a dodnes tvoří přirozenou dominantu obce.
Hradenín je také zastávkou č. 11 regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska. Informační tabule jsme doplnili fotografiemi z našeho archivu.
Od roku 1967 je Hradenín součástí městyse Plaňany, jeho vlastní katastrální území činí 1,61 km² a žije v něm přibližně 90 obyvatel.
Hradenín leží 12 kilometrů západně od Kolína v nadmořské výšce 252 metry.
Archeologické nálezy
Otevřený dopis pro záchranu tvrze
Tvrz
Zvonička
Výklenková kaplička
Památník padlým v 1. světové válce