Cesty a památky
domy v ulici Politických vězňů
Kolín, Městské domy, Město Kolín
Část ulice od křižovatky s Kutnohorskou ulicí u kláštera až po křižovatku s Legerovou a Kouřimskou ulicí (dnes tzv. "Malý kruháček") se jmenovala do roku 1921 Jungmanova ulice.
1. Dům čp. 36
Secesní řadový dům postavený v roce 1904, v období kdy se historické město rozšiřovalo o reprezentativní obytné domy odpovídající soudobému architektonickému vkusu. Stavba vznikla v duchu vrcholné secese, která tehdy nahrazovala starší historizující slohy a přinášela důraz na výtvarně bohatě pojednané průčelí, dekorativní reliéfní výzdobu a individuální architektonický výraz. Charakter domu dokládá také výklenek v horní části štítu osazený bustou významného českého jazykovědce, spisovatele a národního buditele Josefa Jungmanna, jehož osobnost symbolicky odkazuje k českému národnímu a kulturnímu obrození. V roce 2016 prošel objekt citlivou obnovou, při níž byla navrácena původní podoba fasády včetně jejího architektonického členění a dekorativních prvků.
Dvoupatrová zděná stavba obdélného půdorysu stojí na zvýšeném suterénu s kamenným soklem, jehož členění vytvářejí segmentově zaklenutá sklepní okénka. Objekt kryje valbová střecha s taškovou krytinou, ze které vystupuje bohatě modelovaný středový štít. Fasáda je osově souměrná a soustředěna kolem mělkého středního rizalitu vrcholícího zvlněným secesním štítem. Ve vrcholu štítu se nachází nika s bustou Josefa Jungmanna. Průčelí oživují plastické štukové reliéfy s rostlinnými motivy, dekorativní kartuše a jemně profilované římsy. Výrazným prvkem je střední okenní osa druhého podlaží s polygonálním arkýřem neseným bohatě zdobenou konzolou. Přízemí střední části zdůrazňuje dvojice oken zakončených půlkruhovými záklenky, zatímco boční části průčelí vyplňují pravidelně rozvržená obdélná okna s ornamentálně zdobenými nadokenními poli. Architektonické řešení kombinuje střídmou hmotovou kompozici s bohatou štukovou výzdobou, která je pro secesní architekturu charakteristická.
2. Dům čp. 33 "Merkur"
Funkcionalistický obchodní a obytný dům "Merkur", byl postaven v letech 1926 - 1929 kolínským stavitelem Františkem Zárubou pro významného místního obchodníka Václava Pivoňku. Vznik stavby souvisel s rozvojem moderního maloobchodu v meziválečném období a se snahou vytvořit reprezentativní obchodní dům odpovídající soudobým provozním i architektonickým požadavkům. Prodej byl slavnostně zahájen 1. září 1929. V objektu se nacházela kávová prodejna, lahůdkářské oddělení nabízející sardinky, sýry, paštiky a vyhlášené saláty Antonína Hejkala, dále oddělení koloniálního a smíšeného zboží i trafika. Stavba vzbudila již během výstavby značnou pozornost a stala se předmětem veřejných sporů. Kritici namítali, že její výška nepříznivě ovlivňuje pohled na chrám sv. Bartoloměje z Legerovy ulice. Zajímavou připomínkou vzniku domu je měděná urna zazděná do základů na přání Václava Pivoňky. Obsahuje mince z doby výstavby i starší mince z období vlády Marie Terezie nalezené při demolici předchozího objektu stojícího na parcele. Po řadu desetiletí sloužil "Merkur" obchodním účelům, přičemž tuto funkci si zčásti zachoval dodnes. V současnosti se v přízemí nacházejí obchodní prostory, zatímco vyšší podlaží slouží bydlení.
Nárožní zděná stavba zaujímá exponovanou polohu na okraji historického cebtra Kolína a svým řešením představuje výrazný příklad raného funkcionalismu s doznívajícími prvky moderního klasicismu. Objekt má nepravidelný půdorys přizpůsobený uličnímu nároží a je komponován jako mohutná několikapodlažní hmota s ustupujícími částmi a rozsáhlými terasami. Hladké omítané fasády jsou téměř prosté dekorace a působí především uplatněním čistých geometrických forem. Dominantním motivem je zaoblené nároží s pásy oken a navazujícími terasami opatřenými subtilním kovovým zábradlím. Průčelí člení horizontální římsové pásy a pravoúhlé okenní otvory seskupené do pravidelných kompozic. Charakter domu podtrhuje vysoká valbová střecha, která skrývá další užitné prostory. Velké výkladce obchodních jednotek v parteru navazují na původní obchodní funkci objektu. Architektura stavby klade důraz na účelnost, přehlednost provozu a kultivovanou eleganci bez historizujících ozdob, což odpovídá dobovým principům funkcionalistické architektury.
