Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » domy na Karlově náměstí (centrum)

domy na Karlově náměstí (centrum)
***

Kolín, Městské domy, Město Kolín

Mírně obdélníkové náměstí položené v jihovýchodně - severozápadním směru  bylo vyměřeno již při založení města v polovině 13. století. Jeho rozměry jsou 103 (severní) x 87 (západní) x 101 (jižní) x 88 (východní), jeho plocha činí tedy cca 9 000 m² (0,9 ha). Tehdy byla navržena i síť pěti hlavních ulic, z nichž hlavní a přístupovou cestou na náměstí a vůbec do města byla ulice Kouřimská, ústící doprostřed jižní strany náměstí. Karlovo náměstí bylo od počátku využíváno především jako tržiště, jehož význam se odvíjel od polohy města na Trstenické stezce. Uprostřed náměstí je kašna a Mariánský sloup. kromě radnice ho obklopuje celkem 22 měšťanských domů, u kterých se i přes pozdější přestavby zachovalo původní středověké jádro ze 13. a 14. století.

Severní strana náměstí

1. Dům čp. 71 "U černého kříže"

Původně gotický dům*, doložený v roce 1494 v majetku vdovy Kalinovy, držitelky štítarského dvora. V roce 1498 ho koupil Jan Střelec a po něm ho v roce 1521 získává jeho syn, Jan Střelec mladší, majitel Podskalského mlýna. V roce 1586 se vzpomíná šenkýř Tomáš Vrabec, který dům prodal Ondřeji Sobošickému z Dohonic, který zde pobýval až do své smrti v roce 1603. Po něm přechází do majetku šlechtické rodiny Baderských z Újezda, od které ho získal v roce 1620 Bohuslav Hostačovský z Petrovic. Ten v roce 1632 odkázal dům záduší chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně, který jeho prodejem získal značný finanční obnos (400 kop míšenských). Dům koupil hrnčíř Silvestr Kratochvíle, který ho v roce 1654 prodal mydláři Janu Šilhánkovi a ten v roce 1660 Hansovi Adamovi Feringerovi. V roce 1723 se dostal do držení Jana Ignáce Heyna, správce Cerhenického panství, za kterého byl dům radikálně barokně přestavěn (z tohoto období pochází většina nosných konstrukcí v přízemí jako zdi a klenby). V roce 1738 je dům v držení Mathese Jäckla. Celé první patro bylo upraveno v 19. století, kdy bylo přistavěno i patro druhé. Na počátku 20. století dům získal současnou eklektickou fasádu. Po adaptaci v 90. letech 20. století slouží jako pobočka Československé obchodní banky (ČSOB), v roce 2016 byla opravena fasáda.

2. Dům čp. 72 "U červeného jelena" ("Na šmudlačce")

Původně gotický dům* ze 13. století stojící na dvou středověkých parcelách, přestavěný po požáru v roce 1395. V 18. století byl dům přestavěn barokně, dnes je opatřen pseudorenesanční fasádou z konce 19. století. Zdobí ji šambrány s ušima a středovými klenáky, vysazené kordonové římsy, odstupňovaná korunní římsa se zubořezem, iluzivní armatura po stranách a celé průčelí ukončuje atikový nástavec se třemi volutovými štíty, které byly původně vyzdobeny soudobými sgrafity. Pod výlohami v přízemí jsou zachovány tři lomené oblouky původního gotického podloubí z 15. století, sklenuté na pískovcové pilíře s hlavicemi zdobenými rostlinnými ornamenty. Rekonstrukce domu byla provedena v roce 2009 a dnes slouží k restauračním a různým administrativním potřebám.

