Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » městské lapidárium

městské lapidárium
*

Kolín, Muzea a galerie

Městské lapidárium je umístěno v gotickém sklepení radnice a otevřeno bylo po vyklizení a rekonstrukci prostor sklepení 1. září 2014 zásluhou kolínského výtvarníka Pavla Rajdla. Tvoří ho dvě místnosti částečně vytesané ve skále a sklenuté valenou klenbou z lomového kamene. Obě místnosti jsou spojeny průchodem, opatřeným gotickým pískovcovým portálem s lomeným záklenkem. Stejný portál uzavírá prudké schodiště na přístupové cestě přímo z prostoru Karlova náměstí.

Uvnitř lapidária se nacházejí originály soch, nebo jejich torz, které byly za komunistického režimu odstraněny z očí veřejnosti nebo záměrně či vlivem povětrnostních vlivů poškozeny. Část jich byla uložena bez další ochrany na parkánu za chrámem sv. Bartoloměje, část se podařilo zachránit s nadějí na "lepší časy" v kamenické dílně kolínského výtvarníka Ivana Erbena

V první místnosti jsou tyto sochy (postupně od vchodu vlevo):

  • torzo sochy sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století z červeného pískovce (arkózy), která původně stávala na předmostí starého dřevěného mostu přes Labe spolu s protějškovou sochou sv. Judy Tadeáše (ten je dnes dnes na budově děkanství). V polovině 19. století byla socha děkanem Svobodou přemístěna do výklenku ohradní zdi u dnes již zaniklé vily "Děkanky", po jejím zboření v roce 1978 byla nejprve pohozena (při tom došlo k uražení hlavy) za hřbitovní zdí u kostela sv. Víta na Zálabí a následně byla přemístěna ke Staré škole u chrámu sv. Bartoloměje;
  • nárožní sokl z roku 1882 pro sochu sv. Gotharda Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
  • socha sv. Gotharda z roku 1764 z kutnohorského mušlového pískovce po provedeném restaurátorském zásahu, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
  • torzo sochy sv. Pavla z roku 1764 z kutnohorského mušlového pískovce, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
  • nárožní sokl z roku 1882 pro sochu sv. Pavla Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
  • socha Panny Marie Immaculaty s původní koryntskou hlavicí z roku 1682 z kutnohorského vápence, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
  • nárožní sokl z roku 1882 pro sochu sv. Jana Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
  • torzo sochy sv. Jana z roku 1764 z kutnohorského mušlového pískovce, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
  • torzo sochy sv. Floriána z roku 1764 z kutnohorského mušlového pískovce, původně součást Mariánského sloupu na Karlově náměstí;
  • nárožní sokl z roku 1882 pro sochu sv. Floriána Mariánského sloupu na Karlově náměstí.

V druhé místnosti jsou tyto sochy (postupně od průchodu vlevo):

  • torzo sochy neznámého světce z 18. století, podle roucha zřejmě některého ze svatých biskupů. Původní umístění sochy není známé, do lapidária byla přenesena z deponie na parkánu za chrámem sv. Bartoloměje;
  • torzo sochy Panny Marie z 2. poloviny 18. století z červeného pískovce (arkózy), která pochází ze zaniklého sousoší Kalvárie na Zálabí;
  • část pískovcového náhrobku ze 17. století, původně v chrámu sv. Bartoloměje;
  • socha sv. Václava z 2. poloviny 17. století z kutnohorského vápence. Jedná se pravděpodobně o sochu, která stála původně na Karlově náměstí do doby, než byl na jejím místě postaven Mariánský sloup v roce 1682 nebo o sochu, umístěnou v průčelí již zaniklých masných krámů v Kouřimské ulici. Do roku 2004 byla socha druhotně umístěna na pilíři vrat děkanství v Parléřově ulici;
  • socha sv. Floriána z 18. století z kutnohorského mušlového pískovce, původně byla umístěna v průčelí domu čp. 71 U černého kříže na Karlově náměstí. Hlava je novodobá, zhotovená z hořického pískovce;
  • socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století, zhotovená z pískovce. Do lapidária byla přenesena z parkánu za chrámem sv. Bartoloměje, kam byla v 80. letech 20. století přenesena z Prahy bratry Kamarýtovými;
  • socha sv. Josefa z pol. 18. století, původně v průčelí domu čp. 91 na náměstí v Kolíně;
  • socha sv. Zikmunda z pol. 18. století, původně v průčelí domu čp. 91 na náměstí v Kolíně.

Lapidárium je přístupné zdarma, klíče si lze vyzvednout na podatelně Městského úřadu nebo u přepážky Městského informačního centra (MIC) v ulici Na Hradbách ve standardní otevírací době obou institucí.

Prohlášení za památku

Radnice byla v roce 1963 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 26365/2–740.

Socha sv. Václava byla jako součást děkanství tapsána 31. 12. 1965 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 17688/2–741.

Fotogalerie

Kolín - městské lapidárium, gotické portály radničního sklepení (2018)Kolín - městské lapidárium, vstupní portál (2018)Kolín - městské lapidárium, jižní stěna sklepení s východem a torzem sochy sv. Jana Nepomuckého (2018)Kolín - městské lapidárium, první místnost, celkový pohled k severu (2018)Kolín - městské lapidárium, sruhá místnost, celkový pohled k severu (2018)Kolín - městské lapidárium, první místnost, celkový pohled k jihu (2018)Kolím - městské lapidárium, torzo sochy sv. Jana Nepomuckého od vily Děkanka (2018)Kolín - socha sv. Jana nepomuckého z předmostí mostu dočasně umístěná ve zdi u vily Děkanka (foto Bohdan Holeček 1967)Kolín - městské lapidárium, socha sv. Gotharda (2018)Kolín - městské lapidárium, socha sv. Pavla (2018)Kolín - městské lapidárium, socha Panny Marie Immaculaty (2018)Kolín - městské lapidárium, sochy sv. Jana a sv. Floriána (2018)Kolín - městské lapidárium, východní stěna první místnosti se sichami sv. Jana a sv. Floriána a jejich sokly (2018)Kolín - městské lapidárium, socha světce (2018)Kolín - městské lapidárium, torzo sochy Panny Marie (2018)Kolín - městské lapidárium, socha sv. Václava (2018)Kolín - městské lapidárium, socha sv. Václava na budově děkanství (2000)Kolín - městské lapidárium, socha sv. Floriána (2018)Kolín - městské lapidárium, socha sv. Jana Nepomuckého (2018)

Mapa

Poloha

Městské lapidárium se nachází v gotickém sklepení radnice na Karlově náměstí.

GPS: 50°1'43.257"N, 15°12'3.261"E

Přístupnost

Přístupné/vstupné

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK