Cesty a památky
domy v ulici Kouřimské (centrum)
Kolín, Městské domy, Město Kolín
Kouřimská ulice patří k nejstarším a historicky nejvýznamnějším komunikacím Kolína. Již od středověku představovala hlavní přístupovou cestu do města od jihu, tedy od krajského města Kouřimi, jednoho z nejstarších správních a duchovních center středních Čech. Její trasování vycházelo z dávných obchodních a zemských cest, které Kolín spojovaly s vnitrozemím i jeho širším okolím. Ulici na hranicích středověkého města uzavírala Kouřimská brána (porta Gurimensis), zvaná také Poslova brána, která byla zbořena v roce 1843.
1. Dům. čp. 14 "Skálovský"
Hodnotný patrový řadový dům středověkého původu se dvěma gotickými klenutými sklepy s kamenným portálkem, znovu postavený jako obecní dům v 16. století. Od roku 1600 do roku 1621 sloužil dům jako škola. Do dnešní podoby byl přestavěn v 19. století, kdy byl opatřen kvalitní historizující fasádou s pseudorenesančními prvky s plasticky bohatě ztvárněným rámováním oken profilovanou šambránou a pilastry s dekorativní hlavicí. Pilastry, usazené na hranolových podstavcích, podpírají nadokenní římsu, která pak diagonálně vedeným krepováním přechází i do korunní římsy. Bohatě a hmotně působící rámy oken ukotvují horizontály říms - mezipatrová, podokenní i nadokenní. Přízemí plasticky člení hluboké, horizontálně vedené ryté linky. Bohatě profilovaná římsa je zdobená zubořezem. Dvorní fasádu člení dřevěná zasklená pavlač nesená kovářsky zpracovanými jednoduchými konzolami. Přízemí je zaklenuté, střední průchozí chodba je sklenutá plackovými klenbami, z části se dochovala jednoduchá výzdoba patek. V patře se dochovaly historické výplně okenních i dveřních otvorů z 19. století, některé s původním kováním. Směrem do ulice je dům ukončen nízkou mansardovou střechu, orientovanou rovnoběžně s průčelím, prolomenou dvěma drobnými zdobnými vikýři.
2. Dvojdům čp. 18/19
Na tomto místě stávaly původní středověké chlebové krámy, které zanikly při požáru v roce 1395. Na jejich místě postavil v roce 1480 městský písař Jakub z Vrbice velký gotický dům, který byl v roce 1527 rozdělen na tři domy, z nichž se zcela vydělil dům čp. 17 (dnes v Brandlově ulici). V letech 1727–1825 patřil dům měšťanské rodině Pábíčkových, z níž pocházel bohatý řeznický mistr Jan František Pábíček († 1743), jeden z hlavních podporovatelů zdejšího chrámu sv. Bartoloměje. Jeho příbuzný, primátor Jan Vincenc Pábíček († 1805), mimo jiné autor nejstaršího zpracování historie města Kolína vydaného roku 1848 v Časopise českého musea, dal domu poničeném při požáru v roce 1796 jeho dnešní pozdně barokní podobu, částečně upravenou v 19. století. Oba domy jsou patrové, dům čp. 19 je nižší a jeho fasáda mírně předstupuje před čp. 18. Dvojdům slouží obytným a komerčním účelům.
3. Dům čp. 20 "Chvorovský"
Velký dvoupatrový nárožní, původně gotický dům z 2. pol. 14. stol., jehož jméno pochází od majitele Jakuba Chvora († 1563). Barokně byl dům přestavěn v roce 1734 a do dnešní podoby byl radikálně upraven v letech 1844–50 pro kolínského měšťana Františka Čermáka, kdy bylo zazděno i bývalé podloubí. Stávající neorenesanční až eklektická fasáda pochází z roku 1883. Dům je kratší stranou o šesti okenních osách orientovaný do Karlova náměstí, delší o sedmi osách do Kouřimské ulice. Fasáda je eklektická s novorenesančními prvky, velmi bohatě členěná. Nároží je zdobeno po celé výšce bosáží v omítce, obdélná okna jsou ukončena v prvním patře trojúhelnými a v druhém patře segmentovými frontony. Fasáda vrcholí půdním polopatrem s obdélnými okénky, mezi nimiž jsou dekorativní pole se štukovými květinovými festony. Plochá, hladká okapní římsa je nesena řadou profilovaných krakorců, nad ní se na nároží domu zvedá atika tvořená balustrádou, původně ukončená pěti koulemi. Dům je zastřešen valbovou střechou. Přízemí domu je v prostoru bývalého podloubí (dnes prodejna) zaklenuto českými plackami, ostatní místnosti přízemí jsou sklenuty barokními valenými klenbami s pětibokými výsečemi, obytné místnosti prvního i druhého patra jsou plochostropé. Pod domem se nachází dvoudílný sklep, sklenutý valenými klenbami a přístupný polokruhovým okoseným portálkem po příkrém schodišti vedoucím z průjezdu domu. Průjezd je zaklenut segmentovou klenbou, zdobenou štukovými kazetami. Dům dnes slouží jako obytný dům, v přízemí je prodejna potravin, ve které se v roce 1963 natáčel první celovečerní film režiséra Miloše Formana "Černý Petr".
3. Dům čp. 103
Dvoupatrový měšťanský dům byl postaven roku 1890 podle návrhu architekta Čeňka Křičky pro jeho novomanželku Kateřinu (Katuši) Křičkovou, rozenou Sixtovou (svatba se uskutečnila na podzim roku 1899). Stavba vznikla na místě pozdně středověkých masných krámů, které Čeněk Křička již v roce 1888 odkoupil od sdružení čtrnácti kolínských řezníků, čímž si zajistil prostor pro výstavbu tohoto domu v historickém jádru města. Novostavba svými rozměry i architektonickým pojetím výrazně převýšila okolní uličnou zástavbu Kouřimské ulice a od počátku byla koncipována jako polyfunkční měšťanský dům. Přízemí sloužilo a dodnes slouží obchodním účelům, zatímco nadzemní podlaží byla určena k bydlení. Tento typ spojení bydlení a podnikání odpovídal soudobému městskému životnímu stylu, zároveň však Křička stavbu pojal mimořádně reprezentativně. Dům je totiž zmenšenou a volně interpretovanou kopií jednoho z nejvýznamnějších benátských paláců, renesančního Palazza Loredan Vendramin Calergi, budovaného v letech 1481–1509 podle návrhu Maura Codussiho a dokončeného dílnou rodu Lombardů. Inspirace severoitalskou architekturou zde není pouhou stylovou dekorací, ale vědomým architektonickým gestem, které odkazuje jak na jeho studijní cestu po Itálii, tak na jeho snahu přenést ideály městské reprezentace do prostředí tehdejšího Kolína. Stavba dokládá Křičkovu cílenou potřebu odlišit se od běžné kolínské stavební produkce konce 19. století. Tento dům tak nepůsobí jako běžná anonymní zakázka, ale naopal jako autorská a osobní stavba, v níž architekt spojil profesní sebevědomí, kulturní rozhled a rodinný příběh. Právě tato kombinace činí z domu Katuše Křičkové jednu z nejpozoruhodnějších soukromých staveb Kolína své doby.
4. Dům čp. 105
Nejužší dům v historickém centru města (šířka pouze 4 metry), postavený v roce 1876 varhaníkem Václavem Polákem na místě postranní branky do úzkého průchodu vedoucího kolem staré farní školy přímo k chrámu sv. Bartoloměje.
5. Dům čp. 115
Velký řadový dvoupatrový dům středověkého původu, původně součást sousedního domu čp. 20 "Chvorovského". Na konci 19. století byl dům rozdělen a současně byly odlišně pojaté fasády. Fasáda domu čp. 115 je střízlivěji pojatá, nadokenní římsy 1. patra jsou zdobeny secesním dekorem. V přízemí v jižní části dispozice se nacházejí tři pole zazděného podloubí, klenuté českou plackou, ve střední části přízemí je průchod.
6. Dům čp. 136
Mimořádně hodnotný patrový nárožní jednopatrový dům*, který vznikl spojením dvou užších staveb na gotických parcelách obrácených štíty k východu do Kouřimské ulice. Připomíná se na konci 15. století jako majetek kloboučníka Bartoše, v roce 1622 se stal součástí židovské čtvrti, když ho od křesťanského majitele Martina Franka koupil Žid Mojžíš. Navzdory mnoha pozdějším úpravám si dům z větší části uchoval renesanční podobu se dvěma nesymetrickými štíty z poloviny 16. století, kryje ho dvojice rovnoběžných polovalbových střech krytých bonským šindelem. Mimořádně působivé je zejména severní průčelí do ulice Karolíny Světlé, které je vyneseno šesticí konzol na kamenných krakorcích se segmentovými pasy. Přízemí je na východě prolomeno dvěma obdélnými vstupy a jedním výkladcem, na severní straně je jeden výklad a zcela vpravo oválně klenutý vstup přístupný po trojici schodů. Fasády domu jsou střídmě zdobené v duchu geometrické secese a jsou pojaté v kontrastu hrubších polí členěných hladkými vodorovnými pásy. Interiér domu je plochostropý. Dům dnes slouží obytným a komerčním účelům.
Prohlášení za památku
Dům čp. 14 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 10156/2–4998.
Dvojdům čp. 18/19 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 25122/2–750.
Dům čp. 20 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33780/ 2–3048.
Dům čp. 115 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33780/ 2–3048.
Dům čp. 136 je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 33544/2–755.
Zdroj informací
Záhorka J.: Od benátského stylu po vilu Na Závisti. Kolínská etapa v životě a díle Čeňka Křičky. NPÚ, Zprávy památkové péče, str. 389, 2024.
Mapa
Poloha
Kouřimská ulice spojuje Karlovo náměstí s Legerovou ulicí a ulicí Politických vězňů. Zhruba uprostřed délky z Kouřimské ulice vybíhá Brandlova ulice k východu a ulice Karolíny Světlé k západu.
GPS: 50°1'36.720"N, 15°12'2.887"E
Fotogalerie