3. Dům čp. 73 "Obchodní dům firmy Baťa"

Obchodní dům firmy Baťa byl postavený v letech 1930–32 podle návrhu Františka Záruby. Stavbě tohoto domu bohužel padl za oběť jeden z nejcennějších kolínských gotických domů původní rychty (později Poustkova plzeňská pivnice a před zbořením restaurace Sport) s unikátní křížovou klenbou, plasticky zdobenými svorníky a figurální výzdobou stěn ze 14. století. Veškeré kamenné detaily byly po demolici ztraceny a jsou dochovány pouze na vzácných fotografiích od Jana Kubrta z roku 1930, pořízené těsně před demolicí. V 2. pol. 16. století byl dům v majetku Kasalických z Kaštic a od roku 1583 se sňatkem s vdovou Kateřinou dostává do držení Jana Pachty z Rájova, kolínského primátora a císařského rychtáře. Dům koupila firma Baťa se záměrem jeho zboření a výstavby svého obchodního domu 24. února 1928.

4. Dům čp. 74 "U tří per" ("U božích bojovníků" nebo také "U pěti Janů")

Původně jednopatrový gotický dům, barokně přestavěný v 1. pol. 18. století. V jeho štítu stála původně socha sv. Jana Nepomuckého. V roce 1880 byl dům nákladem tehdejšího majitele Patočky přestavěn zednickým mistrem Jarolímem a zvýšen o druhé patro, přičemž byl zcela setřen jeho původní ráz. Na čelní fasádě nechal majitel napsat nápis "U božích bojovníků" a na střechovou římsu nechal umístit sádrová, cementem potažená poprsí Jana Žižky z Trocnova, Jana Husa, Jana Amose Komenského, Prokopa Holého a Jiřího z Poděbrad.

5. Dům čp. 75

Původně gotický dům*, který v roce 1494 patřil vdově Marušce Kramářce, v roce 1512 ho dědil Martin Postřihač. Později byl v majetku šlechtických rodů, např. v roce 1581 rytíře Jana Dobešovského nebo v roce 1633 rytíře Michala Jiřího Salaje. Barokně byl dům přestavěn po roce 1749 za Dominika Tumlíře z Borče, v majetku Tumlířů byl až do roku 1854. V roce 1881 byl za stárka Radimského mlýna Svatého zbořen barokní štít s výklenkem a sochou P. Marie. V přízemí domu byla malá Kocverova kavárna a krámek s drogistickým zbožím, později vyhlášené uzenářství až do roku 1991, kdy dům získala rodina Outlých. V roce 2004 byla na průčelí umístěna keramická deska od kolínského výtvarníka Pavla Rajdla o rozměru 250 x 30 cm s popisem historie domu a soškou P. Marie, odkazující na původní domovní znamení.

6. Dům čp. 76 "U tří mouřenínů"

Původně gotický dům** ze 13. století, do konce 15. století tvořil se sousedním domem první kolínskou radnici. Poté následovala řada majitelů, např. rytíř Jan z Dobřenic (1494), Mikuláš Cerhenský z Drážďovic (1515) nebo v letech 1576–81 významný humanista Jan Rosacius Sušický z Karlovy univerzity v Praze. Od něho dům koupil Jindřich Krčín z Jelčan (bratr Jakuba Krčína z Jelčan), který ho vlastnil v letech 1581–83. Od roku 1672 má dům dnešní název. Z dalších majitelů vyniká v roce 1680 Jan z Michalovic, purkrabí na Radimi, a v letech 1777 – 1902 rodina Morstadtů z Brizgau v Bádensku. V roce 1802 se v tomto domě narodil významný malíř Vincenc Morstadt, jehož pamětní deska je umístěna na průčelí domu. Dnešní podobu získal dům při klasicistní přestavbě provedené v 1. třetině 19. století Josefem Morstadtem. Ve dvoře domu si zřídil svůj ateliér první kolínský fotograf Heinrich Teichtner (asi 1822-66), původním povoláním malíř pokojů. Do roku 1960 byl pak dům v majetku rodiny Mašínových, kterým byl v roce 1999 vrácen v restituci. Dnes je v majetku více majitelů, kteří v letech 1994–95 provedli nákladnou rekonstrukci za účelem komerčního využití. Ve středověkém suterénu sídlí restaurace U tří mouřenínů.

