Cesty a památky
hradiště Svatovík
Hradišťko I, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště
Slovanské blatné hradiště se rozkládá na vyvýšenině, ležící původně na levém břehu Labe, které ji ze tří stran obtékalo prudce zatočeným meandrem. Chráněno bylo 2 až 6 metrů vysokými břehy, které vymezovaly její oválný, až kapkovitý tvar o rozloze 2,3 hektaru. Hradiště bylo opevněno po celém obvodu, hradba měla v čele až 2 metry širokou, nasucho kladenou kamennou zeď. Přístup byl pouze od jihozápadu (dnes je zde labské koryto), kde byl před hradbou ještě vybudován příkop. Zbytky opevnění se do dnešních dnů dochovaly velmi torzovitě.
Hradiště je nejzachovalejším ze skupiny labských blatných (nížinných) hradišť z mladší až pozdní doby hradištní (existenci lze předpokládat mezi roky 950 – 1250) mezi Libicí nad Cidlinou a Kolínem. Bohužel výzkumu této lokality nebyla v minulosti věnována dostatečná pozornost a nálezy z několika málo archeologických akcí, které zde proběhly, se zatím nedočkaly odpovídajícího vyhodnocení. Hradiště poprvé popsal J. Vávra v roce 1875, první známý povrchový výzkum provedli v roce 1889–90 J. L. Píč s Janem Hellichem, kteří na místě někdejší akropole nalezli blíže neurčený počet střepů s vlnicí, vodorovným ornamentem (zřejmě žlábkem či rýhou) a pruhem za sebou jdoucích šikmých rýh. Další dílčí průzkum proběhl až v roce 1962 pod vedením Miroslava Richtera, který ve dvou sondách zjistil kamenné zídky, střepy keramiky a strusku. V roce 1990 se v areálu předhradí uskutečnil záchranný archeologický výzkum provedený Jiřím Hralou a Zbyňkem Sedláčkem, kteří zde zachytili 13 hrobů a 26 sídlištních objektů, a kromě keramického materiálu získali zlomky železných předmětů, stočený bronzový drát, hrudky železné strusky a mazanice, uhlíky, zvířecí a lidské kosti, velkou kamennou desku (snad náhrobní kámen, čemuž by odpovídaly rozměry 1650×720×100) a raně středověký stříbrný denár z doby vlády knížete Boleslava II. (972–999). Denár je tzv. ethelredského typu (s rukou a poprsím panovníka), má Ø 21,5 mm, váží 0,82 g a ražen byl v první polovině 90. let 10. století. v pražské mincovně mincmistrem jménem Omeric. Na jaře roku 2012 byl proveden v areálu západního předhradí sběr všech kovových předmětů nacházejících se v ornici, a tudíž vytržených z kontextu archeologických objektů. Mezi nejvýznamnější nálezy patří zlomek denáru bavorského vévody Jindřicha II. (955–976). Jedná se o dosud neznámou variantu denáru šestibodového typu (kombinaci razidel), raženou v letech 973–976 v Řezně. Nálezy z hradiště jsou uloženy v Regionálním muzeu Kolín.
Prohlášení za památku
Hradiště je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 24392/2–3476.
Fotogalerie
Mapa
Poloha
Areál hradiště se nachází v nadmořské výšce 185 metrů na pravém břehu Labe, severozápadně od obce. V terénu je dobře patrný díky porostu keřů po bývalých valech.
GPS: 50°3'34.074"N, 15°10'41.685"E
Přístupnost
Volně přístupné
