Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Okresní občanská záložna

Okresní občanská záložna

Kolín, Ostatní stavby, Pošty, banky a úřady

Okresní občanská záložna byla v Kolíně zřízena počátkem roku 1865 přičiněním JUDr. Františka Havelce, Josefa Sixty, mlynáře Antonína Karabáčka, kupce Františka Vejtruby, kožešníka Františka Žáka, učitele Františka Skalického a dalších. První schůze se konala 19. března 1865 a starostou záložny byl zvolen purkmistr Karel Knirš, který ve funkci setrval do roku 1867. První úřadovna byla otevřena v Zámecké restauraci, poté se spořitelna usídlila na Karlově náměstí v domě čp. 76 U tří mouřenínů. Ústavu se dařilo opatrnou prací získat značnou důvěru obyvatel, již v roce 1869 zaujímalo šesté místo v Čechách co do velikosti kapitálu 403 312 zlatých. V roce 1879 bylo přijato usnesení výboru, že nebude nikdy svoleno se změnou záložny na spořitelnu. Svou první vlastní budovu si záložna postavila v roce 1883 na konci Rubešovy ulice (dům s věžičkou čp. 63 zbořený v roce 1970 pro stavbu stávajícího komplexu obytných panelových domů čp. 110-113). Záložna velmi výrazně podporovala místní aktivity, přispěla například na stavbu sokolovny, zbudování pomníků Františka Kmocha a Mistra Jana Husa, na generální opravu chrámu sv. Bartoloměje (pro který rovněž zakoupila nový pseudogotický oltář), výraznou částkou podpořila výstavbu kolínského Městského divadla a díky ní například mohly vyjít i Vávrovy Dějiny města Kolína, kterých odkoupila pro své členy prvních tisíc výtisků.

V letech 1895 - 1896 si nechala záložna postavit nové sídlo a to na konci Kouřimské ulice. Podle návrhu architekta Čeňka Křičky postavil novorenesanční budovu kolínský stavitel Josef Karabáček. Slavnostně byla otevřena 27. září 1896 a současníky byla označena jako druhá nejkrásnější stavba ve městě hned po radnici. Mimochodem její architekturou se architekt Čeněk Křička nechal inspirovat. Později sloužila budova jako pojišťovna a to až do 90. let 20. století.

Budova je dvoupatrový dvoukřídlý rohový palác, jehož vstupní průčelí tvoří vystouplý rohový rizalit s balkonem, evokující arkýř na krakorcích, pozvolna přecházející v nárožní polygonální věž s hodinami. Obě křídla domu ukončují další dvě menší věžičky. Sgrafitová výzdoba štítů i stěn a osm obrazů alegorií městského, selského a řemeslného stavu mezi okny druhého patra byly provedeny podle návrhu Adolfa Liebschera. Ve 30. letech obrazy restauroval malíř Jan Čart. Nad okny prvního patra jsou busty významných osobností - Josefa Resslera (vynálezce), Františka Šimáčka (novinář a spoluzakladatel Živnostenské banky), Jana Nerudy (spisovatel) a Josefa Mánesa (malíře). Autorem dekorativních mříží je umělecký kovář Karel Kuba (bratr malíře Ludvíka Kuby), stejně jako v budově kolínské radnice.