7. Radnice čp. 77/78 - viz samostatné heslo.

Západní strana náměstí

1. Dům čp. 88 "U jelena"

Původně středověký právovárečný dům*, barokně přestavěný v roce 1670. Již v roce 1778 v něm byla založena Václavem Kmochem první kolínská manufaktura na výrobu příze a bavlněných tkanin. Ta zde existovala až do smrti posledního majitele Antonína Mišáka v roce 1834. Dnešní klasicistní podobu dům získal radikální přestavbou po roce 1801, kdy se jejím majitelem stal mlynář Vincenc Tesánek. Dům byl dále upraven ve 30. letech 20. století a po opuštění provozu bufetu Jitřenka a Železářství v 90. letech 20. století dlouhodobě chátral. V letech 2010–15 provedla kolínská společnost Southern Whale jeho generální rekonstrukci a rehabilitaci. Fasády, pravidelně členěné obdélnými okny, jsou hladce omítané a v přízemí zdobené rustikou. Nahoře jsou ukončené profilovanou korunní římsou. V průčelí do náměstí jsou výklady, v přízemí segmentové záklenky a na korunní římse je osazena atiková balustráda. Vstup do domu je klenutým průjezdem z náměstí a menším bočním vstupem ze Zámecké ulice. Dvorní fasády jsou lemovány pavlačemi vynášenými segmentovými klenbami do traverz. Interiéry jsou v přízemí klenuté stlačenými valenými klenbami s pětibokými výsečemi nebo plackovými klenbami, prostory v patře jsou plochostropé. Sklepy jsou klenuté stlačenými valenými klenbami.

2. Dům čp. 89 "U bílé labutě"

Původně gotický dům* doložený k roku 1494, který zpustl v době třicetileté války. Po roce 1662 byl přestavěn Michalem Salajem z Ciffery raně barokně. Po požáru v roce 1734 byl nákladem měšťana Václava Jeřábka přestavěn podle projektu Josefa Jedličky (?) jako jednopatrový dům s podloubím v přízemí. V roce 1762 byla v přízemí domu zřízena vyhlášená lékárna s názvem „U černého orla“, která zde zůstala i po zazdění podloubí tehdejším majitelem domu, lékárníkem Viktorem Adamem, v roce 1877. V druhé části zazděného podloubí vzniklo nejprve modiství paní Kovanicové a později půjčovna knih Adolfa Hoblíka. Těsně po roce 1891 byla cenná pozdně barokní podoba domu částečně znehodnocena přístavbou druhého patra s mansardovou střechou a zřízením nové fasády v historizujících novobarokních formách. Dne 1. září 1896 se stal společníkem v půjčovně knih Josef Kaška, který zde později zřídil knihkupectví U Kašků, v roce 1909 přestěhované do domu čp. 46 na protější straně náměstí, kde je dodnes. Po knihkupectví zde byl zřízen sklad sukna Josefa Schappela. Od roku 1992 dům slouží jako sídlo realitní kanceláře Garancia a v pravé části původního podloubí je dodnes lékárna. V roce 2017 byla provedena obnova fasády z Programu regenerace MPR Kolín v hodnotě téměř 1 mil. Kč.

