Bayerova tiskárna (zaniklá), Kolín
Datace: 1879, zbořena 2007
Sloh: průmyslová architektura s prvky moderny a funkcionalismu
Autor: Viktor Levin
Majitel: zaniklá stavba
Historie kolínských tiskáren se začala psát roku 1879, kdy byla tiskařská koncese udělena místnímu litografovi Josefu Ferdinandu Gregorovi. Ten v domě čp. 94 v dnešní ulici Politických vězňů založil menší kamenotiskárnu zaměřenou především na výrobu barevných obrázků tištěných technikou chromolitografie. Již roku 1880 však Gregor koncesi převedl na pražského typografa Josefa Leopolda Bayera (1836–1909), který se po příchodu do Kolína zapojil také do veřejného života jako člen městského zastupitelstva. Pod jeho vedením se podnik rychle rozvíjel a roku 1884 zde vznikl první nástěnný kalendář, jenž se později stal jedním z nejúspěšnějších výrobků firmy. V roce 1885 otevřel Josef Leopold Bayer nový provoz v dnešní Rorejcově ulici v areálu bývalé továrny na plechové a kovové zboží. Roku 1896 převzal vedení jeho syn Josef Bayer a z podniku se postupně stal jeden z nejvýznamnějších polygrafických závodů ve městě zaměstnávající kolem stovky pracovníků. Další rozmach přinesl rok 1912, kdy byla firma přeměněna na akciovou společnost pod názvem Firma J. L. Bayer, akciová společnost pro průmysl tiskařský a papírenský v Kolíně. Ve vrcholném období zaměstnávala přibližně dvě stě pracovníků a patřila k důležitým průmyslovým podnikům rozvíjejícího se Kolína. Zásadní proměnou prošel areál roku 1926, kedy byl přestavěn podle projektu místního stavitele Viktora Levina. Po zestátnění v roce 1948 byl závod začleněn do podniku Obchodní tiskárny Kolín a po vybudování nového závodu v letech 1968–1978 byl starý areál postupně opuštěn. Po privatizaci v roce 1995 následovalo období chátrání, zakončené demolicí celého komplexu na jaře roku 2007. Na jeho místě bylo v roce 2008 otevřeno obchodní centrum Futurum.
Bayerova tiskárna tvořila rozsáhlý průmyslový areál, jehož dominantou se stala po přestavbě roku 1926 monumentální nárožní administrativní budova s charakteristickou věží završenou nízkou jehlancovou střechou. Hlavní objekt měl železobetonovou skeletovou konstrukci a pravidelně členěné fasády s velkými sdruženými okny, která zajišťovala dostatek světla pro tiskárenské provozy. Architektura spojovala pozdně modernistické principy s ranými funkcionalistickými prvky a vyznačovala se důrazem na jednoduchost, účelnost a horizontálně i vertikálně členěné hmoty. K dominantní administrativní budově přiléhaly rozsáhlé výrobní haly, sklady a hospodářské objekty různých stavebních období. Charakteristickou součástí areálu byl rovněž vysoký tovární komín a systém provozních dvorů. V posledních letech své existence působil komplex navzdory zanedbanému stavu stále velmi monumentálním dojmem a představoval jeden z nejvýraznějších dokladů meziválečné průmyslové architektury ve městě.
Bayerova tiskárna měla pro Kolín mimořádný hospodářský, kulturní i urbanistický význam. Po více než sto let byla spojena s rozvojem polygrafického průmyslu, zaměstnávala stovky obyvatel a její produkce přesahovala významem hranice regionu. Závod vyráběl kalendáře, pohlednice, etikety, obchodní tiskopisy i další tiskoviny, které se rozšiřovaly po celém Československu. Přestavba z roku 1926 vytvořila architektonicky hodnotný průmyslový celek, jenž se stal charakteristickou součástí panoramatu této části města. Jeho demolice v roce 2007 představovala významný zásah do historické struktury Kolína a znamenala zánik jedné z nejvýznamnějších průmyslových památek města. Bayerova tiskárna dnes zůstává připomínkou období, kdy byl Kolín jedním z důležitých průmyslových a polygrafických center středních Čech.
Bayerova tiskárna je zaniklou stavbou.
Doskočil M., Jelínek Z., Urválek B, Venclovský P.: 100 let polygrafické výroby v Kolíně, str. 26–27. Kolín 1979.
Jouza L. a kol.: Historie a současnost podnikání na Kolínsku. Nakladatelství Městské knihy s.r.o. 1999
Bayerova tiskárna stávala v Rubešově ulici čp. 906, na jejím místě je dnes OC Futurum.
GPS: 50°1'32.627"N, 15°12'33.340"E