Dům Merkur patří k nejvýznamnějším dokladům meziválečné obchodní architektury v Kolíně. Představuje hmotově i provozně mimořádně ambiciózní projekt, který dokumentuje hospodářský rozvoj města v období první republiky a proměnu tradičního obchodování směrem k moderním obchodním domům soustřeďujícím různé druhy zboží pod jednu střechu. Urbanistický význam stavby pak spočívá především v její schopnosti vytvořit výraznou nárožní dominantu historického centra. Přestože byla ve své době kritizována, stala se postupně přirozenou součástí městského prostředí a jedním z charakteristických příkladů moderní architektury první republiky v Kolíně. Díky zachované hmotové kompozici, terasám a čistému funkcionalistickému výrazu představuje cenné svědectví o vývoji městské architektury mezi světovými válkami a významně obohacuje architektonickou rozmanitost kolínského historického jádra.
3. Dům čp. 68 Okresní občanská záložna - viz samostatné heslo.
4. Dům čp. 64 "U Karla IV."
Dům z roku 1880, kde byla provozována známá kolínská hospoda "U Karla IV." Předchůcem domu byla hospoda zvaná "Baráček", kde byl v roce 1873 ustanoven vlastenecký spolek Baráčníci. Tuto skutečnost dnes připomíná pamětní deska.
5. Dům čp. 13
Jednopatrový dům z konce 19. století. V minulosti sloužil jako služebna dopravní Policie ČR, v letech 2024-2026 byl rekonstruován pro potřeby organizace Prostor Plus o.p.s.
6. Kostel Českobratrské evangelické církve - viz samostatné heslo
7. Dům čp. 94
Dům do roku 1879 patřil rodině Náchodských z Neudorfu, majitelů velkostaku a zámku v Kbelu. V roce 1879 ho baronka Kateřina Náchodská z Neudorfu prodala Josefu Leopoldu Bayerovi, který zde v letech 1879-85 provozoval svou první tiskárnu v Kolíně. Po roce 1885 byl dům pozdně klasicistně přestavěn do dnešní podoby MUDR. J. Součkem. Dnes dům slouží jako sídlo advokátní kanceláře.
8. Dům čp. 93 "Živnostenský dům"
Přestože se dům svým průčelím otevírá do ulice Politických vězňů, patří mezi domy v ulici Na Hradbách.
9. Dům čp. 44
Dominantní řadový patrový dům s klasicistní fasádou z 19. století. Dnes slouží jako sídlo několika advokátních kanceláří.
10. Dům čp. 423 (Finanční úřad)
Dům postavený v letech 1993 - 1995 v jedné z proluk v těsném sousedství historického jádra Kolína jako součást proměny centra města po společenských změnách na počátku 90. let 20. století. Autorem architektonického návrhu byl kolínský architekt Bohuslav Neumann, který v letech 1991 až 1992 působil jako vedoucí Odboru výstavby Městského úřadu v Kolíně. Projektovou dokumentaci zpracoval František Fišar ze společnosti Stavitelství Šafařík v Kolíně, která objekt také realizovala. Stavba byla dokončena a zkolaudována dne 6. září 1995. Ještě téhož roku získala ocenění Stavba roku udělované Oblastním svazem podnikatelů ve stavebnictví, což dokládá její dobové architektonické a stavebně-technické kvality. Od svého vzniku slouží jako sídlo finančního úřadu.
Objekt je situován v souvislé uliční frontě a svou hmotou navazuje na okolní městskou zástavbu. Má obdélný půdorys a čtyřpodlažní uspořádání, přičemž poslední podlaží je částečně vloženo do vysoké mansardové střechy. Architektura domu představuje charakteristický příklad městské postmoderny 90. let 20. století, která kombinuje soudobé materiály s tradičním členěním historického městského domu. Hladké omítané fasády doplňují výrazné vikýře a střešní nástavby obložené šablonami tmavě zeleného odstínu. Dominantním prvkem průčelí je střední rizalit s velkorysým prosklením schodišťového prostoru, jehož vertikála propojuje všechna podlaží a vrcholí mohutně pojatým vikýřem. Hlavní vstup zvýrazňuje předsazená trojúhelníková stříška nesená subtilní konstrukcí. Pravidelný rastr bílých okenních rámů, kombinace plných a prosklených ploch i členění střešní krajiny dodávají stavbě výraznou, avšak kultivovanou siluetu. V parteru se nacházejí velkoformátové okenní otvory administrativních prostor, zatímco vyšší podlaží jsou osvětlena obdélnými okny a lodžiemi zapuštěnými do hmoty domu.
Dům čp. 423 představuje pozoruhodný doklad stavebního rozvoje Kolína v období bezprostředně po roce 1989, kdy se ve městě začala prosazovat nová administrativní a podnikatelská výstavba, a dokumentuje tak architektonické názory a estetické preference první poloviny 90. let 20. století. Urbanistický význam objektu spočívá především v zacelení dřívější proluky a obnovení souvislé uliční čáry, svým měřítkem respektuje okolní zástavbu, současně však díky výrazně modelovanému průčelí a členité střešní partii přináší soudobý architektonický akcent. Stavba tak představuje cenné svědectví o podobě veřejných a administrativních budov vznikajících v 90. letech 20. století a je významnou součástí novodobé architektonické vrstvy historického města.
Zdroj informací
Rišlink V. a kol.: Kolín, průvodce po kulturních památkách. Kolín 2013.
Mapa
Poloha
Ulice Politických věznů obkružuje historické jádro města vně hradeb od křižovatky Kutnohorské a Mostní ulice na náměstí Republiky.
GPS: 50°1'33.550"N, 15°12'7.694"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
Fotogalerie