3. Dům čp. 90 "U zlatého lva"

Původně gotický dům** ze 14. století, který od středověku sloužil jako velký hostinec s pivovarem. V letech 1600–24 byl v majetku primátora města Šimona Šilhánka z Choustníka, který ho renesančně přestavěl, což dokládá sloup bývalého mázhauzu, dnes zazděný ve stěně průjezdu. V roce 1720 dům získal bohatý radní Jan Antonín Šperlink, za něhož získal dům po požáru v roce 1734 dnešní pozdně barokní podobu podle plánu Josefa Jedličky (?). Bohatou štukovou dekoraci fasády se dvěma štíty doplňovalo původně několik kvalitních barokních soch, lze u nich uvažovat o díle chrudimského mistra Ignáce Rohrbacha (?): na atice alegorie čtyř ročních období a na vrcholech štítů dvě bysty římských císařů. V letech 2005–09 vytvořil kopie silně poškozených soch sochař Josef Pospíšil z Kutné Hory. Interiér je členěn jako dvoutrakt s průjezdem v levé střední ose. Ve větší části přízemí se dochovaly klenby (z různých stavebních etap), dvě prostory v patře jsou též klenuté. Sklepy jsou zčásti klenuté a zčásti mají trámové stropy s kamennými záklopy. Na rok 2018 je naplánována obnova fasády včetně štukové výzdoby a domovního znaku z Programu regenerace MPR Kolín v hodnotě téměř 2 mil. Kč.

4. Dům čp. 91 "U černého orla"

Původně gotický dům** z druhé poloviny 14. století, z něhož se dochoval lomený oblouk nárožního podloubí. Dům vlastnilo mnoho měšťanských i zemanských rodů, mezi majiteli však vynikají dva. V roce 1651 dům raně barokně přestavěl Jan Michal Baralič z Bihače (pozůstatkem této přestavby jsou sdružená okna v patře) a dnešní podobu dům získal před rokem 1736 za Josefa Františka Lysandera z Ehrenfeldu, nejspíše podle projektu kolínského stavitele Josefa Jedličky. Vzniklo exponované průčelí s charakteristickou dvojicí volutových štítů, v jejichž výklencích jsou barokní sochy zemských patronů sv. Josefa a sv. Zikmunda z pol. 18. století, restaurované v letech 2016-18. V 19. století dům patřil Mosei Petschkovi (1822-88) a jeho ženě Sáře, kterým se zde narodili pozdější významní bankéři Isidor (1854 - 1919) a Julius (1856 - 1932) Petschkové a syn Ignác Petschek (1857 - 1934), podnikatel s uhlím v Ústí nad Labem. Dům dnes slouží jako prodejna (v přízemí) a obytný dům (v patře).

Jižní strana náměstí

1. Dům čp. 7 "U zlaté štiky"

Cenný historický dvoupatrový dům** s podloubím, vyhlášený od středověku jako jeden z nejvýznamnějších hostinců ve městě, kde se při svém průjezdu Kolínem zastavovala řada významných osobností (např. Hans Christian Andersen nebo generál Suvorov a další). V letech 1508–85 byl dům v majetku zemanské rodiny Saků z Bohouňovic a v letech 1724–43 ho nechal tehdejší majitel Václav Čapek přestavět podle projektu Josefa Jedličky do dnešní pozdně barokní podoby. Z této přestavby také pochází cenný původní barokní krov domu. V roce 1764 otevřel v této budově poštmistr Antonín Kršňák z Gallersberka první poštovní úřad, který zde existoval až do roku 1850, kdy ho poštmistr Karel Knirsch přenesl do budovy Staré pošty naproti nově vzniklému nádraží. Dům byl částečně poškozen při požáru v roce 1796. V podzemí se dochovaly původní gotické sklepy vylámané ve skále. Přízemí, vyhrazené pro obchody, je členěno třemi oblouky loubí, z nichž prostřední tvoří průjezd do domu. Hlavní klenáky každého z oblouků podloubí vybíhají až do patrové římsy. Dvě další patra rozděluje vertikálně do tří os čtveřice zdvojených pilastrů s korintskými hlavicemi. Šestici oken každého z pater zdobí výrazné suprafenestry a drobný ornamentální dekor, uzavřený v parapetní oblasti. V prvním patře vykazují jednotlivé suprafenestry stejné tvarové uspořádání s drobnými odchylkami, v druhém patře pak mají dvojice krajních suprafenester odlišný průběh než dvě prostřední (v prvním případě jsou ostré výběhy špic nahrazeny volutovým dekorem, v případě druhém jde o nahrazení trojobloukem). Prostřední okna mají navíc do plochy mezi suprafenestrou a šambránou s ušima vložen plastický dekor tvaru mušle. V roce 1997 dům koupila společnoat ASYS IJD, v roce 2017 se uskutečnila rekonstrukce se zajištěním statiky domu a obnovy fasády a barokních fresek.

