Cesty a památky

Kolínsko » Kbel » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie
**

Kbel, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Gotický kostel z počátku 14. století, podle dochovaných dokumentů postavený nákladem vladyků z okolí; například Parduse ze Kbelu (doložen 1295), Oldřicha z Velimi nebo Maršíka a Rudolta z Radovesnic. Během třicetileté války byl kostel pobořen saskými vojsky v roce 1634 a po skončení války ho nechal pozdně renesančně opravit v letech 1664–66 hrabě Tratmandorf. V roce 1874 kostel silně poničil požár, při kterém také shořel vzácný barokní oltář s obrazem od Petra Brandla. Kostel byl v letech 1885–86 velmi necitlivě opraven v pseudogotickém stylu, přičemž došlo ke zničení mnoha středověkých památek. Protože ale nebyl v nadcházejícím období řádně udržován, postupně chátral. Před dalším chátráním byl ušetřen až poněkud amatérsky prováděnými opravami kolínských patriotů, bratrů Jana a Ladislava Kamarýtovými. Tyto práce se s ohledem ke společensko-politickým okolnostem prodloužily na léta 1970–97, kdy byly úspěšně dokončeny a kostel mohl být znovu vysvěcen.

Jednolodní obdélný kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem o rozměrech 4,72×4,90 metry, vysokou hranolovou věží v západním průčelí, sakristií při severní straně presbytáře a předsíní po jižní straně lodi.

Z původní gotické stavby se zachovala věž, presbytář s úzkými hrotitými okny a zdivo lodi s předsíní do výše tří metrů se zazděnými sedlovými portály a hrotitám vstupním portálem. Presbytář je sklenut dvěma poli gotické křížové žebrové klenby, v závěru paprsčitě, žebra spočívají na pětibokých římsovitých konzolkách a protínají se v hladkých svornících. V presbytáři se dále dochovaly segmentově ukončené sedile a složitě profilovaný vstupní portál* do sakristie. Triumfální oblouk je hrotitý, loď plochostropá, prkená. V přízemí věže je místnost sklenutá křížovou klenbou, osvětlená od jihu střílnovým okénkem. V bočních stěnách předsíně se dochovaly dva gotické portály s hrotitými záklenky a vloženým sedlem.

V presbytáři se zachoval původní gotický sanktuář* a uvnitř stavby poslední tři náhrobníky ze 14. – 16. století; v kostele měly své hrobky zemanské rody z okolí, velké množství náhrobníků Maternů z Květnice, Nyklásků ze Žitnic, Kasalických ze Kštic a Horňateckých z Dobročovic a dalších bylo bohužel zničeno při opravě kostela po roce 1885. V kostele se dochovalo několik náhrobníků:

  • pískovcový náhrobník Anny Rodovské z Hustiřan († 30. 11. 1570) opatřený českým nápisem: LETA 1570 WE CZTVRTEK PO SWATE KATERZINIE UMRZELA UROZENA PANI ANNA RODOVSKA Z HUSTYRZAN, PAN BUH RACZ DUSSI DATI ZIWOT WIECZNY a znakem Rodovských z Hustiřan (na štítu je břevno, klenotem je křídlo s břevnem), druhotně zasazený v podlaze pod kůrem;
  • náhrobník Mikoláše Nykláska z Žitenic a Chotouchova († 29. 6. 1580) opatřený ne zcela čitelným českým nápisem: LETA 1580 W [---] PRZED PAMATKAU SWATEHO PAWLA UMRZEL SYN MIKOLASS UROZENEHO PANA JANA NYKLASKA Z ZITIENYCZ A NA CHOTAUCHOWIE a znakem Nyklásků z Žitenic (na štítu je korunka, ze které visí tři rolničky, klenotem jsou dvě křídla a na nich jsou tři rolničky), druhotně je přizděný do západní zdi pod kůrem;
  • náhrobník Fridricha Nykláska z Žitenic a Chotouchova († 29. 9. 1582), opatřený českým nápisem (částečně zakryto skříní): LETHA 1582 W SOBOTU DEN SWATEHO MICHALA ARCHANDIELA BOZIEHI UMRZEL GEST UROZENY PAN FRIDRICH NIKLASEK Z Z ZITIENYCZ A NA CHOTAUCHOWIE A GEST POCHOWAN I [---] MILEG [---] UH [---] MI [---] GEHO [---] a znakem Nyklásků z Žitenic (na štítu je korunka, ze které visí tři rolničky), druhotně zasazený do podlahy v sakristii.

