Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Červený (Formánkovský) dvůr

Červený (Formánkovský) dvůr

Kolín, Ostatní stavby, Hospodářská zařízení a dvory

Červený (Formánkovský) dvůr, Kolín
Datace: jádro nejpozději 16. století, přestavba 1785
Sloh: baroko a rokoko
Autor: Jan Petržilka (?), starší literatura uvádí též okruh Josefa Jedličky
Materiál: zděné z cihel a kamene, omítané konstrukce, prejzová krytina
Majitel: Sdružení sportovních svazů České republiky, z.s

Červený dvůr, nazývaný také Horákovský nebo Formánkovský dvůr, představuje mimořádně hodnotný hospodářský areál se zámečkem, situovaný na jižním okraji historického jádra Kolína ohraničeného dnešní Jaselskou ulicí. V písemných pramenech se poprvé připomíná již roku 1490 jako majetek Zikmunda Kasalického z Kaštic a Zibohlav, jehož potomci jej drželi do roku 1551, kdy jej koupil Jakub Horák. Ve druhé polovině 16. století se ve vlastnictví střídali zámožní kolínští měšťané, mezi nimi Matouš Hozius Vysokomýtský (1582), Pavel Kůrka (1589) či Jakub Drahlovský z Drahlovic, který dvůr roku 1598 prodal bývalému kolínskému primátorovi Šimonu Šilhánkovi z Choustníka. Po něm majetek zdědila roku 1624 vdova Anýžka z Úpy, která jej roku 1660 odkázala svému třetímu manželovi Michalu Jiřímu Salajovi z Ciffery. Po jeho smrti přešel dvůr roku 1673 na Annu Marii Spirovou, s níž jej získal její nový manžel Pavel Benedikt Jindra z Orebthalu. Od roku 1692 hospodařil na statku jejich syn Antonín Dominik Jindra z Orebthalu a jeho potomci jej drželi až do roku 1762, kdy jej Anna Gretzlová prodala čáslavskému poštmistru Václavu Hablovi. Od Hablových synů koupil dvůr roku 1781 bohatý pražský sládek Václav Janovský, který dal roku 1785 celý areál nákladně přestavět, pravděpodobně podle návrhu císařského stavitele Jana Petržilky, který byl zetěm kolínského stavitele Josefa Jedličky, jemuž je v některé literatuře také připisováno autorství. Touto přestavbou získal areál svou dnešní pozdně barokní a rokokovou podobu, přičemž obytná budova se svou podobou přiblížila menšímu zámečku. Po roce 1833 zdědila část dvora Barbora Formánková, jejíž manžel Václav Formánek v roce 1836 vykoupil od spoludědiců zbylé části.

Jejich syn Antonín Formánek (1815-1861) se oženil s Annou Hančovou, příbuznou F. L. Riegra, který je zde spolu se svým tchánem Františkem Palackým často navštěvoval při svých cestách na svůj nově pořízený zámek v Malči. Poslední majitel Václav Formánek (1895-1952) zemřel svobodný a bezdětný, čímž vymřela tato větev rodu. Ve své závěti odkázal veškerý majetek, kterýmu nebyl zabaven komunistickým režimem po roce 1948 kolínskému muzeu, včetně cenné sbírky starožitností a vlastní budovy dvora. Po krátkém využívání muzeem byl objekt předán organizaci SVAZARM (Svaz pro spolupráci s armádou), která zde provozovala autoškolu, dnes patří Sdružení sportovních svazů České republiky.

Rozsáhlý areál má nepravidelný lichoběžníkový půdorys uzavírající prostorný dvůr. Po jeho obvodu stojí obytná budova (zámeček), sýpka, stodola, chlévy, vrátnice, ohradní zdi a dvojice reprezentativních bran. Dominantou celku je jednopatrová obytná budova téměř zámeckého charakteru s pěti okenními osami a mansardově působící vysokou valbovou střechou krytou prejzy. Severní průčelí obrácené do dvora vrcholí bohatě modelovaným rokokovým štítem s volutovými motivy a segmentově vypjatou římsou. V ose průčelí je umístěn vstupní portál s kamenným ostěním, nad ním balkon nesený dvojicí korintských sloupů a zakončený balustrádou. Fasáda je členěna lizénovými rámci, šambránami a plochými štukovými zrcadly. Po stranách vstupu se nacházejí kruhová okénka s mřížemi. Na střeše vystupuje nad vchodem charakteristická vypjatá římsa, osazená do roku 2021 sochou sv. Václava mezi dvěma anděly a dva rokokové vikýře s kruhovými okny a volutově tvarovanými štíty, nad nimiž bývaly umístěny kamenné vázy z konce 18. století. Jižní fasádu obrácenou do Jaselské ulice zdobí neobvyklé vysoké kasulové okno s bohatě profilovaným kamenným rámem, nad nímž je kruhové okénko s ozdobnou mříží. Do dvora vedou dvě barokní brány zakončené půlkruhovými štíty s obloukově vypnutými římsami a kryté prejzovou krytinou.

Interiér obytné budovy si přes dílčí úpravy zachoval řadu hodnotných historických prvků. V přízemí se nacházejí místnosti zaklenuté valenými klenbami s lunetami, zatímco v patře jsou ploché stropy s fabiony a štukovými zrcadly. Reprezentativní vstupní hala je zaklenuta mělkými klenbami a zdobena jemně modelovanou rokokovou štukaturou. Dochovaly se původní okenní výplně, mříže a řada kamenických detailů. Zvláštní pozornost si zasluhuje někdejší schodiště, zdobené kdysi hodnotnou barokní mříží a mřížovými dveřmi z druhé poloviny 17. století, které byly do Červeného dvora přeneseny ze zrušeného premonstrátského kláštera ve Vilémově u Golčova Jeníkova (dnes ve sbírkách Regionálního muzea v Kolíně).

Červený dvůr patří k nejcennějším světským památkám historického Kolína a představuje vzácně dochovaný příklad městského hospodářského dvora se šlechticky pojatým obytným domem. V urbanistické struktuře města tvoří významný přechod mezi historickým jádrem a jižním předměstím a připomíná období, kdy se na okraji královského města soustřeďovaly hospodářské areály bohatých měšťanů a venkovských velkostatků. Architektura objektu spojuje praktickou funkci hospodářského dvora s reprezentativními ambicemi pozdního baroka a rokoka, což dokládá mimořádně kvalitní štuková výzdoba, kamenické detaily i ucelené prostorové řešení celého areálu. Díky své historii spojené s významnými kolínskými měšťanskými rody, rodinou Formánků a později městským muzeem představuje Červený dvůr nejen významnou stavební památku, ale také cenný doklad společenského, hospodářského a kulturního vývoje Kolína od pozdního středověku až do současnosti.