2. Dům čp. 8 "Veigertovský" - viz samostatné heslo

Veigertovský dům byl 8. března 2017 po 34 letech zpřístupněn veřejnosti.

3. Dům čp. 9 "Matrasovský"

Jméno tohoto nárožního domu se váže k měšťanské rodině Matrasů, která zde v letech 1525–98 provozovala nechvalně proslulou šenkovnu. V letech 1655 – 1820 tento dům vlastnila rodina Formandlova, z níž pocházel kolínský děkan Antonín Formandl († 1750), jeden z iniciátorů barokních úprav chrámu sv. Bartoloměje a stavebník kostnice. Dnešní podobu získal dům při klasicistní přestavbě, uskutečněné po roce 1846 na objednávku měšťana Františka Palečka. V domě se narodil překladatel a významný grafolog Robert Saudek (1880 - 1935) a jeho sestra Gisela, provdaná Picková, žurnalistka, spisovatelka a překladatelka. Dnes dům slouží jako obytný dům a v přízemí je restaurace.

4. Dům čp. 20 "Chvorovský"

Nárožní dům, který náleží vchodem do ulice Kouřimské, kde je popsán.

5. Dům čp. 21 "U zlatého jablka"

Původně gotický dům z konce 13. století doplněný o renesanční podloubí, dnes zazděné. V 18. století zvýšen o 2. patro a doplněn barokní fasádou, která poč. 19. století dále upravena empírově. Na průčelí se dochovalo domovní znamení – zlaté jablko s listy. Dům slouží jako obytný dům, v přízemí je obchod.

6. Dům čp. 22 "U zeleného stromu"

Původně gotický dům z konce 13. století, který byl v roce 1872 přestavěn a rozšířen na současný dvoupatrový dům (z náměstí má vchod pouze do prodejny, adresou patří do Karlovy ulice).

Východní strana náměstí

1. Dům čp. 44 bývalá Městská spořitelna (dnes Městský úřad) - viz samostatné heslo

2. Dům čp. 45

Původně středověký dům "U černého koníčka" s třemi oblouky podloubí, z něhož se dochovaly pouze gotické sklepy. Do dnešní klasicistní podoby byl dům přestavěn v roce 1879 podnikatelem a městským zastupitelem Karlem Latzelem a byla zde zřízena pobočka Živnobanky. V roce 1949 byl dům spojen se sousedním domem čp. 44 a byly zde zřízeny úřadovny Okresního národního výboru, od roku 1990 Okresního úřadu a od roku 2002 Městského úřadu Kolín. V roce 2015 byla provedena oprava fasád, přičemž mu byla navrácena jeho původní barevnost.