Na stěnách lodi kostela se po odloupnutí vápenného nátěru po požáru v roce 1874 odhalily fragmenty původní bohaté gotické nástěnné malby (do výšky 2 metrů čalouny a nad nimi až do stropu biblické scény a další postavy - v presbytáři poprsí žehnajícího Krista, ve špaletách oken svatí biskupové, na klenbě andělé hrající na hudební nástroje, na severní stěně presbytáře Klanění Tří králů, nad vítězným obloukem Poslední soud, na jižní stěně vedle presbytáře vysoká postava sv. Kryštofa s Ježíškem na rameni, dále pak za dveřmi v sakristii je postava čerta s vyplazeným jazykem apod.) ze 14. století. Tyto malby zakreslil a popsal Jiří Zach, ředitel gymnázia v Kutné Hoře. Než však bylo z Vídně rozhodnuto o záchraně vzácných maleb, byly při přestavbě po roce 1885 otlučeny a zdi byly opět nabíleny.

Kostel je vybaven ne příliš vkusným mobiliářem dodaným v 90. letech 20. století bratry Kamarýtovými z Kolína.

Užité prvky kamenické výzdoby prozrazují přímou souvislost s tvorbou parléřovské huti, která v době vzniku zdejšího kostela působila v Kolíně. Některé detaily (například boční portály předsíně) zároveň vycházejí z jihofrancouzsky orientované tvorby Matyáše z Arrasu. Kostel ve Kbelu tak výrazně vybočuje z průměru soudobé venkovské sakrální architektury, což je obdivuhodné zejména s ohledem na nižší sociální úroveň jeho stavebníků.

Filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají čtvrtou sobotu v měsíci od 16:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl spolu se sousední zvonicí zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26135/2–732.

Fotogalerie

Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie z dronu od západu (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie z dronu od severu (2016)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie z letadla, pohled od západu (2008)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie od severozápadu (2016)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie od jihovýchodu, vlevo zvonice (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, věž a předsíň (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od severozápadu (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od východu (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, závěr presbytáře a sakristie (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, jižní fasáda s předsíní (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, gotické okno v západní stěně věže (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, gotický portál v západní stěně předsíně (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, gotický portál ve východní stěně předsíně (2013)Kbel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, brána (2006)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, portál z předsíně do lodi (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, loď kostela z kruchty (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled do lodi od jihu (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled do lodi od severu (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled ke kruchtě (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, vítězný oblouk (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, klenba presbytáře (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, žebrová klebna presbytáře (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, konzola klenby v presbytáři (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, portál z presbytáře do sakristie (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, sanktuář (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, sedile v presbytáři (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, zbytky maleb v presbytáři (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, zbytky maleb v sakristii (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, náhrobník Mikoláše Nykláska z Žitenic a Chotouchova (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, vchod z kůru do věže (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie, vitráže v severní stěně (2016)Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie (70. léta 20. století)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.

Rišlink V., Jouza L., Valentová J.: Gotika na Kolínsku. Regionální muzeum Kolín 1998.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 112, 126 a 132. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Mapa

Poloha

Kostel stojí na vyvýšeném místě v dominantní poloze (320 m. n. m.) nad západním okrajem obce.

GPS: 49°59'15.700"N, 15°8'28.862"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V této obci ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK