Cesty a památky
hrušeň v Jestřabí Lhotě (zaniklý památný strom)
Jestřabí Lhota, Příroda, Památné stromy
Hrušeň v Jestřabí Lhotě (zaniklý památný strom), Jestřabí Lhota
Kategorie: památný strom (zaniklý)
Druh: hrušeň obecná (Pyrus communis)
Datum zasazení: neznámé
Výška: 16 m (1983)
Obvod kmene: 285 cm (1983)
Důvod ochrany: výjimečný vzrůst a významná krajinná dominanta
Památná hrušeň v Jestřabí Lhotě patřila k nejvýznamnějším stromům v okolní krajině. Jednalo se o mimořádně vzrostlou hrušeň obecnou, která byla chráněna především pro svůj neobvyklý vzrůst a výrazné krajinotvorné působení. V době vyhlášení za památný strom dosahovala výšky 16 metrů a obvod jejího kmene činil 285 centimetrů. Po desetiletí byla nápadnou orientační dominantou otevřené polabské krajiny a připomínala dobu, kdy byly ovocné stromy běžnou součástí cest, mezí i hospodářských pozemků. Osud stromu se uzavřel v roce 1994, kdy hrušeň shořela a její zbytky musely být následně zcela odstraněny.
V době svého zániku šlo o starý strom s mohutným kmenem a rozložitou korunou. Dochovaný fotografický snímek zachycuje výrazně narušený kmen s rozsáhlou podélnou dutinou a otevřeným středem, který svědčí o pokročilém věku i dlouhodobém působení povětrnostních vlivů. Přesto si strom zachovával pozoruhodnou robustnost a charakteristický malebný vzhled, typický pro staré solitérní ovocné stromy. Jeho silný, hluboce rozbrázděný kmen a mohutné kosterní větve dokládaly mimořádnou vitalitu, díky níž mohl po dlouhá desetiletí přetrvávat v zemědělsky intenzivně využívané krajině.
Hrušeň obecná (Pyrus communis) LC je opadavý listnatý strom z čeledi růžovitých, významný především ovocnářsky kvůli plodům zvaným hrušky, ceněné je však i dřevo. Mezi ovocnými stromy, které se běžně vysokého věku nedožívají, patří hrušeň obecná k dlouhověkým. Je stromem mírného pásu, nejvhodnější jsou oblasti s nadmořskou výškou 200–300 m n. m., průměrnou roční teplotou 8–9 °C a průměrnými srážkami 500–600 mm. V minulosti se věřilo, že na hrušeň může člověk převést svoji nemoc, oficiálně není považovaná za léčivou rostlinu, ale vařené hrušky jsou vhodným pokrmem při srdečních a oběhových chorobách, vysokém tlaku, nemocích močového měchýře a pro posílení žaludku. Dřevo hrušně se vyznačuje tzv. roztroušeně pórovitou stavbou, je tvrdé (v rámci ovocných stromů patří hrušňové dřevo k nejtvrdším) a houževnaté, pevné, nebortí se, hodí se k soustružení, dřevořezbám, na výrobu hudebních nástrojů a v minulosti se používalo k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy).
Přestože památná hrušeň již or roku 1994 neexistuje, její význam pro Jestřabí Lhotu přetrvává v paměti místních obyvatel i v dokumentaci ochrany přírody. Představovala vzácný příklad mohutného ovocného stromu, který svou velikostí překračoval běžné rozměry druhu a spoluutvářel charakter zdejší kulturní krajiny. Její ochrana byla uznáním nejen přírodních hodnot stromu, ale také jeho role v historickém obrazu Polabí. Zaniklá hrušeň tak zůstává připomínkou někdejší podoby venkovské krajiny, v níž jednotlivé stromy plnily vedle hospodářské funkce také významnou roli estetickou, orientační a symbolickou.
Prohlášení za památku
Ochrana byla vyhlášena usnesením Krajského národního výboru Středočeského kraje 25. ledna 1983 a zrušena rozhodnutín Městského úřadu Kolín ze dne 21. 8. 2023, č. j. MUKOLIN/OZPZ 87090/23-gr. V Ústředním seznamu ochrany přírody je zaniklý strom evidován pod kódem 105189.
Fotogalerie
Zdroj informací
Databáze památných stromů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
Mapa
Poloha
Hrušeň obecná rostla na západním okraji vsi, na severní straně silnice na Volárnu.
GPS: 50°5'27.274"N, 15°15'21.899"E