3. Dům čp. 46

Původně gotický dům** ze 13. století, což dokládají dva lomené kamenné portály ve sklepě. Poprvé je písemně doložen k roku 1494 jako majetek zámožného pekaře Tomáše. Po něm ho v roce 1525 zdědil pozdější kolínský primátor a autor dvou utrakvistických zpěvníků a právního kodexu Martin Bakalář z Výskytné († před rokem 1541). Z dalších majitelů to byl Jiří Pachta z Rájova (1555–82), humanista Mikuláš Alethin († 1586) a v letech 1572–73 děkan pražské filozofické fakulty a později kolínský primátor a císařský rychtář Daniel Hyttich († 1652). V letech 1733–38 byl v majetku městského radního Martina Podhorského, po něm ho do roku 1751 obýval Josef Tichý. V roce 1751 dům odkoupil architekt Josef Jedlička, který dům nákladně přestavěl. V držení Jedličkovy rodiny zůstal i nadále, v roce 1764 ho koupil Jedličkův zeť Jan Petržilka. Při další přestavbě za majitele Jana Kaše bylo v 2. polovině 19. století zazděno podloubí, které původně obíhalo takřka po celém obvodu náměstí. V roce 1909 dům koupil za 30 000 K knihkupec Josef Kaška s manželkou Annou a do obcodu v zazděném podloubí přenesl své knihkupectví z protější strany náměstí, domu čp. 89 "U bílé labutě". Knihkupectví je v domě dodnes. Přízemí člení dvojice oblouků, jeden sloužící jako vchod, a druhý jako výkladní skříň. Přízemí tohoto domu zdobí dvojice pilastrů, jejichž hlavice tvoří součást kladí mezi přízemím a patrem. První patro člení trojice oken umístěných do štukových lizénových rámců, jejichž zdvojení zvýrazňuje kraje patra. Okenní šámbrány s ušima přecházejí díky volutovému dekoru v mohutné suprafenestry. Plochu mezi okny a suprefenestrami vyplňují štukové klenáky. První patro odděluje od niky silná korunní římsa, zvýrazněná prejzovou stříškou. Na průčelí domu vyniká vysoký konvex-konkávně zprohýbaný štít s volutovými křídly a nikou, v níž je umístěna kvalitní socha* P. Marie Karlovské, vytvořená neznámým autorem ve třetí čtvrtině 18. století. Nika je stejně jako na protější straně u domu čp. 91 zvýrazněna mohutnou suprafenestrou s vloženým klenákem a po stranách dvojicí pilastrů, jež zdobí jónské hlavice s krycími deskami. Do kladí, obíhajícího kolem celého štítu, ústí krycí desky pilastrů. Vertikální osu dvojice pilastrů obou stran protahují pod nimi umístěné delší pilastry bez zdobné hlavice. Vrchol štítu je zvýrazněn štukovým pásem, vybíhajícím do špic a krytým prejzovou střechou, stejně jako u domu čp. 91. Dům kryje sedlová střecha.

4. Dům čp. 47

Původně středověký dům z konce 13. století, což dokládají zachované gotické sklepy, dnešní pseudorenesanční průčelí se secesními prvky pochází z přestavby na přelomu 19. a 20. století (zřejmě 1904). Dvoupatrový řadový dům s dvouosým průčelím, v pravé části přízemí se nachází hlavní vstup a nad ním dvě úzká vysoká okénka zdobená profilovanou omítkovou šambránou. Levou, větší část parteru zabírá segmentově zaklenutý výklad, pozůstatek zastavěného podloubí. Plocha přízemí je zdobena jemnou iluzivní štukovou bosáží, iluzivní armování nároží pokračuje i v prvním a druhém patře. V obou patrech jsou páry sdružených oken, jejichž střed zdobí zděný sloupek. Mezipatro naznačuje barevně odlišený pás s malovaným ornamentem. Okna druhého patra jsou zdůrazněná vysazenou nadokenní římsou, barevně odlišený vlys nad těmito okny nese nápisovou pásku s letopočtem 1904 - 1994. Fasádu završuje vysoký obloučkový štít s rozevřeným obrysem zdobeným po stranách úzkými vížkami s koulemi. Ukončení štítu v podobě vlaštovčích ocasů jsou zdobena konchami s mušlovými motivy. Pravou částí přízemí vede chodba, na jejímž konci je situované křivolaké kamenné schodiště do patra a přímé jednoramenné kamenné schodiště s litinovým zábradlím do suterénu. Obě patra mají shodnou dispozici; původně zde byly byty, dnes převážně kanceláře. Ve všech prostorách jsou rovné stropy, zachovaly se původní truhlářské prvky a dlažba z počátku 20. století.

5. Dům čp. 48 "U růže" (také "Nové Mexiko") - viz domy v Husově ulici.

Prohlášení za památku

Dům čp. 71 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 34961/2-3046.

Dům čp. 72 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 22153/2-778.

Dům čp. 75 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 14411/2-3434.

Dům čp. 76 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem40067/2-779.

Dům čp. 88 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26768/ 2–3047.

Dům čp. 89 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46523/ 2–3435.

Dům čp. 90 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23746/ 2–780.

Dům čp. 7 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23546/ 2–746.

Dům čp. 8 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17788/ 2–747.

Dům čp. 20 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33780/ 2–3048.

Dům čp. 21 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 29968/2–751.

Dům čp. 46 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 24158/2–769.

Dům čp. 47 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 41624/2–3433.

Zdroj informací

Rišlink V.: Kolín, průvodce po kulturních památkách. Město Kolín 2013.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Karlovo náměstí se nachází v centru města.

GPS: 50°1'41.265"N, 15°12'4.160"E

Fotogalerie

Kolín - Karlovo náměstí, pohled z radnice (2008)Kolín - Karlovo náměstí od severu (2016)Kolín - severní strana Karlova náměstí (2013)Kolín - Karlovo náměstí,  dům čp. 71 \Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 72 U červeného jelena (2018)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 73 Obchodní dům Baťa (2018)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 74 (2013)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 75 (2018)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 75, pamětní deska (2013)Kolín - Karlovo náměstí, fasády domů čp. 76, 75 a 74 (2013)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 76 U tří mouřenínů (2008)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 76 U tří mouřenínů, sklepy (2008)Kolín - Karlovo náměstí, severní strana (2019)Kolín - Karlovo náměstí, západní strana (2011)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 88 U jelena, čelní pohled (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 88 U jelena, pohled od radnice (2015)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 88 U jelena, severní fasáda do ulice Zámecká (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 89 U bílé labutě (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 89 U bílé labutě, fasáda (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 89 U bílé labutě, detail výzdoby (2017)Kolín - Karlovo náměstí, průčelí domů čp. 90 a 91 (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 90 U zlatého lva (2015)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 90 U zlatého lva, patro (2013)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 90 U zlatého lva, domovní znamení (2011)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 90 U zlatého lva, štíty od jihu (2011)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 90 U zlatého lva, štíty od severu (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 91 U černého orla (2012)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 91 U černého orla (2015)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 91 U černého orla, sv. Zikmund (2012)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 91 U černého orla, sv. Josef (2012)Kolín - domy na západní polovině jižní strany náměstí (2017)Kolín - Karlovo náměstí před opravou dom. čp. 7 a 8 (2011)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 7 U zlaté štiky po opravě severní fasády (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 7 U zlaté štiky, detail fasády (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 7 U zlaté štiky, pohled z podloubí domu čp. 91 (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 7 U zlaté štiky před opravou fasády (2010)Kolín - Karlovo náměstí, průhled na Veigertovský dům čp 8 (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 9 Matrasovský, severovýchodní nároží (2016)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 9 Matrasovský (2016)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 20 Chvorovský (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 20 Chvorkovský, fasáda do náměstí (2017)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 20 Chvorkovský, fasáda do Kouřimské ulice (2009)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 22 U zlatého jablka (2012)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 45 (2016)Kolín - Karlovo náměstí, domy čp. 46 a 47 (2013)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 46 (2007)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 46 (2019)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 46, štít (2019)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 46, socha Panny Marie Karlovské ve štítu (2019)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 47 (2019)Kolín - Karlovo náměstí, dům čp. 47, štít (2007)Kolín - Karlovo náměstí, severovýchodní nároží (2013)Kolín - Karlovo náměstí, severní strana (20. léta 20. století)

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK